Cyklovýlet po dálnici

V pátek večer si tak brouzdám po facebooku, když narazím na zajímavou akci. Známá písecká postava Martin Brož, u mnohých známý jen pod přezdívkou Cryo, tam vyvěsil pozvánku na cyklovýlet v pravdě netuctový, spanilou jízdu po nově dostavěném úseku rychlostní komunikace R4. To by nemuselo být vůbec špatné. Svou účast ale naplno nepotvrdím, kliknu na „možná“. Kdo ví, jak bude? Ranní mlha je ale jasným důkazem, že o pěkné počasí se v sobotu 11. září bát nikdo nemusí. Sraz je v půl desáté dopoledne před Penny. Když dorazím, u marketu vidím jen jediné zaparkované kolo, Cryovo. No, to není moc hojná účast. Naštěstí přijíždí další tři mušketýři – Dominik Vlček, David Kvítek a Jarda Čech na svém vytuněném biku. Za pět minut třičtvrtě na deset nám Cryo s klidným hlasem oznamuje, že jakési zahájení má být v deset. Naše pohledy jsou více než výmluvné. „To v pohodě stihneme“, nenechá se rozhodit Cryo. Opře se do pedálů a my za ním. Tempo je pro některé z nás chvílemi vražedné, a proto v poslední části táhlého stoupání k Nové Hospodě si Jarda, David a já dopřáváme pauzu a kola chvíli vedeme. Na místo startu u Třebkova sice dorazíme po desáté, nicméně akorát ve chvíli, kdy písecký starosta Miroslav Sládek vítá účastníky projížďky a sám také sedlá svého dvoukolého oře. Nechybí ani klub historických velocipedistů, kteří nevynechají snad jedinou cyklistickou akci na Písecku. Stejně jako několik bruslařů i s dítětem v kočárku. Cryo si naplní balonek héliem, vpustí si ho do úst, a ujetým chipdaleovským hláskem šestikilometrovou trasu odstartuje. Je to báječný pocit, mít dva široké pruhy jen pro sebe a užívat si absenci všech motorových vozidel. A tak nás pět jede vedle sebe v rojnici a vychutnává si pocit volnosti a bezpečí, o jakém se na souběžné frekventované tepně může cyklistům jen zdát. Říkáme si, že by bylo fajn mít takovou cyklostezku až do Prahy. „No to by byla sakra drahá cyklostezka,“ kontruje kdosi z naší pětice. Nikým nerušeni a neobtěžováni zběsilými motoristy dojíždíme do motorestu u Radobytců. Spláchneme žízeň a vracíme se zpět. David a já jedeme v závěsu za trojicí chrtů, kteří se zase ženou vpřed, i když už není za čím. Najednou David zpozorní, když zjistí, že má jaksi přední kolo prázdnější. Půjčuji mu pumpičku. Čím více hustí, tím více mu ale kolo uchází. A náhradní duši nemá. Volám Cryovi a říkám mu o Davidově defektu. Vím, že je na Crya spolehnutí a nepletu se ani tentokrát. Za chvíli volá zpět, že nám posílá dodávku. Tomu říkám blesková pomoc. Užijeme si cyklostezku na dálnici a máme k dispozici i pohotovostní vozidlo. Velmi ochotný muž, který si sám nový úsek dálnice předtím projel na svém kole a dodávku měl zaparkovanou na startu, nás oba stáhnul do Písku a vysadil prakticky před barákem. Cyklovýlet po dálnici prostě neměl chybu.