Brackenridgeovo rande

Brackenridge se potil i v prdelní škvíře. Co se dalo v tom vedru taky dělat. Deodorant samozřejmě nepoužíval, a po cestě na rande teritoriálně obchcával rohy. Na náměstí dal málem přes držku vyšamponovanému Jehovistovi (něčím ho od pohledu sral), ale pak si vzpomněl, jak se mu v krymu minule nelíbilo, a tak se žádná nakládačka přece jenom nekonala.

---------- 

Brackenridge se nespokojeně prohlédl v odrazu výkladní skříně H&M. Chlapi z hospody ho přemluvili, aby si na schůzku oblékl čisté triko (a nesměl se ani vysmrkat do rukávu!). V čistých slipech se Brackenridge také cítil nesvůj (narušilo mu to systém čtyřdenního nošení spoďárů: první den hnědým dozadu, druhý dopředu, třetí a čtvrtý den repete, ale naruby). Kromě toho se do nějakého vztahu nehnal: Když cítil potřebu fyzické lásky, zastavil se v pokojíku u hospodské. Ta mu dala skoro vždycky, a ještě byla ráda. Brackenridge si ji většinou vypil a zhasnul do krásy. No a když Šukina nebyla k dispozici, Brackenridge se nebránil ani autoerotice.

Ta bělostně nažehlená krása před knihkupectvím Barvič a Novotný mu vyrazila dech. Na chvíli zalitoval, že si po těch šesti rumech na kuráž alespoň nevyčistil zuby.

Dívka přistoupila k Brackenridgeovi a s dobře skrývaným opovržením mu podala ruku. Za tohle Romana zabije! Zase jeden z jeho vypitých žertíků! Kdyby věděla, jakou gorilu s ní pošle na rande, vymazala by si ho z mobilu i z Facebooku nenávratně!

Brackenridge se neobratně představil (Zdar, tak já jsem ten Brackenridge) a dojemně se pokusil nastartovat konverzaci (Vedro jak v prdeli, že?). Klárka se trochu zastyděla. Ne že by k Brackenridgeovi cítila jakékoliv sympatie, ale tou bezradností ji připomněl její babičku, která několik dní před smrtí přestala poznávat příbuzné a nechápala, proč za ní všichni ti cizí lidé lezou do nemocnice a vykládají jí nesmysly.

Brackenridge pocítil šimrání v okolí bránice (napadlo ho,že to asi budou játra, z chlastu). Poprvé v životě použil frázi Moc mě těší a navíc se mu podařilo souvisle vokalizovat celou větu, ve které použil výraz hovno jen dvakrát.  Brackenridge byl smrtelně zasažen něžnou nevinností Klárčiny nadýchané blůzky. Šukina a její zašedlé bombarďáky byly rázem zadupány do odpadkového propadliště Brackenridgeovy duše. Brackenridge přijal Klárčino pozvání do cukrárny (DO CUKRÁRNY!!!), kde třicetiletý hromotluk poprvé ochutnal zmrzlinu (příchuť rumová pralinka, aby ho to napoprvé neporazilo). Brackenridge Klárku na oplátku pozval k sobě domů. Chtěl ji tam překvapit seznámením s roztomilým (v jeho očích) kocourem Smradlavkou. Klárka byla po pár hodinách ve společnosti dojemně se snažícího Brackenridge rozhodnuta vykonat samaritánský akt: Vyspí se s ním! Koncept Krásky a zvířete ji nadchnul. Udělá dobrý skutek, a krom toho, pro takového obra jistě nebude problém ji později (jaksi za odměnu) vykopat studnu, opravit zídku či jinak píchnout při příležitostných, fyzicky náročných, pracích.

----------  

Brackenridge byl emocionálně tak rozrušen, že se po příchodu domů musel jít okamžitě vysrat (navíc alkoholem zhuntovaný organismus se nedokázal tak náhle vyrovnat s tisícikalorickou zmrzlinou). Ze zcela nečekaného popudu roztočil vodovodní kohoutek úplně na maximum a zapnul větrák. Šplouchavá sračka zahučela do záchodu a Brackenridge si (zase po dlouhé době) vytřel prdel. Zkontroloval smotek Harmasanu a utíral tak dlouho, než použitý papír zůstal bez hnědých stop. Ruce si samozřejmě umýt zapomněl, ale s vytřenou prdelí si i tak připadal jako anglický lord. Brackenridge spěchal za Klárkou do obýváku, překotně přemýšleje, co by jí tak mohl nabídnout ze skromných zásob ledničky (Plát tlačenky? Načatou konzervu guláše? Půlku cibule?).

  „Klárko, dala by sis chleba s cibu...“

Brackenridge málem omdlel, ale nakonec v šoku jen pevně sevřel víčka. Když se konečně vzpamatoval, oči naopak nepřirozeně vytřeštil a z úst mu bezděčně vyklouzloA do piči... Což byl v podstatě celkem výstižný popis pornografického obrazu, který Klárka pro Brackenridge namalovala ordinérní nahotou svého těla. Rozcapenost mezinoží  na hnědém otomanu připomněla Brackenridgovi liščí noru, kterou mu v kdysi dětství ukázal laskavý (a napitý) myslivec. Kocour Smradlavka si nezúčastněně lízal koule. Brackenridge pochopil, co se od něj v této situaci očekává a technicky zvládl soulož prostou na jedničku. Smradlavka se po chvíli začal nudit a rozhodl se, že se vymočí na sněhobílou halenku pohozenou vedle otomanu. Hlasitý proud kocouří tekutinyohlásil konec Brackenridgeova podivného pocitu, který se v něm dnes odpoledne probudil, sílil a nyní byl nenávratně uchcán k smrti.

----------  

„Tak co, chlape?“ uvítali čerstvě smradlavého Brackenridge chlapi v hospodě.

„Přefiknuls jí?“

„Polib mi prdel, pičuse!“ odvětil podrážděně Brackenridge a převrhl do sebe první škopek.