Alesendros

/mensi uprava/

posledni filosof prezil cas masochiste se ponem pidi je pryc,ale je tu poustevnik a asketa z donuceni (ci spise z lenosti) obklopen lisejniky a serem cita stare spisy,ktere musi chranit pred prachem i vlhkem posledni poustevnik propadl casu ulpiva na neulpivani a je mu to velkou hrozbou a bolesti jez se chce prezevsecko vyvarovat sedi tam, kde nadnim poletuji plasticti lide,diagnozy a jaka si hmota zda se umela, posledni poustevnik zapocal cas hleda nejvissi smysl niceho ci nicoty je tim v posledni dobe velmi zaneprazdnen a i zbirani hub je pro nej velke rozptileni, u velkeho dubu nasel lisku, zaradoval se ,protoze ji tu uz ve svych koncinach dlouho nezpatril, ikdyz jine jiz nevidel,tusil ze tu nebude sama a doufal ze to veverdky vsechno nevyberou, pomalu se soural ke sve chysi,cestou se jeste vymocil na svuj oblibeny kamen, udivoval ho svoji mekosti,kdyz pomocena cast vzdy po par dnech se vydrolila, tak si opracoval zas kousek toho zvlastniho kamene jez tu odolaval nescetne stovky dnu destum amrazum, sam ho pouzival k brouseni kovovych nastroju. na zaprazi jeste zametl,aby se na ten svuj bordel nemusel koukat aspon venku, tento den je mu krasnym a uprimnym,presto ze si vetsinou libuje v posmournu, dnes citi ze vtom jasnem dni je neco skutecnosti, myslenky jsou ted mimo cas rozum je mimo telo, dal si caj aby se neozral, nikde nikdo svetlo sero neco nic clovek by dotoho ... sic prece si dal zakvasenou stavu, usnul a spal nekonecne chvile spankem tichym,hlubokym ale bezesnym, spankem v nemz chaoticky preskakovali myslenky, takove jez nevyjadrovali slova,pouhe city, Mezi nimiz byli vztahy o kterych vedel ze jsou, nedovedl je vsak pochopit odkud se berou a co jim dava silu byt, a byt prave takove jake ted jsou, vzdy je vidi a rozumi co to znamena,citi ze jsou pravdou, jasne vse chape ,ze prave tak to jde a je to spravne, ale nikdy neni sto vubec si v bdelem stavu cokoli zapsat, neni totiz tech snu si vzpomenout,jako by to bylo videni, ktere se musi myt namysli cele a nebo zadne, jako by nebylo delitelne, presto ze vystaci na pouhe hodinove uzrivan, vlastni meditace v hlubokem spanku,ktery se tedy zda byt hluboky a nekonecny v myslenkove citovosti a relative,-ta jest duchem toho to zreni, neni hlubokym spankem ani neni snem prijemneho plavani v oceanu mysli, jest skutecne jen vnimanim pri prechodu od bdeni do bezvedomi, vnemz si poustevnik je schopen uvedomovat sama sebe aniz byho to vsak napadlo, neb je zde pro nej toliko zvlastniho ze vnimat sve ja je vec nakterou si vskutku ani nevzpomene a jen s uzasem cumi do toho ruchu jedne pravdy kterou si odtud nikdy neodnese, a bude zas a zas zrit, dnes mel poustevnik tolik kvasnady ze tomu tentokrate nerozmi pranic, vubec a az se probudi bude zas jak blbec cumet do zdi, a par minut mu v hlave nepotece nic, to vi a netesi se na to, pokud se da v jeho stavu vubec na neco netesit ci naopak, alkohol je sejrajt,ktery ho stale nuti o sobe pochybovat, * poustevnik vstal od zdi a vylezl se vychcat na zaprazi,kde uz zacinal serosvit a nikotinova mlha proplouvala mezi stromi .........

---