Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 454 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

On stejně nebývá doma.
datum / id05.07.2010 / 359715Vytisknout |
autorMarcela.K.
kategoriePovídkyDalší dílo autora
zobrazeno2828x
počet tipů11
v oblíbených0x
Prolog
Napiš mi lístek, lásko, a nechej mi ho na okraji postele
Chci být chlap, tak potichu, před tebou nemůžu plakat (Petr.M.)
On stejně nebývá doma.


,,On nebývá moc doma,“ řekla a už zase zavírala oči.

Pořád jen spí a válí se tu jako hrouda, pomyslela si , když se ohýbala, aby sebrala ze země její spodní  zubní protézu. Zvedla ji a nesla k umyvadlu. Opláchla ji pod teplou vodou a položila raději na noční stolek.

To snad není normální, aby pořád takhle spala. Asi by to měla nahlásit lékaři.

Na sesterně se podívala na tabuli se jmény pacientů. Když si přečetla datum jejího narození, přeběhl jí mráz po zádech při představě, že by tu za pár let měla takhle  ležet.

Průhledem ze sesterny ji měla stále pod dohledem.  Po obědě se začaly trousit návštěvy. Zatáhla žaluzii na okně, když se u lůžka objevil prošedivělý muž.  Chvíli zaváhala. On se otočil  směrem k ní a usmál se.  Nechtělo se jí uvěřit, že toto je manžel pacientky.

Dopisovala záznamy do dokumentace. Právě ve chvíli, kdy lovila z paměti informace o té stále spící, se ve dveřích sesterny objevil její manžel.

,,Sestřičko, chtěl jsem se jen zeptat, jak to vypadá…“

Zvedla hlavu od papírů a usmála se:,,Jsem ráda, že jste se zastavil. Nevím, co si o tom myslet. Jak na vás vaše paní reagovala? Ona pořád spí. Odmítá veškerou aktivitu. Zkoušely jsme ji vysazovat do křesla, protože vsedě na lůžku se neudrží, ale ona chce raději ležet, že  prý jí v křesle není dobře. Vůbec nemá zájem  o to, co s ní bude dál. Necvičí, nesnaží se.“

,,Ona takhle spala i před tím, než se jí to stalo. Dokázala jet k dceři, tam jí pomáhala s vnučkou, ale když přijela domů, byla schopná celé dny prospat.  To se třeba vzbudila a řekla , že ve čtvrtek bychom mohli….a já ji řekl - miláčku, čtvrtek už je dneska. Prostě prospala celý den a ani to nevěděla. Ona byla v invalidce kvůli borelióze.“

,, Aha, to jsem nevěděla. To je pro nás ale velmi důležitá informace. Někdy je totiž spavost příznakem zhoršení stavu pacienta. Takže to, že takhle pořád spí. vás nepřekvapuje?“

,,To tedy ne. Ona je už třináct let v invalidní důchodu a když vám řeknu, že večer přijedu domů z práce a nádobí je neumyté…“podívala se na něj s otazníkem v očích. Usmál se a pokračoval :,,No, tak ho umyju.“

Sjela očima k ruce, ve které držel lesklou, modrou helmu, pak se vrátila k jeho očím, i ty  byly modré, světlé a takové čisté. Přitom měla pocit, že v nich má jiskřičky smíchu. Vůbec nebyl skleslý z toho, že má tak vážně nemocnou ženu.

,,Sestřičko, já jsem blázen do motorek.  Jezdil jsem i závody. Já když to už nemůžu vydržet, sednu na motorku a tradá! Musel jsem si to tak zařídit. Jinak bych se z toho už dávno zblázni a oběsil. To není život.

Pak jí začal vysvětlovat jaké motorky mu prošly rukama, kdo na nich jezdil, kolik exemplářů je na světě a když ji chtěl ohromit tím, že ta jedna byla vyrobena jen ve čtyřech exemplářích a on má ten jeden z nich a jezdil na ní i jakýsi Josef Důležitý rozesmála se:,,Promiňte, ale já motorkám vůbec nerozumím a nemám je ráda.  Starala jsem se kdysi o pár mladých kluků, které nám na oddělení přivezli k rehabilitaci po bouračkách. Není to nic hezkého. Svoje děti jsme radši posadili rovnou do auta a řekla jsem jim,  že je na motorce nechci nikdy vidět…“

Zarazil ji otázkou : ,,Víte kde mám svý  motorky?“

Zakroutila mírně hlavou a jen se usmívala tomu nadšení s jakým o své lásce mluvil.

,,V ložnici!“

,,V ložnici?!“ opakovala po něm s údivem.

,,Jo, v ložnici,“ usmál se a pokračoval :,,Všech sedm jich tam mám. Vystěhoval jsem postele. Stejně jsme s manželkou nemohli spát spolu. Ona hrozně chrupe  a navíc je schopná si třeba ve dvě v noci pustit televizi. Nic jiného ji nebaví,“ najednou zvážněl a  dlouze se jí díval do očí. Neuhnula pohledem, tušila, že by chtěl ještě něco říci, něco důležitého, ale zároveň věděla, že je nejvyšší čas jeho návštěvu na sesterně ukončit.

,,Jsem ráda, že jste mi o tom spaní vaší ženy řekl. Předám tuto informaci panu doktorovi.“

Usmál se na ni a pomalu řekl:,,Vy mi rozumíte, že?“

Kývla jen hlavou a zvážněla :,,Asi ano…“ zaváhala a tiše dodala :,,Rozumím.“

 

Při rozdávání večerních léků a večeří se zastavila u jejího lůžka:,, Máte tak šikovného manžela, proč se trošku víc nesnažíte?“

,,On stejně nebývá doma,“ odpověděla jí, aniž by se namáhala otevřít oči.

 

 

Uběhl týden a  ona opět sloužila, když za stále spící pacientkou přijel na návštěvu manžel. Rifle, triko, bunda a helma. V ruce nesl mističku s čerstvými jahodami.

,,Počkejte chvíli za dveřmi,“ poprosila ho, když se v nich objevil a chtěl vejít do pokoje. Zrovna myly a  přebalovaly s ošetřovatelkou jeho ženu, která měla průjem.

Po chvíli se objevil na sesterně.

,,Manželka říkala, že má nějaké střevní potíže. Neurazíte se? Přivezl jsem jí pár jahod, jsou omyté, ale ona je nechce.“

,,Dobře dělá,“ odpověděla mu s úsměvem.,, To by opravdu nebylo vhodné…“ a vzala si nabízenou misku s jahodami. Nemohla odmítnout. Otevřela víčko a vůně jahod ji překvapila, byla velmi intenzivní.  Připomínala jí ty drobounké – lesní.  Opět měl v očích ty veselé, modré jiskřičky a ona raději rychle sklopila hlavu.

 

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

26.01.2012 19:24:34dát kritice tip8hanka
****
byt sestrickou vyzaduje vela sily, najma tej psychickej, vydrzat cokolvek...
25.07.2010 11:53:15dát kritice tipgabi
ale áno
aj toto bolo príjemné a pútavé čítanie *
17.07.2010 16:42:21dát kritice tipMarcela.K.
:-)) a co kolo, rupí? Kde spí tvé kolo?
17.07.2010 11:39:43dát kritice tipruprecht
měl bych se podívat občas do ložnice... ale motorky tam snad nebudou, nemá na ně řidičák... :))
15.07.2010 16:35:58dát kritice tipMarcela.K.
Dík :-) a já myslela, že mi ten začátek budou spíš vyčítat, ale chápu, není to moc "akční" ...sbírat zubní protézu na zemi ...děkuji za koment.
15.07.2010 16:29:32dát kritice tipA.H.
korektor
Co mne k tomu vedlo? Pro mě nudný začátek, nic výrazného. Ale pak jsi vše vyhladila a přichystala pěkné čtení.
15.07.2010 16:19:45dát kritice tipMarcela.K.
Proč? Nudilo tě to? Nebo sis napřed přečetl komentáře?
Je milé, že nelituješ, ale já bych spíš potřebovala znát důvod, co Tě odrazovalo. Dík.
15.07.2010 13:14:54dát kritice tipA.H.
korektor
Myslel jsem, že nedočtu, dočetl a nelituji. *
07.07.2010 09:33:41dát kritice tipnostalgik
Život se skládá z příběhů, těch vlastních i těch cizích. Nikoli z povídek pečlivě vykonstruovaných a se vzornou gramatikou.
A navíc, příběhy mluví pravdu.
***
06.07.2010 19:25:52dát kritice tiprímoraj
zajímavé je, že když tvé příběhy čtu, vidím je. vyjadřuješ se jasně, srozumitelně a přitom vždy vím, že píšeš o něčem. kdo to ve tvých textech najít neumí, nebo nedokáže, je chudák a nebo zaujatý. piš dál, nedej se odradit.
06.07.2010 09:35:47dát kritice tipstanda.rd
*
05.07.2010 21:52:26dát kritice tipHáber
vieš * nechápem * v česku točia toľko filmov * a Ty si studnica živých ľudských príbehov * už mali natočiť podľa Teba určite zopár skvelých vecí *
05.07.2010 21:52:07dát kritice tipMarcela.K.
Ještě standovi - nesuďme, to nám nepřísluší...
05.07.2010 21:50:39dát kritice tipMarcela.K.
Stano, děkuji. Nejen za tip ...
05.07.2010 21:49:32dát kritice tipMarcela.K.
Občas se to stane, že anamnéza není dokonalá, něco se přehlédne. Každý také, i s takovou diagnozou, nemusí být až v takovém stadiu spavosti. Navíc právě zvýšená spavost může být příznakem zhoršujícího se nynějšího onemocnění, kterým bylo krvácení do mozku.

Jsem ráda, že máš natolik bujnou fantazii, že jsi dokázal rozklíčovat to, o co mi v příběhu šlo. Tentokrát autor "ponětí" měl.

Děkuji za koment.
05.07.2010 21:47:42dát kritice tipHáber
tie tvoje skutočné príbehy * chytajú za srdce *
05.07.2010 21:46:43dát kritice tipHáber
*
05.07.2010 21:30:10dát kritice tipstanda.rd
Civilní příběh. Nemohu napsat, že byl nudný, protože jsem dočetl až do konce.

Nemyslím si však, že by nevěděli o té borelióze, v tom trošku pojulhává logika.

Jazyk mi nevadí, mám za to, že by takto prostý příběh při použití květnaté mluvy působil uměle a neuvěřitelně.

Celkově to na mě působí dobře a možná je to tím, že mám bujnou fantazii a v povídce často najdu i to, o čem autor nemám ponětí. Tak jsem to snad pobral - ten konec celému příběhu dodává zvláštní pointu a my s dovíme, že paní rezignovala na život, poněvadž její manžel stejně pořád není doma, jezdí si někde na motorce (které má raději než ji) a nevynechá jedinou příležitost, aby se pokusil ulovit... prostě je "holkař". A tím se z příběhu stává taková osobní tragédie a prakticky hlavní postavou celé události není ona nemocná paní, ale právě její manžel, který za to všechno může.
05.07.2010 19:12:37dát kritice tipBuendía
mně se to líbí
sice žádné veledílo, ale má to takovou nějakou nitku, myšlenečku, která mi nedovolila přestat číst a být trošku zvědavá až do konce
díky za drobné osvěžení mého dne
05.07.2010 18:42:51dát kritice tipale no tak
...se máš, já jsem sám doma, kolem samý dřevo.

Ale mou nadějí jsou tzv. "pozdní těstoviny". Jdu na to:D
05.07.2010 18:05:11dát kritice tip:P
Ukousat? Já sem ukousal i všechny ostatní členy domácnosti, když sem si došel já, tak je to nudný.
05.07.2010 17:51:25dát kritice tipale no tak
"tam jí(dlouhé) pomáhala s vnučkou", drahá...ale dosti korekcí...spousta chyb např. v interpunkci.

----------------

Nemocniční prostředí nabízí spoustu " vděčných "témat, o to víc zamrzí, když tato jsou zpracována jako tento text. Dialogy až nepravděpodobně naivní, v mezihrách autorka neváhá vytáhnout loutnu a zkusit hrát na city...asi nejsilnější stránkou jinak odbytého textu je pasáž s průjmem...

Postavy autorky (i v dalších jejích prozaických textech) velmi často jen "tiše dodávají", "klopí hlavy", chybí jejich typizace.

Nejde o povídku, o příběh s pointou, spíš o řazení situací tak, jak si je autorka pamatuje z denního života.
Ano, záznamy podobných situací jsou jistě důležité v nemocnici pro lékaře apod., ale čtenář aby se tady nudou ukousal. Všechno je učesané, z nemocniční dezinfekce sálá "Láska", porozumění a létají, jak zde psáno, "veselé, modré jiskřičky".

Své poznámce k textu bych dal titulek "Kde dobrá snaha nestačí."

S pozdravem "příště pečlivěji a přemýšlej trochu"
honzyk.


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor