Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLev Nikolajevič Tolstoj
Autor
Pavel_Daneš
Tak zase jedna literární inspirace z četby. Pokusil jsem se i formálně evokovat typicky ruskou dumku, ale to vlastně múže být čtenářům jedno...
V Poljaně Jasné si kdysi
Tolstoj Lev Nikolajevič žil
nejedl maso, psal spisy
a bos alejemi chodil
Choť jeho Sofie byla
ta cpala se zas ostošest
ta bosky radš nechodila
neb měla svou šlechtickou čest
To vrhlo jim v manželství stíny
to nutno je popravdě říct
Starého trápily viny
ač neproved fakticky nic
On v bojích a půtkách byl tužen
tam medailí obdržel moc
a číst jeho „Vzkříšení“, nuže
to člověk by proplakal noc
S vládou si zkusil moc zlého
však pro lid byl slonová věž
Za „Annu Kareninovou“ jeho
Za „Vojnu a mír“, za tu též
Ach, dejte almužnu, pane
vždyť vlevovbok syn jeho jsem
tak hniloba ze šlechty vane
tak rodina vdupána v zem
Mně, synka Tolstého, krutě
na Sibiř hnali bez vin
ze základů státu jsou sutě
a rodina dávno je hin
Taťka to uslyšel brzy
a hořce pak, přehořce lkal
vousama utíral slzy
Čechovovi dopisy psal