Iluze zdánlivé skutečnosti

moc pěkné*

aj mne je smutno, ked sa deti osamostatnuju, zaroven som na ne hrda, ze chcu ist svojou cestou... z Tvojich slov citit mudrost a skusenosti...konecne viem, kto je Biša:)

*

Já vím, že tvé texty jsou u některých čtenářů posuzovány hodně kriticky až zesměšňovány. Samozřejmě, a četl jsem povícero tvých věcí zde, by toho bylo docela dost, co bych vytkl formální stránce, ale myslím, že ty to víš a přesto nejen publikuješ, ale hodně čteš jiné a zatímco jsem nikdy nepronikl do toho, proč působí jiným radost, že chtějí jiné zesměšnit, závidím lidem, jako jsi ty, Oldjerry, vesuvanka a další, že jsou schopni vnímat a šířit poezii mnohem hmatatelněji, než jen na papíře.

Vypadá to, že píšeš ze života. Opravdu se nad tím člověk zamyslí. Tip.

druhá mi hovoří z duše ... T***

T

:o)

* T/O

nejvic se mi libi treti cast, pak prvni - druha, no nevim ...

tohle se mě dotýka..moc..*

tohle se mě dotýka..moc..*

... souhlasím! Přátelství s mnohem mladším člověkem je obohacením stáří, psychickým návratem zpět... ***

učit se učit se učit se*

tip*

...*

*°°

tři úvahy. zaujalo mne jejich propojení.

paráda... :)

...a my tě zdravíme. Měj se dobře, přejeme ti. Zbynďa, Vašek, Mirek, Jára a Jirka.

Ta druhá sloka je, bohužel, také pravdivá. Naštěstí tyhle případy znám jen z doslechu, ale i tak mi to může srdce utrhnout :-( ***

Tragédií starých lidí může býti že je jejich děti nepotřebují a lásku i moudrost od nich se smíchem odmítají ...většinou dopadnou velmi podobně.

Děkuji všem! A také klukům z Prahy, Alegně, kterou jsem objevil i laskavému Norsku 1**

Krásně,Bíšo - a jsme dnes nějak na stejnú notečku, viď? t*

mám ráda básně, nad kterýma se člověk musí zamyslet...*:)

...se tady vo tom radíme, jo...a taky máme některý eště babičky a dědy. Zbynďa ne, ten je adoptovanej, ale patří do party jako každej, žejo. Některý z nás maj prarodiče rádi, jiný ne. Vono stáří, jak třeba řiká Jirkova babička, neni žádná zásluha, ale velkej průser. ...ae líbí se nám, jak jsi to napsal, Bíšo. Když je na nás nějakej , třeba starej děda v parku hodnej, může si i do mičudy kopnout, ale spíš se na nás jen důchodci z laviček v Rígráku třeba koukaj. Taky budeme starý, myslíme si, že ty už mladej nejsi, ale napsal jsi to dobře. tipujeme.

Obraz druhý - je pro mne dnes aktuálně děsivý. Děti jsou podle mne to nejcennější, co po nás na tom světě nakonec zbude. Ti moji jsou dnes čerství teenageři. Tak je pro mne dvojnásob nově překvapující, jak těžce se s touto skutečností nyní srovnávám. Obraz třetí. Kdo z nás by neměl vzpomínky na ta ty kočky z mládí a jejich lásku nenaplněnou. Snad jen, že se ty vzpomínky nestihly zakalit všedností každodennosti. Uvidíme, jak dlouho se budou ještě tyto vzpomínky v hlavě uchovávat. Děkuji, Tony, za možnost se zamyslet. Zdar + sílu! J.Š.

...*

Mně se líbí všechny , jsou pravdivé.*

mě se líbí *

lepšíš se. vynechal jsi vatu, klišé a vycpávky *

Ještě jednou jsem si to přečetl. K druhé části - asi jsem byl ovlivněn psychologickou praxí, kdy děti znaly své rodiče jen pro peníze. Dost jsem to generalizoval...

Nutí k zamyšlení.T*

Z tvého pohledu je všechno vidět; spoustu jsi toho prožil.

..první sloka velmi moudrá..často je tomu tak..:) ..s druhou tak úplně nesouhlasím..velmi mladí lidé se sice cítí být pupkem vesmíru a mají pocit..že vynalezli vlastně všechno i pocity a smutek..všichni ale ne a po čase jim dojde jak to vlastně je..:) ..třetí sloka..moc pěkná..ze života..:) ..no..já kemntáře psát neumím..většinou se nějak zapletu a kváknu nějakou pitominu..:))

Co si takhle veledílko po sobě aspoň jednou přečíst? Věř, že to nebolí.