Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pokřivený svět

17. 10. 2010
4
4
1101

Myslím, že není co k tomu dodávat

Možná je to mnou,

lidi mizí za duhou.

Naivní jsou sny.

Často jsem sám,

sebe sama znám,

a tak to chodí dny.

 

Snad je to mou drzostí,

vše vyřešíš krutou lstí.

A svět ti leží na dlani,

dáváš si lidi k snídani.

 

A nevadí mi šeď

stejně jako teď,

líbi se mi chlad.

Postačí jen málo,

než by se i zdálo

jeden kamarád.

 

Snad je to mou drzostí,

využíváš moudrosti.

A svět ti leží na dlani,

lidi si dáváš k snídani.

 

Neberu si servítky,

jsem samé námitky,

svět jednoho logika.

Venku zlobí emoce

jak vraždící nemoce,

tohle se mně netýká.

 

Snad je to mou drzostí,

vyhraješ zlou podlostí.

A lidi ti zobou ze dlaní,

všichni jsou k sežrání.

 

S kým dnes asi spát?

musím se jen smát.

Sobecká je láska.

Těžké je ji najít,

stejně jako zabít,

pouhá je to maska.

 

Lehce dojíždí se na blbost,

světem vládne nemilost,

a proto jsem, jaký jsem,

pokřivená je celá Zem,…

 

Jednou si nás dá k snídani

tvory, co sežrali poznání,...

 

A co já s tím?

 


4 názory

Zajímavé... *

matik
17. 10. 2010
Dát tip
pěkné a pravděpodobně i skutečné přeji vše dobré a další pěkné veršování

Glomma
17. 10. 2010
Dát tip
normálně vázané verše moc nemusím ale v tomhle cosi je, není to jen plácání aby se to rýmovalo, t.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru