Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Odstrojování

Výběr: Pacer, a2a2a, Markéta, Zbora
15. 08. 2010
54
34
5642
Autor
egil

..finální verze XI/2006 (edit. 2010)

 

Odstrojování

V ústí cesty

             stála voda

po kolena.

 

Šlo pět smyslů, nesly šestý

na nosítkách z oční řasy

zela rána

      posolená

vším, co oko odpírá si –

 

aby mohlo

         z nemnohého

snídat tmy, a zvracet šera

                                do dne, který 

                                zrána řídký,

vrací už jen pouhé zbytky

zlého 'včera'.

 

 

Jen dvě volby:

vroucí spolu, vlažnou sami;

bylo pozdě?

Na střechách čas jedl hnízda

nadívaná vlaštovkami.

 

Vitráží se dívám nazpět: cín se drolí, sklo je prasklé;

ať vzpomenu na cokoli, objevíš se – šmouha na skle,

kterým tuším, zamlženě, požár, jak se městem žene.

_______ II

Nikde stěna.

Jen vzduch lomený do poschodí.

pod nábytkem

                   tiše sténal

vítr ztuhlý parketami.

 

Kdo tu hledal azyl...

 

Mluvili jsme. Naše tváře

brala noc,  až zbyl jen zářez

jedněch úst – ta odrážela

v druhém, co by možná chtěla

říkat vlastním rysům. Jenže

 

nikde stěna pro zrcadlo.

Nebyli jsme. Nebudeme.

_______ III

Ze všeho, co prošlo oknem, nebo se jen odráželo,

z našich tváří, podlepených stékající vodou deště,

vznikla koláž: obraz, známý.

 

Řekla jsi mi Že ten obraz

                               bude námi,

i když odsud odejdeme –

dokaž.    

          

_______ IV.

 

Z deště zbývá

šedá slina, která sochám měkčí kůži;

za hřbitovem Šebestián, potrhaný do kaluží:

má tři dírky do hrudníku…

 

Žena, zády ke hřbitovu:

tenká černá pavučina, vyvlékaná z jejích prstů

hrotem pera; nitky noci

ztrácí zhaslé dlaně… 

 

Pohyb vrství

        svlečky času v mysli mima,

jeho vlasy – pavučiny

po papírech popadané.

 

Návěje a ulpívání.

 

Do všech dějů ztajilo se: kdo-ví-co-se-ještě-stane;

 

pavučina –  kde ji utnout?

Prsty ženy... zotvírané.

 

_______

V.

 

Zmokl asfalt.

Kroky znějí břidličnatě.

Výdechy jsou zadušené

do skořepin. Hořká pachuť. Mlha, vítr: skoro slepý –

náboj, plný provlhlého

                   prachu.

 

Nesu brašnu

       s malou pastí;

návnadou je cívka filmu…

 

Z věže teče zvonovina,

chvěje dlouze membránami –

jsou napjaté do žebroví

    jírovce; je šero, čtvrtá, malý chlapec

hází klackem po kaštanech – tělo v mlze: matná črta –,

sbírá v trávě hnědé bulvy, živý, hmotný, ještě tehdy,

když sklo vlastní loutku světla,

než závěrka padne// setlá

               svlečka chlapce 

zmizí do tmy.

 

   

_____ VI.

 

Končí osvit blízkých bytů,

                     tma lne ke sklu

závěrkami…

 

Jako film jsou okna v řadách;

                       zvonovina, rozlévaná

z křehkých lustrů, svléká měkce –

svléká tváře, každé hnutí

                       tolik lidí

–  k neusnutí!

 

Jako lovec netopýrů

                   nesu mrtvé loutky světla…

 

Pásy filmu: okna v řadách

                     do tmy, náhle, otvíraná;

možná, snad... strach, že se mýlím

v rysech ženy, povědomých

                   jako pocit, který sílí,

aniž by si – starý, chromý –

pamatoval předmět pnutí.

 

Mezi námi, na pokraji oživnutí,

šeď a tíha: mžení, kámen:

Šebestián, v němž se mísí

pohled, slovo…

 

Neříkáme.

 

 


34 názorů

agáta5
27. 04. 2016
Dát tip

krása! s dovolením ukládám .. pročítám tvou poezii... asi se bude jednou povídat  pamatuješ Skácela, jó, pamatuju a pamatuješ egila? jo, pamatuju :))


Miroslawek
08. 02. 2011
Dát tip
Na mě trochu dlouhé ;) Ne, vážně - dal jsem si práci a srovnal jsem finální text s "původními" verzemi na Totemu. Líbí se mi, jak dokážeš škrtat a přehníst. Já to takhle mám jen při prvotní tvorbě, resp. do publikace, krátce po tomto aktu - zkonfrontován/zreagován se čtenáři - je už tvar jakoby do sebe zataven a nejde mi rozplést. Vypuštěná úvodní část s nádražím mi trochu chybí, vytvářelo to přede mnou situaci a vtahovalo mne daleko povlovněji a nepozorovatelněji do nitra textu, předznamenávalo určitý rozkvět představ. Možná se budeš smát, ale vonělo to - dehtem, deštěm, pošmournem. Přemístěná I. tuto funkci tak dobře neplní, zřejmě je to tím, že tuto část příliš nemusím a nemusel jsem ji ani předtím. Ovšem Na střechách čas jedl hnízda nadívaná vlaštovkami... a dál, to je dobré. IV. dle si dle mého velmi polepšila, závěrečným "zotvíráným prstům" jsem však na chuť nepřišel. Docela mi vadí opakování Jako film jsou okna v řadách; Pásy filmu: okna v řadách i když tuším, proč to tam je, i kam se to zpětně otvírá. Obecně získal text v jednotlivých místech na životnosti. Na stranu druhou původní verze na mne působila jednotnějším dojmem, tohle je ve svém průběhu takové víc rozvodněné, rozbíhavé. Vyústění, konec mi přijde výrazně lepší a dobře to celé zase svazuje a přivádí k vyvrcholení ;)

javavia
17. 12. 2010
Dát tip
Paráda, líbí se mi nejen jak plyne... ráda dávám 50 tip

egil
08. 12. 2010
Dát tip
aj.. překlepy.. :-/ sugestivní

egil
08. 12. 2010
Dát tip
Díky, díky... Ano, ten šiktancovský ohlas tam nepochybně je. A prčo by ne? Česká poezie 90. let byla determinovaná - mimo jiné - holanovskými vlivy, skácelovskými...... polská poezie 90 let byla těžce ve vleku "O'Harismu" Tak proč ne K. Š. ... Už je na čase... vděčně vzpomínám na několik posezení u kávy s K.Š., na návštěvu u Šiktancových ve Vrchovanech před čtyřmi roky.... To je, panečku, pan básník se vším všudy - sugestivná, charizmatický, moudrý.....

Floridor
08. 12. 2010
Dát tip
Hezké jsou některé metafory. Ale ta, "Na střechách čas jedl hnízda..." nebo tak nějak to tam máš, mi jaksi nejde pod nos. Zvolil bych jinou metaforu a ne čas, ale voda.... je tou škodnou. Báseň je zbytečně dlouhá a tudíž i s hluchými místy. Verš "Kroky znějí břidličnatě" (na mokrém asfaltu) nic neříká... Promiň. A ještě něco: onu hrůzu ze záplavy v našem okolí jsi dobře vystihl krátkými úsečnými verši. Neříkám, že je to nápodoba, ale stejným způsobem napsal kdysi K. Šiktanc "Heinovské noci", básnickou skladbu o vypálení Lidic německými fašisty. Kaaždému, kdo onu básnickou skladbu zná, se Heinovské noci musejí při čtení této básně vybavit, třeba: A ráz a dva a kruh se úží... a škrtí tichou spící ves ...a slepý pes se dívá do tmy a zakopává o řetěz... Hezký den...

Elyn
31. 08. 2010
Dát tip
najdu si... a souzním. Tvoje já můžu vždycky.

swen
22. 08. 2010
Dát tip
.

moorgaan
20. 08. 2010
Dát tip
Jako film jsou okna v řadách; zvonovina, rozlévaná z křehkých lustrů, svléká měkce – svléká tváře, každé hnutí tolik lidí – k neusnutí! ---- náladově prošpikované - jsou části které mě nenavazují a jsou části které užasně splývají...

A.H.
19. 08. 2010
Dát tip
Netvrdím, že je to jako celek dokonalé, ale líbí se mi to natolik, že jsem to přečetl několikrát. *t*

Honzyk
19. 08. 2010
Dát tip
....vláká mě do noční cesty motorákem (pražce...tam ta da dam)... ....text je "plný", hluchota žádná, i nitka se jím táhne. Chvilkama na mě působí až moc křehce, ale to mi zas připomíná, že jsem někdy jako slon v porcelánu. No, přečetl jsem si a dostal "něco", což pojmenovat ani nechci, možná to ani nejde:))...takže dík.

guy
19. 08. 2010
Dát tip
hodně se mi líbí evokovala mi KŠ, někde za třetím rohem, takže příjemně *

Arnie07
18. 08. 2010
Dát tip
houževnatá a nadejchaná... tip

Fouckault
18. 08. 2010
Dát tip
pořád je mi ještě moc ustrojená .-) ***

Krytyk
18. 08. 2010
Dát tip
vedle dužiny i lahodná jadérka .)

ponedělí
18. 08. 2010
Dát tip
Šiktanc z toho trčí na každém rohu. Rázuje tuze. /*

sveřep
18. 08. 2010
Dát tip
jo

Zbora
17. 08. 2010
Dát tip
Myslím, že v pátek jsme si spolu trochu popovídali, jaký mám vztah k tomuto typu poetiky. Dám výběr, nic víc neumím.

Jazylka
17. 08. 2010
Dát tip
I a II mi ulahodili najviac, trochu erben, ale to mi nevadí, dobre sa to číta celé.

Ferry
16. 08. 2010
Dát tip
Ze vši té sličné POEZIE pro mne milostným až škrtičem dechu báseň první (ta nadívaná hnízda a vůbec slůvka-vypiplánci) a poslední (od Pásů filmu po předmět pnutí). *

a2a2a
15. 08. 2010
Dát tip
Že by na motivy Karla Jaromíra Erbena?

Miroslawek
15. 08. 2010
Dát tip
Na první dojem nelíbí, sem tam jednotlivosti ano, celek ne. Ještě se vrátím.

nádhera :))))))

Pacer
15. 08. 2010
Dát tip
Nejsem a nebudu kritik - teoretik, na to nemám. Zajímá mne obsah, myšlenka, její vyjádření a působení na smysly. Tady je toho bohatě. Pustě závidím autorovi a dávám TV. Doufám, že nebudu sám :) J.

Zuzulinka
15. 08. 2010
Dát tip
*

dadadik
15. 08. 2010
Dát tip
**

Max Hutar
15. 08. 2010
Dát tip
Obzvláště u prvních třech se mi tajil... dech. A i zbylé tři s nimi šly sbratřit. *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru