Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Ale stále se k němu vracela

01. 11. 2010
10
11
1570

Vždycky si myslel, že nechat ji za sebou bude to nejjednodušší, co může udělat. Když se k němu ale stále vracela v podobě květin na stole, vůně pomerančovníků a pláče hlavní hrdinky jeho rozepsaného románu, začalo mu být trochu úzko. Ošem mávl rukou a pokračoval ve své už dávno narýsované cestě, podobající se křivolaké sinusoidě jedné aritmetické funkce. Míjel ji dennodenně v očích ocelotů a občas ji spatřoval v odlescích slunce na hladině kaluží čerstvě po dešti a v neznámých ženách s šálou, krokem nebo vlasy, které si u ní pamatoval. Ze setrvačnosti hladil v noci její prázdné obrysy. Někdy ji viděl v mihotavém zachvění záclony a jindy zase ve zbytku světla na podlaze v koupelně. Začal si být postupně jistý jednou věcí a to tím, že snažíc se od něj vzdálit jej neúnavně pronásleduje.

Když ji tedy konečně jednoho dne spatřil zhmotněnou v karamelových šatech a diamantovém náhrdelníku, tak bolestivě skutečnou a neprůhlednou, málem ji nepoznal. Pozdravil ji ale a pozdravil také malé dítě, co ji drželo za ruku a tiše si pro sebe broukalo. Sinusoida zakolísala a na chvíli se stočila do minusových hodnot, zmatená tou šeříkovou vůní a dvěma mělkými dolíčky, ale rychle se vzpamatovala a donutila jej zamumlat něco o hodině mandarínštiny, kterou musí stihnout.

Když odcházel, zaslechl jen, jak se dítě ptá „kdobyltenpán“ a jak mu odpovídá hebký povzdech, znějící jakoby z útrob kapilár na vnitřní straně stehen.


11 názorů

selviskhed
10. 11. 2010
Dát tip

Godfrey
05. 11. 2010
Dát tip
Oceloti jsou nádherná zvířata. :-)

sharik
04. 11. 2010
Dát tip
napsany moc pekne, uplne cejtim jeho pocity. Radsi si jdu ted precist neco veselejsiho =) tip. Libi se mi to.

Winter: Samozřejmě, když odstraníš omáčku, tak ti zbude kostra v podobě "setkání po letech". Neměla jsem ale v úmyslu napsat něco dějově objevného a šokujícího. Nešlo mi o to napsat něco se zajímavou pointou, spíš mi šlo něco prakticky nezajímavého a všedního /koho něco podobného někdy nepotkalo/ napsat zajímavě a nevšedně:). Pro mě jsou o tomhle miniatury (jde mi u nich spíš o JAK než o CO). Samozřejmě, když někdo něco napíše skvělou formou a ještě tam hodí skvělou pointu, je to zase o něčem jiném;). K romantickým mužům asi takto: Lady to vyjádřila velice trefně. Muži takoví nejsou (jsem si toho vědoma, i když občas ráda zapomínám;), můj hrdina ano (možná špetka osobní ironie vůči mužům obecně, přiznávám:D). Dík za kritiku a příště se vynasnažím přijít s nějakou pointou (i když to bude těžká práce a radši nic neslibuju:D) Edmund Elat: přesně takhle jsem to zamýšlela, takže jsem ráda, že to tak i působí;) jH: Díky za Beatlesáky:D Lady de Winter: Děkuji, děkuji:) a s tím hrdinou jsi to opravdu vyjádřila přesně;) Fouraix: Holt můj styl, s tím nic nenadělám (i když, na mučidlech bych ho možná byla ochotna obětovat:D) Impresse: Dík;)

Fouraix
01. 11. 2010
Dát tip
první odst je dobrá psychedelie. dál se to pokazilo jakýmsi reálnesmyslem

Problém všech textů je, že když si člověk odmyslí omáčku okolo, zbyde anekdota. Nebo, v případě rozsáhlého románu, několik anekdot, vzájemně na sebe navazujících. A tvůj hrdina je jen tvůj. "Muži" možná tak romantičtí nejsou, tvůj hrdina ano. ;) Teď za mě: na ten prostor, který jsi tomu věnovala, je to perfektní. A moc se mi líbí, jak tam na závěr střihneš to, že "ona" se už úplně oddělila od své reality a žije mu v hlavě život náznaků a polovědomých vzpomínek. A že možná myslí stejně i ona na něho. Hezký text, skvěle zvládnutý. :) *

jH
01. 11. 2010
Dát tip
buď dobrej *

Winter
01. 11. 2010
Dát tip
Jasně, u anekdot se můžem ptát, nakolik jsou vlastně myšleny vážně a nakolik je to hyperbola, řekněme, zaláskované muže, pak ovšem "obrazová přetaženost" tím silněji volá po patřičné řízné pointě.

Winter
01. 11. 2010
Dát tip
Problém těhle textů asi je, že když si člověk odmyslí tu omáčku okolo, zbude krátká anekdota. Co pak s ní? Je to pěkně napsané, text má hezký rytmus, byť v té úvodní lyrické scéně o potkávání mám pocit, že ses při některých obrazech nechala táhnout textem (teď napíšu něco fakt jakože lyricko-romantického) než postavou toho hrdiny. Muži zas tak romantičtí nejsou. Pěkné.

Impresse
01. 11. 2010
Dát tip
*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru