Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 454 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Palačinka s tvarohovou náplní
datum / id26.10.2010 / 369244Vytisknout |
autorMarcela.K.
kategorieMiniatury prozaickéDalší dílo autora
zobrazeno3347x
počet tipů17
v oblíbených0x
Palačinka s tvarohovou náplní
 
 
,,Tak co si dáte, slečno?“
Zadívala se do jídelního lístku. Nemusela číst ani názvy nabízených jídel.
S obavami poskakovala očima po cenách.
Oddechla si.
Zvedla oči a usmála se.
Přes brýle s tmavými, výraznými rámečky jí úsměv opětovaly  vlídné oči.
,,Už jste si vybrala?“
Přikývla .
,,Tak co vám mám objednat?“
,,Palačinku s tvarohovou náplní…“
,,Opravdu chcete palačinku?“ podivily se zarámované oči.
,,Ano,“ kývla a usmála se.
,,Ale já vás zvu. Můžete si dát na co máte chuť.“
Zarazila se:,,Ale já mám palačinky ráda.“
Lhala.
Nesnášela je. Mívaly je doma dost často. Bylo to levné a rychlé jídlo.
Vlastně ani mamince nikdy neřekla, jak je nesnáší. Doma si je natíraly jahodovou marmeládou a tak vždy dokázala dvě sníst.  S tvarohem jí nechutnaly vůbec.
,,Alenko, a copak sis vybrala ty?“ obrátil se muž ke své ženě.

 Dívala se na svého hostitele a nevěřila , že je to pravda.
Když se před pár hodinami  objevil ve dveřích třídy, zarazila se. Nevěděla jak vypadá. Znala jen jeho knížky.
O jabloňce – tu uměla dokonce celou nazpaměť. Pak Birlibán, Staré řecké báje a pověsti, Příběhy starého Izraele,  Příběhy, na které svítilo slunce, Čtení o hradech, Martínkovu čítanku si také přečetla, když se objevila v knihovně s obrázky Heleny Zmatlíkové…
Vlastně ani  nikdy nepřemýšlela nad tím, jak vypadá  „živý“ spisovatel.
Přesto ji pohled na malého muže, s holou hlavou a výraznými brýlemi, v šedivém obleku zklamal.
Ty příběhy,  se kterými odlétala už v dětství do říše fantazie,  přece nemohl psát tak nevýrazný člověk.
Zastyděla se hned vzápětí. ..
Stála ve třídě před klavírem a recitovala spisovatelovu báseň, kterou věnoval otci.
Dívky zatleskaly a beseda mohla začít.
Třídní jim poradil pár otázek a tak se po úvodních slovech  PhDr Eduard Petiška rozhovořil dle dotazů, které mu studentky kladly.
Když beseda skončila, přišel za ní třídní profesor:,,Potřebuju pro pana spisovatele a jeho manželku hostesku. Viď, že mi pomůžeš. Vezmu vás autem na zámek. Mám tam slíbenou soukromou prohlídku. Pak budu muset , před večerní besedou v muzeu, zajet domů a potřeboval bych, abys tam Petiškovy dovedla.“
Zarazila se:,,Pane profesore, ale já…“ najednou nevěděla, na co se vymluvit. Večer měla recitovat i v muzeu před začátkem spisovatelovy besedy s veřejností. Šaty měla jen jedny a ty už měla na sobě. Bydlela na privátu. Vlastně neměla žádný důvod svému třídnímu nevyhovět.
Díval se na ni, chytil ji za paži :,,Pojedeš, viď.“
Kývla:,,Tak jo, pojedu.“

Číšník před ni položil talíř s dvěma  palačinkami. Usmála se. Jak ví, že víc by jich nesnědla?
,,Maminčiny jsou lepší,“ pomyslela si, když vložila do úst první sousto.


Od té doby už uběhla hezká řádka let. Spisovatel Eduard Petiška jí ten rok poslal i dopis a koncem roku přání k Vánocům. Vzpomínal na milé setkání… i ona vzpomíná.
 
Pan spisovatel i třídní profesor už dnes  nejsou mezi živými.

Ona přesto nikdy nezapomene na palačinku k večeři,  na kterou ji pozval moudrý a milý pán.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

09.11.2010 22:26:34dát kritice tiprímoraj
co se děje?
29.10.2010 19:26:10dát kritice tipnostalgik
Tedy já mám palačinky rád, s džemem i s tvarohem.. stejně jako tvoje díla...
***
26.10.2010 23:30:48dát kritice tipMarcela.K.
To už není palačinka, to už je dort :-)
26.10.2010 21:55:08dát kritice tipguy
příjemná vzpomínkovka
a na rozdíl od Tebe patří palačinky mezi má nejoblíbenější jídla - jednu půlku si namažu tvorohovkou, druhou půlku jahodovým nebo meruňkovým džemem, sbalím do ruličky, udělám na ni zmijovku šlehačkou, posypu grankem - a sním jich tolik, že je mi do druhého dne do rána těžko .. :-)
26.10.2010 17:29:28dát kritice tiprenegátka
Petišku já můžu, palačinky ne.
26.10.2010 15:45:12dát kritice tipRobinia
Moje děti taky palačinky milují, vlastně všichni u nás doma :-D
26.10.2010 15:42:08dát kritice tipMarcela.K.
Robi, myslím, že kdybych si dala cokoliv jiného, nepamatovala bych si to už...stovka kapesného na měsíc - i když tehdy byly jiné ceny, na večeři v hotelu na náměstí mi opravdu moc nezbývalo. Ta palačinka byla tehdy nejlevnější jídlo v nabídce. Myslím, že mě pan spisovatel "prokoukl". Jen mi asi věřil, že mám palačinku ráda. Nemusím ji ještě ani dnes, ale už je nedělám tak často... i když moje děti je milují :-)
26.10.2010 15:38:06smazaný uživatel
smazaný uživatel
26.10.2010 15:32:56dát kritice tipRobinia
krásnou vzpomínku ani palačinky nepřehluší ;-)
26.10.2010 14:59:49dát kritice tipMarcela.K.
,,Ve hluku a křiku dne se může zdát nevýznamné všechno co nedělá hluk, ačkoliv co trvá, trvá mlčky: země, skály jezero...
Ke křiku je odsouzenojenom to, co rychle míjí, snad je hluk jedna z možností, jak krátce zvítězit nad časem.
Podej mi ruku, má lásko, pokusíme se tiše napodobit zemi, skály, jezera..." (Eduard Petiška)
26.10.2010 14:30:25dát kritice tipLakrov
redaktor prózy
Pro Mám místo mozku velkej penis:
Užitý (a tebou kritizovaný) styl může být projevem nezkušenosti stejně tak, jako může být záměrem. U autora, píšícího delší dobu a uvědomujícího si kromě jednoduchosti či složitosti slovních obratů též souvislostí mezi nimi a tím nesené celkové nálady textu, se přikláním ke druhé variantě. Autor tímto stylem oslovuje určitou skupinu čtenářů a sleduje určitý záměr.
26.10.2010 13:13:23smazaný uživatel
smazaný uživatel
26.10.2010 11:08:14dát kritice tipMarcela.K.
Ale on nebyl tlustý :-) Byl spíš drobný, takový "nesportovní typ". Přesto mi byl tehdy velmi milý. Koupila jsem pak každou jeho knížku a z jeho povídek si vypisovala citáty...Třeba tento je od něj:

,,Člověk má jen jeden život. Než to pochopí, je na konci"
26.10.2010 10:53:12dát kritice tipKvětoň Zahájský
Já si Eduarda Petišku vždycky takhle představoval. Jako tlustého pána s tlustými brýlemi, který v pokoji zcela zaplněném knihami tluče zavalitými prsty do starého psacího stroje značky Unedrwood, při tom pije hektolitry kávy a moudře se usmívá.
26.10.2010 10:48:36dát kritice tipkluci hurá za balónem
chybí tady spousta čárek, na konci tečka, ale nejvíc nám vadí, že povídka je nuda.
Promiň, ale netipujeme.
26.10.2010 10:23:24dát kritice tipLakrov
redaktor prózy
No jo, zase budu za blce, ale ani toho se neodříkám; možná by se tato role dala shrnout slovy jednoho z klasiků... Vším, čím...
26.10.2010 09:44:50dát kritice tipMarcela.K.
A co Jácíček, zajíček, kterému nepořádný kluk utrhl ouško? Zlomená větev od jabloně na které se houpal, město, kde byly domky z čokolády a stromy z cukrové vaty, ploty z cukrových špalků...a co hora z tvrdých housek o kterou si Birlibán roztrhl při svém putování kalhoty? :-)Už víš, proč to nemohl být Pan Birlibán? :-)
Je to kouzelná knížka.
26.10.2010 09:22:16dát kritice tipMetta
chutná*
26.10.2010 08:06:08dát kritice tipdevian
no jo :))
26.10.2010 08:03:33dát kritice tipLakrov
redaktor prózy
Pro devian:
Máš pravdu. Je to tak dávno, že už mi z paměti občas vytanou jen jména bez souvislostí. Jméná Birlibán a pan Petiška mám nějak pospojovaná, aniž vím proč. Nebo se mi to jméno vybavilo až u Řeckých Bájí :-)
26.10.2010 07:52:14dát kritice tipdevian
Panem Birlibánem? Panem???
26.10.2010 07:45:25dát kritice tipLakrov
redaktor prózy
Je překvapivé, jak chutné čtení lze vytvořit z na první pohled laciného materiálu; jako ta palačinka. Jméno váženého hosta mi došlo v průběhu výčtu knih, tuším někde mezi Panem Birlibánem a Řeckými bájemi. Tip
26.10.2010 01:17:35dát kritice tipberba
roztomilé, čtivé.
a palačinky já zase můžu.


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor