Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jak jsem začal psát básně

29. 10. 2010
30
37
3012
Autor
nostalgik

Byl to v postatě hodný člověk, ten náš třídní. Mladý, nezkušený, působil poněkud nerozhodně až ustrašeně, přesto nebyl terčem posměchu a vtípků více, než jiní učitelé. A myslím, že byl i docela oblíben. Oborem mu byla čeština a dějepis, což vysvětlovalo jeho zaujetí pro literaturu zejména minulých století. Nekritický a neustále zdůrazňovaný obdiv k pošumavské próze Karla Klostermanna mu vynesl i přezdívku. V paměti i budoucích generací žactva  byl zapsán jako učitel „Klostr“. A já byl jeho oblíbencem. Mé lehce iroické slohové práce ve stylu křídových čmáranic na místních ohradách a plotech, často „sirealisticky“ okořeněné specifickými výrazy našeho pavlačového předměstí, předčítal Klostr před celou třídou a mnohdy prý i ve sborovně. To se však mělo změnit.

 

Do třídy přišla Evička. Dívka, do které se rázem polovina kluků zamilovala a nejspíš se do ní zamiloval i Klostr. A tak se stalo, že ve třídě byly nahlas předčítány poněkud medově utahané a pubertálními parfémy provoněné slohové práce Evičky, s poznámkou, že i některé další práce byly dobré. Ne, že bych byl ješita, ale zanevřel jsem na Klostra i na Evičku a vymýšlel pomstu.

 

Byl rok 1952, doba se měnila a rudé již nebyly pouze vydařené západy slunce. V hodinách češtiny v naší třídě jsme však dosud nepřekročili práh devatenáctého století a psali stále slohové práce na klasická témata. Než se „objevil“ nový svátek: MDŽ. V předmětu občanská výchova jsme byli poučeni o jeho historii, významu a souvislostech, pronikajících do života nové společnosti. Co bylo předvídatelné, stalo se. Přišlo téma MDŽ a s ním přišla i moje příležitost.

 

Zatím, co ostatní se ještě zřejmě neoprostili od vlivu „buržoazní propagandy“ srdíčkové záležitosti Svátku matek, já jsem místo slohové práce zveršoval oslavnou báseň. Báseň o ženě, jejíž modrá halena vlaje v pavučině továrních transmisí, o ženě, která na vratkých kolech traktoru bojuje se životadárným pluhem, o ženě, na jejíž ramenou sedí holubice míru. Třídní byl zděšen. Pravděpodobně váhal, zda mě má nechat propadnout z češtiny nebo navrhnout na dvojku z chování. Začal jsem se obávat, aby mě snad taky nenechal vyškrtnout z kroužku atheismu, což byl krycí název pro odpolední výuku náboženství. Dilema vyřešil Klostr alibisticky. Dovedl mě k řediteli školy.

 

Ředitele jsme my, žáci, prakticky neznali. Doba ho k nám vynesla z nějaké malotřídky z vesnice u Buchlova, s reálnými ambicemi na krajského inspektora. Jeho radikální zásahy do života školy byly údajně v učitelském sboru komentovány písní  „Od Buchlova vétor věje…“ a snad všichni mu přáli, aby se co nejdříve dočkal té inspektorské funce. Teď jsem soudruhu řediteli stanul tváří v tvář. Vysoká, hromotlucká postava, černé rovné vlasy a košile s vyhrnutými rukávy, zřejmě v souladu s tehdejším bontonem. Vážně a dlouze četl moje dílo.

 

Dočetl. S pohledem někam do prázdna pravil v intonaci, kterou dle mé fantazie bylo vydáváno desatero na hoře Sinai. „Žák se jistě přihlásí do Soutěže tvořivosti mládeže“.  Pak se obrátil k třídnímu a dodal: „Byla by to pro školu čest, soudruhu učiteli, kdyby u nás vyrostl nový Stanislav Kostka Nezval“, nebo Karel Klostermann, vydech třídní. A já si v tu chvíli uvědomil, že ještě bude Svátek práce, Den osvobození, Slovenské národní povstání, Velká říjnová ravoluce, Vítězný únor a bůhví co ještě….

 

Ve třídě se i dále předčítaly slohové práce Evičky, zatím co všechna moje další básnická „díla“ byla vyvěšována na hlavní nástěnce vedle ředitelny. Co  dodat závěrem? Snad jen, že do Soutěže tvořivosti mládeže jsem se tenkrát nepřihlásil no a dnes, to už jsem asi překročil věkový limit.

 


37 názorů

Zordon
19. 06. 2012
Dát tip
pěkná vzpomínka i pro nás, co jsme z generací mladších a dlouho jsme si mysleli, že SK Neuman je sportovní klub a čte se "ňůmen".*

Lakrov
14. 06. 2011
Dát tip
Při čtení mě hned zezačátku napadlo, že tohle vyprávění už odněkud znám; a na konci vidím, že se vidím mezi komentujícími :-) Je to pořád stejně pěkně čtení.

nostalgik
14. 06. 2011
Dát tip
Lakrov, A.H.,8hanka, avox... jsem rád, že má tak dávné prožitky oslovily úsměvem historie i vás.. :o) Děkuji!

avox
13. 06. 2011
Dát tip
pěkně... podle názvu jsem čekala vzpomínku na první lásku a ty takhle angažovaně... moc jsem se pobavila :-))) */

8hanka
30. 03. 2011
Dát tip
skvelee*:*)

A.H.
11. 12. 2010
Dát tip
Toto dílo mi nějak uniklo a velice mě mrzí, že si ho čtu s takovým zpožděním. Škoda, Jiří, že není delší. Velice příjemně se čte! *

Lakrov
03. 11. 2010
Dát tip
Jak nenápadně může začínat kolaborace :-)) Podobná ohlédnutí, jako je tohle, se mi líbí; při tomhle se navíc docela bavím. Dík a Tip

Alegna
03. 11. 2010
Dát tip
T* :-)

ffrruukkoo
01. 11. 2010
Dát tip
Sice jsem porevoluční dítě, tedy lehce před, ale z toho si prd pamatuju, ale toto je super!!! Stála jsem v té ředitelně s tebou!!!! :-D Dokonalost sama!!!

Bíša
01. 11. 2010
Dát tip
***

Taubla
01. 11. 2010
Dát tip
super dílo, zaujalo, vcuclo mě

Marcela.K.
01. 11. 2010
Dát tip
Vidíš, já Ti to říkám pořád :-) možná to dá víc "práce", ale stojí to za to, sepsat ty Tvoje vzpomínky *

Vaud
31. 10. 2010
Dát tip
parádní fejeton - byť tak nějak z druhé strany němé barikády :-)

,..no já věděla že není tvůj..jen ředitel asi neměl extra jasno...)))

nostalgik
29. 10. 2010
Dát tip
Pěkně mi šeptáš :o) A ta kombinace jmen není můj překlep, jen realita doby.

:))))))))))))))no paráda...))) ..já ty revoluční nikdy nepsala..proto mě nevěšeli u ředitelny..nýbrž do ní zvali...)))) ..ale nebylo to tak zlé..spíš si se mnou nevěděli rady tak jsem musela docházet za psychologem...) ..Stanislav Kostka Nezval???:))))))))))))))))

nostalgik
29. 10. 2010
Dát tip
zápal boje dobře hraný odbýval se bez zkoušek lustr letěl na dvě srany, může za to koloušek... :o)

koloušek
29. 10. 2010
Dát tip
Dobré, ale také bych si moc ráda přečetla tu oslavnou báseň nebo některou z těch dalších.T* (Já napsala oslavnou báseň o spolužačce asi ve 3. třídě" Když přišla Irena domů ze školy, hned se s Lojzkem poprali...)

Metta
29. 10. 2010
Dát tip
jednou jsem ke dni kosmonautiky nakreslila krasne americany na mesici a soudruzka to odmitla dat na nastenku a kdoviproc se nasrala

sveřep
29. 10. 2010
Dát tip
ok ok

nostalgik
29. 10. 2010
Dát tip
Aničko, reny, Mett , děkuji, že jste přečetli a souhlasně kývly..

Metta
29. 10. 2010
Dát tip
jojo*

renegátka
29. 10. 2010
Dát tip
Pěkná historie.*

macecha
29. 10. 2010
Dát tip
Dobrý fejeton. Probouzí vzpomínky na mnohé ..... T***

nostalgik
29. 10. 2010
Dát tip
Dík LL a Dianě. Blanko, každý z naší generace má podbné vzpomínky...

Diana
29. 10. 2010
Dát tip
Srdečně jsem se zasmála. Opravdu vtipné. Také bych si prosila ukázky, Stanislave Kostko Nezvale! SUPER!!!***

LadyLoba
29. 10. 2010
Dát tip
:-) hele jsem sice mladší o pár let ale na psancech mám taky jeden z výtvorů ze školských lavic - psáno na pijak :-) http://www.psanci.cz/denik.php?denik_id=116-objevovat-pokusy-z-obdobi-zs-muze-byt-desna-sranda

nostalgik
29. 10. 2010
Dát tip
..jo, sveřepe, asi bychom se zasmáli, tak, jak se smál já, když jsem to tenkrát psal, ale jednu chvíli mi do smíchu skutečně nebylo... je to dávno.

nostalgik
29. 10. 2010
Dát tip
Robi, Jano dík za četbu a odezvu, snotíku, křída je mocná zbraň... :o) Dík

sveřep
29. 10. 2010
Dát tip
Báseň o ženě, jejíž modrá halena vlaje v pavučině továrních transmisí, o ženě, která na vratkých kolech traktoru bojuje se životadárným pluhem, o ženě, na jejíž ramenou sedí holubice míru - páni! lituji toho, žes nepřiložil ukázku ! :D

vesuvanka
29. 10. 2010
Dát tip
výborný fejeton :-))) TIP

Robinia
29. 10. 2010
Dát tip
:-D

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru