Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Myšlenáctky

13. 09. 2010
1
1
781

trip do cizí hlavy, náctiletý. představte si spíš něco nad patnáct..;)

  Když jsem byla malá holka, děda mi říkal, že až mi bude dvacet, vyhraje ve sportce miliardu a pak si mě vezme a odjedeme spolu na Havaj. Já říkala, že to je snad jasný. Babička se tady nějak zabaví.  Visela jsem na každym jeho slově, byl pro mě takovej živej Bruce Lee. Mužský rysy, opálenej. Stoupli si vedle sebe s mym tátou a lidi měli problém poznat kdo je táta a kdo syn. I po padesátce měl rukávy od trička slušně napnutý. Uměl vyprávět historky. Pro nás děsivý, jako tu o chlápkovi se dvěma srdcema, o holce, co se ztratila a o válce. Pro nudný příbuzný ty opravdický, ze života. U dědy jsem přestávala psát pohádky a přecházela na horory. Žádný zákazy. Mohli jsme s bráchou trávit noci venku a chodit domů po dvanáctý. Mohli jsme koukat na peříčko. Na horory. Z babiččiny skříně jsem si mohla pučovat cokoli. Její motorkářskou bundu s koženou sukní. Šaty z povlaku na lampu. Podprsenky. Boty na podpatku. Za jeden večer jsem navrhla deset modelů a sehrála deset různejch modelek. Odmala mě fascinovalo, kolik různejch lidí může zahrát jeden člověk. Ráda jsem si hrála na někoho jinýho. Cizím lidem jsem se představovala odlišným jménem. Hned co jsem zmizela z dohledu rodičů, jsem už byla Pavla, co žije jen s mamkou, spisovatelkou na volný noze. Všecky zaměstnání na volný noze byly ty pravý pro mě. Člověk měl čas na svoje věci.

  Už je mi -náct. Hraní na cizí identitu mě nepustilo. Já o sobě vim, že tam hluboko jsem zmoklá holka, co se jí věci spíš stávaj. Taková ta zasněná princezna – naivka ve věži, co čeká až příde odvážnej princ a zachrání ji. Místo aby kravka zkusila vylízt sama. Hraju si na samostatnost, vyzrálost a na to, že nikoho nepotřebuju. Že to zvládnu. Že jsem dost v pohodě. A vůbec mi nevadí, že nechodim s tim klukem, co jsem do něj druhym rokem zamilovaná. Ne fakt mi nevadí ta myšlenka. Ta o klucích a kundách. Vážně je mi totálně jedno, že se do mě asi nikdy nezamiluje kluk, co by nemyslel jenom na to, až se spolu vyspíme. Víš rád si s tebou povídám. Jsi hezká. Dyť jo, proč by ses se mnou jinak bavil? Holky jsou dobrý akorát do postele a ke sporáku. Jo. Jsem dost v pohodě.


1 názor

Elyon
17. 01. 2011
Dát tip
Celkom dobrý cynizmus :)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru