Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 431 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+12 neviditelných
Habermannův mlýn, 2. mírně rozšířené vydání
datum / id09.10.2010 / 367715Vytisknout |
autorProsecký
kategorieRecenze i neliterární
sbírkaSudetica,
zobrazeno4742x
počet tipů13
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog
Partnerem filmu se stala televize Nova a ne státní ČT. To dostatečně vypovídá o věřejnoprávnosti naší televize.
Protože se mezitím vyrojily další a další recenze a protože jsem o filmu dále přemýšlel, dovolil jsem si recenzi ještě trochu rozšířit.
Habermannův mlýn, 2. mírně rozšířené vydání

První recenze byly spíše kritické. I další filmu vyčítají schematičnost, ale objevují se i kladná hodnocení. Nedalo mi to  a na film jsem v Praze v Lucerně zašel. 

Není pravda, jak se uvádí, že je to první film, který se zabývá odsunem sudetských Němců. Od roku 1945 se tento fakt zmínil v mnoha filmech. Starší si vzpomenou na Uloupenou hranici, Ves v pohraničí, druhý díl Majora Zemana nebo na epizodu ze seriálu Synové a dcery Jakuba skláře, kde jedno z Cirklových dětí, ač Čech odešlo s německým partnerem do "odsunu". V mnoha filmech jsem viděli okrajově pochodovat Hitlerjugend,  řečnit Henleina, sudeťáky udávat Čechy  nebo naříkat babičku, že za nic nemůže. Třeba jen jak nějaký sudeťák křičel na parašutisty v kryptě v Resslovce "Vsdejte se, nyc se wam nestane". Poprvé však je "sudetský Němec" hlavním hrdinou filmu. 

Ztvárněním Herz odkazuje na Želary nebo Wajdovu Katyň. Temnota signalizuje zlo, rychlost a detail brutalitu. Až škodolibě karikuje Schindlerův seznam.  Abych neprozradil příliš z děje: stejně jako ve Spielbergově filmu i Habermann musí vykoupit životy svých českých spoluobčanů rodinnými šperky u "ďábelského" Sturmbannführera Kozlowského. Na rozdíl od vdečných Židů se však dočká Habermann po osvobození od svých českých spoluobčanů zcela jiné odměny. 

Nelze pominout ještě jeden film k tématu. Adelheid. Na něm jsou znát imaginativní šedesátá léta, mnohem přirozenější tempo a také blízkost k válce. Vzpomeňte si, jak mluví Němky na poli česky s typickým německým přízvukem. Adelheid sama už ne. U Habermanna se s tímto charakterizujícím jevem nesetkáváme vůbec. Postavy hovoří spisovnou němčinou nebo středočeskou češtinou. I čeština v pohraničí je totiž jiná a zejména byla jiná než v Praze. Už vůbec nemluví o češtině Hrycově nebo Krónerové.   

Děj se odehrává ve fiktivním městečku Eglau/Jeglov. A to je moje první výtka. Děj románové předlohy vychází ze skutečného případu v Olomouckém kraji, konkrétně v Bludově, mohl být tedy více lokalizován. Vždyť i Vladimír Körner byl schopen zasadit své příběhy konkrétněji - zánik samoty Beerhof. Děj se podobá Želarům v rychlém vývoji a připomíná divoké partyzánské boje někde na Slovensku. Zajímavé je, že Habermann cvičí v Sokole. Zřejmě je tam jediným Němcem. Zřejmě tedy v obci vůbec nebyl DTV (Německý sportovní svaz) nebo ho Habermann kvůli Henleinovi odmítal. Zajímavý detail.

Postavy mají sotva čas pro hlubší psychologii svého jednání. Nejvíce prostoru je věnováno samotnému Habermannovi, kladnému hrdinovi bez jediné chybičky. Hovoří jako kniha lásky a pravdy. Jeho český přítel hajný Březina (Roden) sice načrtává svou nestrannost, dále vidíme jeho sexuální problémy a všichni recenzenti ho chválí, ale je to jeho standardní výkon.  Paradoxně očekáváme, že když na konci filmu Roden odvádí svou těhotnou německou manželku do úkrytu, že to špatně skončí, a Herz si z nás udělá legraci tím, že ji už dále neukáže.

Všichni ostatní jsou více méně karikatury, ať už zmíněné ztělesnění všeho zla Sturmbannführer Kozlovski (Kdo z nás si v dětství neviděl alespoň pět filmů se záporným sturmbannführerem? A jakou hodnost měli fašouni v klukovských bitvách?), andělská česká, ale vlastně židovská Habermannova manželka(kupodivu hraná Němkou Hannah Herzsprungovou) , patolízalský majitel penzionu Pospíchal (Jan Hrušínský), sokolský odbojář-účetní (Dulava), buranský starosta (Hryc), klasický sudeťácký práskač (Michal Pavlata) nebo přihlouplý "parchant" (Radek Holub). Na konci filmu jsou sice stovky Němců hnány do vagónů, ale během filmu žádné další místní Němce kromě Habermanna prostě nepoznáme. Ačkoli se Habermannovým českým dělníkům věnuje hodně pozornosti, působí spíše jako lumpenproletářská masa (mezi nimi téměř dobrý Oldřich kaiser).

V něčem je film překombinovaný. Když třeba zraněný, jinak fanatický Habermannův bratr se objeví jako zraněný voják v lazaretním vlaku zrovna v Eglau. Habermannova manželka ho ukryje v lese a on musí přihlížet, jak Češi zabijí dva německé vojáky. Stejně tak fakt, že díky ďábelskosti Sturmbannführera musí August Habermann z donucení přihlížet výběru Čechů, kteří mají být popraveni a to se mu potom vymstí. Poněkud násilné je židovství Habermannovy manželky jako komplikace.  Myslím, že nám tím chtěl Herz říci ještě něco jiného: že jsme se zachovali k našim Židům stejně špatně jako k Němcům. 

Mám podezření, že čeští producenti filmu si vynutili zobrazení určité kauzality. Nebo to prostě bylo úsilí o maximální korektnost. Už několikrát jsem byl svědkem podobných pokusů, kdy se k obětem poválečné nenávisti a odsunu přidává jakési zdůvodnění: je pravda, že v Rokytnici bylo zabito 15 Němců, ale to bylo proto, protože předtím za války zase gestapo nechalo popravit nějaké řezníky za maso načerno (film ukazuje, jak Habermann mele Čechům načerno mouku a jak mu jsou za války vděční), nějaké kluky za nevinné kresby a nějaké povstalce, kteří přepadli v září 1938 celnici.

A právě tato kauzalita, "kdo si začal" mi vadí. Sám jsem se zabýval podrobně tím, jak to bylo ve vesnici mého dědečka. Němci se často těšili, až odejdou Rusové: "Teď přijdou Češi a to bude dobré. Ty přece už známe."  Ve skutečnosti byl prakticky v každé vesnici byl někdo popraven. Partyzány nebo nově mobilizovanými československými vojáky. Především funkcionáři strany, vedoucí sedláků a navrátilci z armády. V každé kdysi německé vesnici jsou zakopáni tito lidé na neznámých místech. Ale dělo se to často jaksi organizovaně. Obvinění byli předvoláni a popraveni. Ne zdivočelým houfem, ale salvou. Situace, kdy jednoho Němce ubíjí velký houf, se odehrávaly spíše v anonymitě velkoměsta - třeba v Praze-Holešovicích. Na vsi, kde se všichni znali, to sice byl kolektivní čin, ale nějaké ozbrojené skupiny. (Dobře víme, že u skutečné vraždy Habermanna v Bludově se nepodařilo nic prokázat. V tak velkém počtu lidí by asi nebylo možné všechno utajit, i když kdoví, jak to tenkrát vyšetřovali).  

Po těchto trestných akcích v květnu a červnu 1945 zůstali Němci dále jako otroci často až do podzimu 1946, ne jak ve filmu jsou hned nakládáni na vagóny. Je pravda, že byly divoké odsuny, ale to šli Němci pěšky a většinou se zase vrátili, protože neměli kam jít. Ale i divoké odsuny byly velice různé. Někde jim třeba dali čeští financové vůz s koňmi, aby mohli naložit děti. Jinde ještě vytáhli z kolony bývalé vojáky a někam je odvezli, některé zastřelili.     

Událost, kterou film zobrazuje, nebyla zdaleka výjimečná. Nebyla to však krátká bouře. Byal to kombinace msty, upřímného pokusu o potrestání a potřeby osvobodit se z napětí. V lidech, kteří něco takového prožili, ať Židé v koncentráku, Češi za heydrychiády nebo Němci po osvobození, zůstaly následky po řadu desetiletí. Rozdíl u Němců, kteří tu zůstali, je v tom, že nikdo tyto pocity dlouho neuznával a vzbuzoval v nich představu často iracionálně patnou ještě dnes: "Můžeme přijít o všechno včetně života. Zákony pro nás teď neplatí".  Pohledu tehdejších místních Němců se film příliš nevěnuje, protože už to nemá kdo popsat. Pravda, dozvíme se od Habermanna, že "vlast je pro ty, co nic nemají. On musí chránit majetek." Klasické středostavovské dilema. Nám však asi řekne už málo, protože prakticky nikdo z nás k živnostenské třídě nepatří.    

 

Doplnění o samotné knize:

Knihu jsem zběžně prolistoval už někdy v roce 2002. Zajímavé je, že jsem jako odezvu této recenze obdržel další výtisk. Nakladatel, opavská tiskárna Grafis, jich totiž i 9 let po vydání má stále přebytek. Tak jsem se ke knize ještě jednou vrátil. V některém ohledu se kniha vyhýbá tomu, co jsme viděli ve filmu: Habermannova žena není Židovka a řada hrdinů je blíže přízemní pravdě než zobrazené ďábelskosti.  Také převaha Čechů je vysvětlena tím, že kromě Habermanna už ve vsi žádní nejsou. Děj také plyne přirozeněji. Habermann se s Březinou dlouho projíždí na kole, zkoumá, kdo mu krade dřevo, nebo si užívá pohledu na svou nahou ženu u splavu.

Na druhé straně  vykazuje text určité schematismy ve vyjadřování a zachoval kauzalitu Habermannovy smrti a německého řádění před koncem války. Samotná motivace Březinova přátelství s Habermannem také jako by spadla s nebe.

Ještě zajímavější by byla konfrontace s dalšími verzemi Habermannovy smrti. 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

06.12.2015 12:01:44dát kritice tipProsecký

Díky Gogine!

06.12.2015 09:09:32dát kritice tipGogin
dobře napsáno - Tip
07.11.2010 20:01:05dát kritice tipMakoves
O filmu jsem hodně slyšel. No a vypadá to, že stojí za návštěvu kina.
25.10.2010 08:57:30dát kritice tipProsecký
Alojsi, zamyslel jsem se nad tvrzením o sturmbannführerovi a upravil ho na: "kdo z nás neviděl alespoň pět filmů, kde cystupoval záporný sturmbannführer?". Díky za poznámku. Takhle je to objektivnější.
20.10.2010 17:28:16dát kritice tipStvN
To víš, já jsem spíš taoista, takže já konám nezasahováním:)
20.10.2010 13:54:45dát kritice tipAlojs
Asi jsem čekal trošku jinou recenzi, takovou tu zaběhlejší, více o filmu... i když zaběhlejší... v době, kdy se všechno schématizuje, pro masy, jako pro tupce...
...
ale ne, dobře se to četlo a bylo zajímavé přečíst si tvůj názor. Docela silně osobní text. Tip
...
jen mě udivila jedna věc:
"kdo z nás si v dětství nehrál na sturmbannführera?"
...
já asi ne :)
...
StvN: měl si mu střelit (tomu Němčourovi). Po včerejší procházce Prahou jsem podobné pohnutky jen stěží přemáhal... Němec v cestě, Němec neuhýbající, šťouchající, řvoucí...
...
Někdy jsem rád, že jsem Ostravák.
20.10.2010 11:10:44dát kritice tipProsecký
Ď., Márve!
19.10.2010 18:05:48smazaný uživatel
smazaný uživatel
11.10.2010 13:12:48dát kritice tipProsecký
StvNe, máš pravdu. Vůbec role Hrušínského, i když nepřepračuje jeho obvyklou rutinu z Jezerky, je zajímavá také. I on může, podobně jako Habermann sám, něco ztratit. Svůj hotel. "Kolaboroval" celou válku s Němci, ale nikoho nepodrazil, donesl nějaké obvazy Habermannovi pro schovaného bratra a moc dobře věděl, že si nemůže o nikom dělat iluze. Nakonec se mu podařilo (asi tak do roku 1950) penzion uhájit. Výborná je věta, když se loučí se Sturmbannführerem: "To víte: okupanti přicházejí a odcházejí, jen my, Češi, zůstáváme."
Výborná je v tom, že úplně podobně chtěl přežít Habermann, když říkal: "čtyři generace Habermannů byly na tomhle mlýně" ... Byl s Hrušínským na jední lodi, jenom měl holt jinou národnost. Vždyť státy se jmenují různě, vyznávají různé ideologie a stanovují různá pravidla, ale moje rodina, moje vesnice a můj mlýn zůstává.
11.10.2010 13:06:05dát kritice tipProsecký
baabo, já občas dojíždím do Horní Plané, protože tam máme Centrum Adalberta Stiftera.
11.10.2010 13:03:22dát kritice tipLaMouette
skvela recenze.. si na ten film brousim zuby uz dlouho.. a tedkonc se tesim este wo krapet vits.. cili tekuji pjekne..:-)*
11.10.2010 12:56:37dát kritice tipStvN
Co mě docela potěšilo, tak byli jednotliví herci, protože si myslím, že své role hráli tak, že se na to dalo koukat i přes to, že celkový příběh nebyl dotažený. Jako Hrušínský, hlavně v té poslední scéně s telefonem:)
11.10.2010 09:30:51dát kritice tipbaaba
Z jihovýchodní části Kaplicka tzv Slepičích hor. Do 18 jsem bydlel V Pohoří na šumavě a Benešově nad černou (německy v Bucherwaldu a v Deutsch Beneschau) Po vojně jsem šel pryč, ale rád tam zajíždím ...je to dodneška taková až tajemná oblast :)
11.10.2010 08:44:01dát kritice tipProsecký
Díky. Odkus jsi, baabo?
11.10.2010 08:38:37dát kritice tipProsecký
StvNe, máš pravdu. Angličané takoví nejsou. Rusové jsou též méně arogantní tímto způsobem.
K filmu: místy by méně motivů prospělo. Recenze na aktuálně.cz hodnotí film jako povinnost, podobně jako Wajda musel natočit Katyň. Sympatické na Herzovi je, že si, podle mě, dovolil některá popíchnutí.
10.10.2010 21:46:44dát kritice tipbaaba
...pěkně napsaný ...na film si díky tobě zajdu. Sám pocházím z oblasti jež byla po válce od němců zcela vyčištěná (když jí před tím vyčistili němci od čechů) ...zůstaly jen povídačky a legendy.
...a hodně hrobů.
10.10.2010 18:54:50dát kritice tipStvN
Některé věci jsem vnímal podobně jako ty.
Ke konci nevím, cos přesně chtěl říct.
Celkově mi nejvíc vadila ta trochu vykonstruovanost, která měla za následek některé pro mě ne moc uvěřitelné věci, jako například zastřelení těch dvou Němců. Někdy mi to přišlo sestříhaný v jakýchsi skečích jenom.

Jinak dneska jsem čekal u stánku na točenou kofolu a přišel takový suverénní Němec, předběhl mě a něco si objednával, přičemž nereagoval ani na češtinu prodavače, ani na mou anličtinu, tak jsem si vzpomněl na ten film, když přičel ten náčelník na křitiny a řekl, že všichni musí mluvit německy.
10.10.2010 14:07:31dát kritice tipLyryk
redaktor poezie
pělné, první půlka i stylisticky čistá a elegantní;
10.10.2010 07:50:54dát kritice tipMůra73
redaktor poezie
tohle je hodně citlivé téma... a citlivě napsané... vzpomněla jsem si při čtení na Tvého Joslu.
Ta doba byla těžká pro obyčejného člověka na všech stranách a pro všechny tyto strany je dodnes těžké uznat křivdy na těch ostatních... lidstvo :o)
09.10.2010 16:07:11dát kritice tipNorsko 1
jsi legrační
09.10.2010 16:05:25dát kritice tipProsecký
Norsko, jsem na cestách a dostal jsem možnost se vyjádřit na cizím počítači. Nezdržoval jsem se ukládáním do konceptů. Teď už je to hotové. Díky za trpělivost.
09.10.2010 15:13:52dát kritice tipNorsko 1
zas něco doplníš, viď


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.