Křídla myšlenek

Ale pod peřinou bývá občas také hodně hluboká tma :-))) Berte

...čti

tak jo, tuhle frontu jsi vyhrál :-) Asi tě začnu číst...

...ještě jednou to pokrať a bude to nevhodné pro děti :)

jo jó, na světě je hodně piktogramomilců, zkrátím to na piktomilců...protože je naštěstí více druhů piktogramů :-))))) Ale notak, už jsi mě dostal moc daleko

...ano ty :)

:-)))

...myslím,že ne. Mám rád jiné piktogramy:)

to chápu, nejsi prostě orientovaný na ptáky... :-)))

...pokud je tam namalovaný pták,tak se vyhnu :)

všem: díky za návštěvu a komentář a pozor na sklo :-)

...tak nevím,jestli jsem někam neulítl* :)

*

Ostrich: díky za návštěvu a super příspěvek! :-) šepotvkorunáchstromů: dej to do básně a určitě ti dám svůj tip :-) Všem: jsem tu ráda...

..noci jsou zrádné..šumem vzpomínek..zaprášenými sny..

Ano. Celkem přesné. Je-li moje svoboda omezená svobodou druhého, nemohu mluvit o ničem, co ten druhý pokládá za ublížení, za narušení svého prostoru. A tak čím nás komunikuje víc, tím se prostor komunikace zužuje. Svobodně lze tedy komunikovat jen s tím, pro koho je moje myšlení v úplnosti snesitelné. Někdo má to štěstí (z jiného pohledu smůlu), že tím druhým, kdo ho snese, je aspoň on sám. Ve tmě. Možnost být celistvý v komunikaci s jinou osobou je vzhledem k variabilitě povah statistický zázrak, proto ji nejčastěji zažijeme jen jako iluzi nebo krátký záblesk. Plnit svá přání můžeme, ale ta palčivá nejvnitřnější nikoli splnit. Kdybychom si je pravidelně splnili, lidské životy by se opakovaly jako se opakují třeba zacyklené, evolucí zcela doladěné životy hmyzu. Proto končíme život toho, co je v nás opravdu proti jiným druhům nové, lidské, nikoli dosažením cíle toho pohybu, ale únavou, zadrhnutím, přerušením, zapomenutím sebe sama. Co se stane, až celistvá komunikace bude častější? Změní se řeč. Dá se téhle perspektivě nějak pomoci? Snad ano - více naplňovat své možnosti. (Aspoň básničkami :-))

a právě ten je nejlepší! :-) Neměl by se jen tak válet v ohradách, tak mu na jevištích otevři tu bránu...:-úúú)

To mě také a většinu z těch nočních bych ani nikdy nechtěla prožít :-D ale přání a "ptákovinky" nás napadají (tedy některé z nás) soustavně a intenzivně, ne?