Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Japan - ty pán

18. 10. 2010
24
71
8165

Od té doby, co mě v japonské restauraci Tamura přišel vrchní po večeři s úsměvem informovat, že kuchař nedopatřením zaměnil mořského ďasa za rybu fugu, pročež mě zdvořile žádá, ať mu co nejrychleji oznámím jméno a telefonní číslo osoby, která si vyzvedne mé ostatky, ovšem v případě, že se do tří minut nedostaví křeče, dušení a smrt, budu muset doplatil rozdíl v ceně, který činí dva tisíce sto šedesát devět korun, nechovám k Japoncům důvěru.
Ne, že bych měl něco proti asiatům. Dokonce mám mongoloidního bratrance, chovám psa Pekinéze a sousedím s nezvykle početnou vietnamskou rodinou. Ale na Japonce, na ty si dávám pozor.

Japonec se narodí jako každý normální člověk. Ledva se však postaví na vlastní nohy, je nucen bez ustání lézt na posvátnou horu Fuji, ve chvílích odpočinku skládat hromady papírových origami, dlouhé hodiny stavět abstraktní mozaiky z černých a bílých kamínků při hře zvané Go a v jednom kuse prolévat hrdlem hektolitry zeleného čaje. Jakmile je schopen ignorovat vyčítavé pohledy jídla, pozřít bez rozpaků živou chobotnici ovinutou chuchvalcem mořské řasy a zapít ji zteplalým rýžovým fujtajblem, dostane od obecního úřadu poukázku na plastickou chirurgii, kde mu zdarma předělají oči na šišato a na ksicht mu přišijí permanentní přiblblý úsměv. Pak v centrálním skladu vyfasuje kimono, dřeváky a fotoaparát, aby mohl jet do Evropy a tam nepřetržitě fotit na co přijde, že i věřící nevěřícně kroutí hlavami, jak jim nic není svaté. Japoncům.
Pravda, leckdo by mohl namítat, že Japonci jsou pobožní až bůh brání. Že jsou buddhisté, šintoisté i křesťané současně. Avšak - známe své Pappenheimské, že? Činí tak hlavně proto, aby mohli bez skrupulí slavit svátky všech jmenovaných konfesí a většinu roku bezuzdně prohýřit. Je všeobecně známo, že Japonci pijí jako duha, vlivem neustálého klanění se také klenou jako duha, pouze barevně zůstávají poněkud pozadu. To se však snaží usilovně napravit, neboť po prohýřené noci paří nanovo a ještě se vychloubají, že jim z toho nic není. No, bodejť! Prázdná hlava nebolí!
Není proto divu, že příslovečná japonská pracovitost, pečlivost a disciplína, počíná vykazovat povážlivých trhlin. Co nevidět se „zemi vycházejícího slunce“ bude přezdívat „země zapadající ekonomiky“.

Nedávno jsem s touto hypotézou seznámil přítele Bolemíra Řemdicha, který je proslulým rockerem a má nevšední zálibu v nakupování kytar a ozvučovacích aparatur za horentní sumy a následně v jejich prodeji s obrovskými ztrátami. Pohlédl na mě tím způsobem, jakým se ministr práce dívá na delegaci odborářů, načež pravil, že již delší dobu má pocit, že mi něco schází, a sice rozum.
Ujistil jsem ho, že mám rozumu tolik, že mu kdykoliv rád vypomohu. Tím jsem ho však kupodivu neuchlácholil. Vytřeštil už tak dost vytřeštěné oči a zahrnul mě hrubými vulgarismy z oblasti lidské anatomie, pln nelibosti z mého nelítostného hanobení Japonců. Posléze se přiznal, že zhruba před měsícem přišel k ušlechtilé myšlence, totiž, zakoupit sobě nový hudební nástroj. Sám že neví, co ho to chytlo, patrně nějaké samovznícení, či co, i zahořel touhou po japonské akustické kytaře Yamaha LL11. Neváhal a objednal si tuto prostřednictvím internetu.
Dál už jenom pěl oslavné ódy na vzácné japonské dřeviny, z nichž je mistrovská kytara zhotovena, na ušlechtilou japonskou ocel, ze které je vyrobena zcela nezničitelná japonská mechanika, na úžasné vlastnosti tohoto japonského nástroje, nad které ční především krystalicky jasný, brilantně čistý a nebesky líbezný tón, včetně neuvěřitelně dlouhého dozvuku. Rovněž do nebes vychvaloval organizaci práce v japonských továrnách, sterilní čistotu japonských pracovišť a vůbec strašlivě velebil firmu Nippon Gakki Co. a její bezchybně dokonalé japonské zaměstnance. Když ustal v chrlení mouder, dobíral si mne ještě hodnou chvíli, pohrdáním a posměšky nešetře, a s pocitem značné morální převahy odkráčel k domovu.

Včera pošťák doručil Řemdichovi dlouho očekávanou zásilku. Bolek nedočkavě přestřihl tlustý japonský provaz, jímž byl balík převázán, roztrhal balicí papír hustě pokrytý japonskými znaky, láskyplně odklopil víko kartónové krabice, vyňal z ní skvostný japonský futrál s nápisem Yamaha, ten třesoucí se rukou otevřel a zůstal bez dechu hledět na japonský zázrak - kytaru Yamaha LL11. Když zatlačil slzy dojetí, pohlédl skrz otvor ozvučnice do nitra nástroje v němž byl na zadní desce nalepen výrobní štítek. Ten hlásal:
Vyrobeno na Taiwanu.

 


71 názorů

Já už řadu let hraju na kytaru Ovation z americé továrny Kaman v New Hartfordu. Není důvod ke stížnostem.

Nu, pravda, je to kus od kusu. Nejlepší nástroj, se kterým jsem se setkal já, byla kopie Takamin vyrobená v Korei. Jasmine. Jak říkáš, je to kus od kusu a u amerických nástrojů se většinou nespleteš.

Furch není špatný nástroj, když se povede, ale nakonec si kolega koupil Martin D28 a je spokojený. Američani, ať už jsou jakkoliv praštění, kytary umí dělat dobře.

... měl si koupit Furch

čučenka
06. 04. 2011
Dát tip
Světlé chvilky s hodně tmavou čokoládou :-))) (mléčná mě nenadchne)

Ale to bych tě pak připravil o ten krásný moment překvapení, jako když mačkáš prázdnou krabici od bonboniéry a ona tam v rožku ještě jedna přehlédnutá pralinka vykoukne a ty si řekneš - život sice stojí za velké kulové, ale má i svoje světlé chvilky...

čučenka
05. 04. 2011
Dát tip
Jejej, Květoni, já, neobdařena avízkem, jsem to objevila až teď. Se už na písmáku nevyskytuji tak často, takže se přiznám, že fakt čtu jen své oblíbené. Pročež se ti zapovídají koncepty, tak.

Já poslední dobou skoro nepiju. Nemám s kým. Téměř všichni moji známí jsou abstinenti, nebo těžcí alkoholici. Ani jedni, ani druzí, si se mnou prostě neumí dát "jednu".

Yeziiinka
03. 04. 2011
Dát tip
Japonci pijí jako duha, ale stačí jim k tomu půl lahve americké whísky na jednu vojenskou jednotku. Chybí jim totiž alkoholdehydrogenáza a tak toho frťana každý z nich metabolizuje dva dny. Tohle jim závidíme, ty minimální náklady na mejdan. A Ty jim to závidíš ze všech nejvíc!

Pravda. Ovšem, tehdy to ještě, zaplaťpámbu, vyrobili páni Číňani a ne soudruzi Číňani.

Ferry
17. 12. 2010
Dát tip
Ano - a využila jsem tu část gramatiky českého jazyka, které se říká písmácká sémantika...

Toscana
16. 12. 2010
Dát tip
To s infinitivem bylo pro Ferry :o)) Prostě česká gramatika v infinitivu sloves na konci uznává jen T nebo TI - a Ferry průkopnicky použila D... :o)))

E? Jakýže medle infinitiv? Co to?

Toscana
16. 12. 2010
Dát tip
chechtala jsem se, až jsem z toho měla šikmý voči! :o)))))) *t Ferry: přijď se na něj podívad - nový druh českého infinitivu s D na konci??? :o))))

Hele, pomalu s tím apetitem, aby mi z toho stylu kousek zbylo! Musím se hned mrknout, která ty seš. Kobylko.

senzacni, kvetoni, proste senzacni. zeru tvuj styl. t.

Freude, Freude, Freude vždycky na tě deude

Lan
09. 12. 2010
Dát tip
Prý se tomu říká překlep freudovský. A Květoň pohově květnatý komentář vystřihne.

Jéééé to je krásný překlep - nebyl čas na dotčení! To by se mohlo psát: K dotyku nedošlo, neboť dotyčná neměla čas. Než si čas udělá, zůstane nedotčená.

Lan
09. 12. 2010
Dát tip
Poprvé nezbyl čas na dotčení. A v životě? Životem se bavím v jednom kuse. Bez přestání mě život baví. I když spím.

Podruhé? Doufám, že ne podruhé v životě. ((-:

Lan
08. 12. 2010
Dát tip
Už podruhé se fakt bavím...

Ferry
30. 11. 2010
Dát tip
:)

Šmarjápanno - mořský jsem chtěl napsat, mořský! Ne ořký! Ale je pozoruhodné, že jednomu se zakoktá klávesnice, dělá si z toho hlavu, a druhý z toho hned udělá sonet. A jaký! Inu, když máš talent, tak se neubráníš, žeáno.

Ferry
29. 11. 2010
Dát tip
byl to ďasík ořký tak že ho nežral ani pták ani savec ani had přijď se na něj podívad sedí u nás na terase ploutve založené v pase měl být večeří a teď kouká, kde by sám cos sněd

A byl to ořký ďas nebo čtverzubec fugu? Já měl dnes k večeři pstruhy. Snad to přežijem. ((-:

Ferry
27. 11. 2010
Dát tip
povečeřela jsem tvoji rybu, věřím v probuzení *

Taky se chystám začíst. Nechápu, že jsem tě tak dlouho ignoroval. Snad že mi tvůj nick příliš připomínal počítačovou síť Local Area Network, nebo název chilských aerolinií... V každém případě se už těším až mi zbyde chvilka na čtení.

Lan
27. 11. 2010
Dát tip
Mně bouchnul počítač. Jsem teď jen naskok u cizího...ale těším se, až budu mít čas na čtení...a začtu se do Tebe.

A just budu. Žádná avíza! To pak každý čte jenom své oblíbence a na ostatní autory se nedostává.

Anita09
22. 11. 2010
Dát tip
Příště svá díla netaj, kdo to má furt kontrolovat.

To je dost, že se taky ukážeš, Vildíku. A kdy se vytasíš s nějakou napsaninou?

jejdavilda
17. 11. 2010
Dát tip
Bohulibé *

Uřeže. Nespornou výhodou tupého nože ovšem je, že si člověk většinou stačí všimnout nelibého děje dávno před jeho dokonáním. Což na spotřebu náplastí mnoho vlivu nemá, ale výrazně to snižuje úbytek údů.

Nedávno si žena zakoupila nůž značky Fiskars. Její spotřeba leukoplasti natolik vzrostla, že začala dostávat v lékárně množstevní slevu. Ale ona se dokáže zranit i příborákem. Dokonce mě inspirovala k vytvoření poučky: Nůž, ať je tupý jakkoli, prst uřeže vždycky.

Já si před třemi lety objednal z Japonska nůž. Kuchyňský. 32vrstvá damašková ocel plus jádro. Střenka z jakéhosi dřeva jménem "cocobolo". Ruční výroba. Byl jsem velice nespokojený!!! Na tu věc se stačí jen podívat, a už je člověk pořezaný! Zlatá Tescoma. Člověk se sice nadře i při krájení vařené mrkve, ale nezraní se.

K horním deseti tisícům? To máš veliké štěstí. Já tady patřím spíš k "horním chlapcům". Něco jako Jánošík. Brát bohatým a dávat chudým. Tedy - sobě, že ano.

Vaud
31. 10. 2010
Dát tip
to půjde snadno, protože patřím k horním deseti tisícům v našem 7-mi tisícovém městečku - čili udělám takové promoční demo :-)

Jestli si to sousedi zaslouží, a bydlí pod tebou, pak je nejvhodnější nechat přetéct vanu za zpěvu šlágru "Teskně hučí Niagááára".

Vaud
31. 10. 2010
Dát tip
teď byla asi půl roku ve skladu a netuším, jestli mi domovní řád povoluje týrání sousedů Dajánou :-)

Už druhý rok vydržela? To museli udělat soudruzi v ČLR někde chybu. A jak často s ní pádluješ?

Vaud
31. 10. 2010
Dát tip
já nevím, co proti těm Číňanům máš :-) - kytary jim jdou skvěle - ta moje se ještě nerozpadla a to už jí mám druhý rok!

Toho si vážím. Už jsem byl poučen, že dílo vyjmuté z "konceptů" nerozesílá avíza. No, co už.

Bíša
19. 10. 2010
Dát tip
Musel jsem si tento skvělý fejeton najít...

Veliteli - Japonci jsou hlavně magoři. Jenom blázen dokáže dlouhá léta studovat složitý protokol čajového obřadu, aby pak absolvovat hodinový ceremoniál, na jehož konci usrkne trošku ohavně hořké zelené břečky a pak jde domů.

Kolouchu, jsem rád, že se cítíš znalostně obohacena, ale hlavně ty získané vědomosti neprezentuj nikde na veřejnosti. Tedy, pokud nejsi masochistka. ((-:

koloušek
18. 10. 2010
Dát tip
Naštěstí nemám s Japonci nic společného, ale jsem ráda, že jsem se dověděla tolik zajímavého z jejich života. Kytara, doufám, hraje, ty jsi přežil, tak je všechno v pořádku.T*

Teďka si rozesmál ty mě. ((-:

reka
18. 10. 2010
Dát tip
Ale jsou mezi námi i odlišnosti. Řemdich by se např. neusmál, kdyby zjistil, že to bylo vyrobené v Česku, zatímco já ano.

Reka - Ty seš úplně jako ten Řemdich. Taky se nesmál, když si přečetl ten štítek v kytaře. Nu co, zatím to lépe nesvedu.

reka
18. 10. 2010
Dát tip
Hm, člověče, já ti nevím. Nějak mě to nerozesmálo. I ta pointa - kdyby to bylo aspoň vyrobené v Česku, tak bych se třeba usmál. Ale Taiwan?

:)))))))))))))))))))))),,jj..jsou fikaní..:)))

A vidím, že i bez avíz se našli odvážlivci! Tož - děkuju uctivě za přízeň. A bacha na Japonce! Jejich krédo je - okopčit, vylepšit, zmenšit a zaměstnat tím Číňany.

Ha! Tak, to mám za to. Aspoň uvidím, kolik čtenářů přivábím, když se nevnucuju.

Metta
18. 10. 2010
Dát tip
vycitave pohledy jidla:)) nadhera*

ano, tak to je - dyž máš konbcept a pak ho jen odkonceptíš, tak je to bez avíz :o)

:))))))))))))))))))))))))..noooo..já taky nedostala avízo a mám tě v oblíbených! ..jinak syn byl pracovně v Japonsku a děl..že největší povaleči u nás by se tam jevili jako pracanti k pohledání..:))

Petrusha
18. 10. 2010
Dát tip
chá :)) *

nestal = nedostal. Jako - neobdržel. To mám z toho údivu. Člověk se furt učí.

Další záhada? Když mám dílo v konceptech, tak nerozesílá avíza? To jsem nevěděl. Takže, nikdo, kdo mě má v oblíbených, tentokrát avízo nestal, jo?

tys to měl v konceptech, ty Květoni jeden!!! nedostala sem avízko a našla tě náhodou někde se válet v nějakým seznamu.. :o)

Baaba - to je jenom literární názor. Já Japonce veskutečnosti mám rád. Teda, hlavně Japonky. Ty mladší, pochopitelně. Ale kytaru Yamaha mám taky, umím jíst hůlkama "haši" a několik let jsem dokonce hrál závodně deskovou hru "Go".

Kousek? Jenom kousek? Ach bože, můj fejeton odrazuje čtenáře od čtení. Co jsem to za autora?

baaba
18. 10. 2010
Dát tip
Vytříbený jazyk... ...japka jsou sice zvláštní, ale ty máš o dva tisíce sto šedesát devět procent vyhraněnější názor. :o)

Děsím se chvíle, kdy se budou Olomoucké syrečky vyrábět v Číně.

když se můžou korejská auta vyrábět v Česku, proč by se japonské kytary nemohly vyrábět na Thaiwanu...:o)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru