Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Na chvíli

12. 10. 2010
8
7
1598
Autor
MAJKL65

Spálil jsem své tělo
v plameni hvězd

a na chvíli
jsem byl jako předtím

když ještě o nic nešlo
a všechny mé sny

byly součástí Boží singularity
v níž jsem obsažen

i se vší svou bezvýznamností
která stojí na počátku všeho

a pak jsem si všiml
že když se směji

neliším se od voskových figurín
které se většinou dívají daleko za nás

a nic je nebolí
zatímco se zrcadlíme na sklech výkladů

když tě objímám
cítíš cesty v mých dlaních

ve kterých puká hlína
a padá do nich listí

aniž by stromy
dávaly nějak najevo

svoji slabost
a skládaly holé větve do klína

jako ženy

přišla jsi a tvá kůže
při svlékání kabátu

mrazila jako slova
nádražního hlášení v Osvětimi

díváme se na sebe
skrze zapálenou svíci

venku je podzim
a tma


7 názorů

oleandr
15. 10. 2010
Dát tip
silná

koloušek
12. 10. 2010
Dát tip
T*

voice
12. 10. 2010
Dát tip
mrazila jako slova nádražního hlášení v Osvětimi...*

varankaka
12. 10. 2010
Dát tip
velmi dobré

Alegna
12. 10. 2010
Dát tip
když tě objímám cítíš cesty v mých dlaních to se mi líbí a nejen to, tip *

Whitesnake
12. 10. 2010
Dát tip
horečné, silné

Norsko 1
12. 10. 2010
Dát tip
pořád jsem přemýšlel co z toho vyleze. a ona osvětim

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru