Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

IVAN KLÍMA: Jak přežít blahobyt

19. 11. 2010
11
39
2734

STRAKONICE - Spisovatel Ivan Klíma byl 10. listopadu dalším hostem cyklu Zelené večery. Ty připravuje Ivana Jónová z Informačního centra neziskových organizací a Evropské unie při Šmidingerově knihovně ve spolupráci s čajovnou Inspirace, kde se samotné besedy odehrávají. Název pořadu „Jak přežít blahobyt“ byl vypůjčený z Klímovy stejnojmenné studie, v níž se zabývá globálními problémy dnešní civilizace, jejich možnými důsledky i návrhy řešení. Spisovatel ve zcela zaplněné čajovně už v úvodu uvedl, že řešení problémů, která souvisejí se zrychlujícím se životním stylem a překotným rozvojem civilizace, jsou dost beznadějná, nicméně podotkl, že se pokusí nastínit to, co aspoň každý z nás můžeme dělat.

„Předesílám, že to, o čem budu mluvit, není kritika demokracie, ale civilizačního směřování,“ upozornil Klíma na začátku besedy. Podle něj žijeme ve společnosti, která víceméně dobře funguje, a to fungování, je pro většinu lidí fascinující. Cokoliv člověk potřebuje, tak i při určitých svízelích, dostane koupit ( i to co nepotřebuje) nebo si nechá opravit. Během krátké chvíle se může přemístit na druhý konec kontinentu. Zároveň je ale naše civilizace čím dál tím víc energeticky náročná, neskromná, marnotratná a svým způsobem tudíž nemravná. Ptá se: „Jaké jistoty nabízí svět v nejbližší budoucnosti?  I když si to nepřipouštíme, víme, že celá civilizace je ohrožena v důsledku naší činnosti, naší nestřídmosti, která bezohledně ničí přírodu, jejíž jsme součástí a bez níž nemůžeme existovat,“ tvrdí. „Žil jsem půl roku v Americe, kde byl jediný obchod vzdálený asi patnáct set metrů, kde jsem nakupoval pro celou čtyřčlennou rodinu. Nákup jsem naložil do košíku a k úžasu všech ho tlačil až před náš dům, vyložil a zase ho tlačil nazpátek. Když mě ale takhle spatřili kolegové z fakulty, kde jsem přednášel, říkali mi, že si musím koupit auto. Tak jsem ho koupil. To je první věc, která přicházela ze západní civilizace Ameriky, že bez auta se neobejdete,“ začal povídání Klíma a pokračoval: „Ráno jsem byl nakoupit a v přihrádce zeleniny jsem k mému údivu spatřil chřest. Jak víte, tak roste jen na jaře. Říkal jsem si, kde se tady vzal chřest. Podíval jsem se na něj a byl z Peru. Což je příklad toho krásného fungování. Vy můžete mít, na co si vzpomenete, a ono se to přiveze třeba z Peru.“

Agrese nebo zábava

Podle Klímy většina lidí se do tohoto systému, kterým je fascinována, zařadila, a nedovede si ani představit, že by přestal fungovat. Civilizace je podle jeho názoru už dlouho v krizi a nyní se právě provalila. „Vydává se za krizi ekonomickou, ale je daleko hlubší. Samozřejmě se projevuje ekonomicky, ale jinak je všestranná. Je to krize hodnot, ideálů a falešně postavených cílů. Cíl civilizace je neustále zvyšovat blahobyt a vykořisťovat přírodu,“ uvedl spisovatel. Krize, která se projevuje ekonomicky, pak budí v lidech zvláštní druh paniky. „Má překladatelka z Německa mi napsala dopis, že žije v neustálém strachu, že ztratí práci a jakoukoliv jistotu. To je rub blahobytné společnosti, že budí strach. I když strach provázel celé dějiny – že nebude úroda, že přijde krupobití. Ale tento nový strach je těžko vysvětlitelný a je ve vzduchu.“  Je otázka, jak tomuto strachu a falešným hodnotám vzdorovat. Jako příklad uvedl Klíma na besedě protestní akce hnutí Greenpace, které aby dostaly do médií a poukázaly na problém, vyvěšují třeba na komíny obří transparenty.

Lidé strach překonávají nejrůznějšími způsoby. Buď agresí, nebo druhým způsobem, jak uniknout skutečnosti a úzkosti z ní, a tím je zábava. „My žijeme ve světě, kde se zábava stala nejvyšší hodnotou. Když si vezmete plat špičkového chirurga a špičkového fotbalisty, tak je mezi nimi až tisícinásobný rozdíl. Zábava má totiž za úkol odvádět lidi od skutečných problémů, které se civilizace neustále snaží zakrývat. A je spolu s konzumem povýšena na cíl lidského života,“ tvrdí Klíma. Kult pasívní zábavy, který vznikl ve Spojených státech, narůstá do zhoubných rozměrů. „Pro naši civilizaci se zábava stala bohem, v něhož všichni doufají a jemuž se klaní. Nenabízí sice nesmrtelnost a ochranu před nebezpečím, ale nabízí zapomnění a umělou skutečnost, v níž člověk aspoň zdánlivě může prožít to, co mu jeho normální život nedokáže poskytnout,“ upozorňuje v knize Klíma. Svět televize a internetu ochuzuje člověka o to nejpodstatnější – o styk s lidmi a živou přírodou. Nicméně virtuální svět mu připadá pestřejší, zajímavější a hlavně spolehlivější. Konzum a zábava jako hlavní životní náplň mas nemůže zůstat bez vlivu na jeden ze základních znaků lidství a prostředek vzájemného dorozumění – jazyk, u něhož podle Klímy dochází k pokleslosti. „Chudnutí jazyka samozřejmě odráží chudost našich zážitků, zájmů i našeho citového prožívání. Vztahy se pak stávají čím dál víc povrchnější.“ Říká, že strázeň prázdného žaludku vystřídalo utrpení prázdné duše.  

Skromnosti se nepřeje

 „Co je vadné je základní směřování civilizace a její hodnoty – úspěch, peníze, výkon a stále zvyšovaná výroba,“ říkal Klíma. A co vlastně s tím můžeme dělat? „Samozřejmě můžeme začít sami od sebe a usilovat o daleko větší skromnost v našich požadavcích. I když je to velice obtížné, protože civilizace je strukturovaná tak, že skromnosti nepřeje. Je to ale jediná cesta, abychom si uvědomili, že nelze takto žít. Krize vznikla i z toho, že jsme se všichni začali zadlužovat. Říkají nám – měj, chtěj, čím víc budeš potřebovat a bude se víc vyrábět, tak bude líp,“ pokračoval Klíma. Zmínil, že na jedné straně je nám říkáno, abychom se nezadlužovali, na straně druhé polovina reklam nabízí nějaké „výhodné“ půjčky.

Podle něj bude toto století pro lidstvo osudové. Buď dojde ke kolapsu společnosti, nebo se nastartuje revoluce trvale udržitelného rozvoje, tedy radikální změna v pojetí práva na neomezený blahobyt. Zároveň vyjadřuje obavu, že lidé se nikdy ve jménu jakéhosi abstraktního lidstva svého blahobytu (svého sobectví) nevzdají. Problém je v tom, že všemu dnes vládnou nadnárodní monopoly a bankovní kapitál, které budou do poslední chvíle hájit to fungování, které dneska je a bude se snažit krizi potlačovat. Podle Klímy bude podobných krizí přicházet víc a budou hlubší a budou pravděpodobně zase analyzovány jako ekonomické, aby se analýza vyhnula skutečným příčinám. „Naději může skýtat filosofie, která by postavila vztahy budované na partnerství a lásce nad vztahy budované na dominanci jedněmi nad druhými,“ říkal v závěru besedy spisovatel. Podobně končí i závěr jeho studie, kde píše: „ Střízlivost a vůle omezit neúměrné požadavky lidstva může vést k poznání, že blahobyt je jedním z nejubožejších cílů, k nimž můžeme směřovat. Tato utopie má ale proti všem dosavadním utopiím tu výhodu, že neslibuje ráj, ale jen rozumné pokračování života.“


39 názorů

guy
09. 12. 2010
Dát tip
Rád jsem si to přečetl, a budu se snažit přečíst i tu Klímovu knihu, protože bych se rád dozvěděl, kdo a kdy se chystá tu revoluci trvale udržitelného rozvoje nastartovat, abych to náhodou nepropásl :-)

FAE BOMB - dík

FAE BOMB
06. 12. 2010
Dát tip
Četl a nelituji. *

moorgaan
05. 12. 2010
Dát tip
konzumni spolecnost bude vzdycky, pokud se bude vyrabet a hlavne NADVYRABET... kazdy system musi zarucit vetsine nejakou obzivu a tudiz jim dat praci, jinak by to vse zkolabovalo a nastaly by strety mezi temi co neco maji a mezi temi co nemaji nic.. a hlavne kapitalismus ve sve " zakladni podobe" je zalozen prave na tom, aby se vyrabelo a hlavne_, aby se, pokud mozno, co nejvice spotrebovavalo, jinak by to nemelo smysl vyrabet na sklad!..nejde uteci z konzumu nynejsiho sveta, proste nejde- nezijeme jako jendotlivci ve vakuu, musime se prizpusobit a mozna nekdo se snazi zit jinak, alternativne vuci okoli a mysli si , ze nespotrebovava a ze unika konzumu- neunika, jen zije min konzumne mozna!..v blahobytu ve kterem jsme zili a zijeme minimalne 80 let v porovnani s daleko chudsim a ubozejsim svetem,/ jako primer by se dalo uvest - desetipatrovy dum, kde od prvniho patra jsou nejchudsi a v desatem nejbohatsi staty a zivot v nich - tak to nase prostredi k zivotu a pomyslny "blahobyt" byl a je stale v 10. patre / budeme asi zit jeste nekolik desetileti, ale kde to vsechno skonci - to je otazka???

Dero
26. 11. 2010
Dát tip
Kamile, výborně, pak jsme došli k nějaké shodě. Já zase nemám nic proti systému mezinárodního bankovnictví, jenom proti tomuto konkrétnímu provedení. Ona jsou totiž možná i jiná provedení, stejně funkční, z nichž však nikdo netyje bez práce. Zdaleka nestojím o anarchii. A nechtěl jsem být tvrdý, jenom konkrétní a co nejméně rozvláčný. Pardon.

Dero, my si nerozumíme. Já s tebou souhlasím v tom, že je to nemorální. Ale lepší takovýhle systém, nežli žádný. Kdyby nebyl systém mezinárodního bankovnictví, zavládla by anarchie... Nicméně tvému postoji rozumím a respektuji ho. Svým způsobem máš jistě i pravdu, jen ji říkáš příliš tvrdě. Měj se...

Dero
26. 11. 2010
Dát tip
Kamile: 1,2,4: No a co? Na podstatě a nemorálnosti věci to nic nemění. 3: Omyl, půjčku nebo hypotéku právě dostával leckdo, zavinilo to nedávnou finanční krizi. Ale tobě evidentně nevadí současný systém. Nikterak jsi nereagoval na spoustu klíčových myšlenek, např. na fakt, že nových peněz nejlépe užijí lidé kolem banky, zatímco poslední články řetězu už nakupují za vyšší ceny. Potom je těžké debatovat - já chci poukázat především na nemorálnost (a druhotně na nesmyslnost) systému, ty obhajuješ jeho funkčnost a kontrolní mechanismy. Odkazováním mne na slovník cizích slov už přecházíš do obalsti ad hominem, diskusi můžeš ukončit i nějak důstojněji.

Dero: Tvůj příklad má následující zásadní chyby: 1. Na světě by nebyli jen 3 lidé, ale min.4 (majitel banky, s jehož prostředky nepočítáš) 2. Každá banka musí mít tzv. aktivační vklad, a finanční zajištění u dalšího subjektu (může být i jeden ze 3 původních klientů, jehož prostředky jsou vázány na krytí), s čímž opět nepočítáš... 3. Půjčku nedostane každý, kdo si řekne, a v jaké výši si řekne, to by nastala anarchie... 4. U velkých vkladů existuje termínovaný výběr, právě kvůli tvému "scénáři"... Původně jsem ti už nechtěl odpovídat, jelikož diskuze začíná sklouzávat k obhajování svého postoje za každou cenu, takže nyní naposledy, jen kvůli tvému nešikovnému příkladu... PS: Nahlédni do slovníku cizích slov, co to znamená "oportunizmus". Není to totéž, co "oponovat"...

Dero
25. 11. 2010
Dát tip
Kamile, tak mi jednoduše vysvětli, proč objem peněz ve společnosti roste, když to není tak jednoduché. Já jsem si dobře vědom ekonomických "zákonitostí", které k tomu vedou - bankovnictví částečných rezerv mi vůbec není neznámé, ale přijde mi, že ty nedokážeš přes ekonomické poučky dohlédnout na podstatu toho, o čem zde píšu. Kdyby ses o to aspoň pokusil a místo oportunismu mi ukázal na konkrétní místo v mé argumentaci a řekl: Zde se mýlíš, protože... , a proto dále řečené neplatí. Abychom se mohli bavit konkrétně. Když si u někoho v garáži uschovám auto, a pak zjistím, že mi v něm za zády jezdí, naseru se, jelikož mi ho ojezdí. Když si ale u někoho uschovám zlato, a pak zjistím, že on s ním obchoduje, je mi to jedno, pokud mi garantuje jeho vyplacení kdykoliv si řeknu. No ano, správně. Ale on ti to negarantuje, takže by ti to jedno být nemělo. Pokusím se ti to vysvětlit. Pro zjednodušení uvažujme, že na světě jsou pouze tři lidé a jedna banka, protože s miliardami se těžko počítá a celá věc se zbytečně zamlžuje. Já vložím do banky sto korun. Ty vložíš do banky tisíc korun. Bill Gates vloží do banky tři tisíce korun. Já si chci koupit nový operační systém na svůj počítač a požádám banku o půjčku 3600 korun. Ta mi ji může poskytnout z vašich peněz, protože ze zákona musí udržovat cash 10 procent z celkové sumy evidované na svých účtech. Nový stav financí je tedy následovný: Já mám 100 Kč v bance + vašich 3600 Kč v hotovosti + dluh s určitým úrokem. Ty máš v bance 100 Kč, ovšem máš právo vybrat 1000 Kč. Bill Gates má v bance 300 Kč, ovšem má právo vybrat 3000 Kč. Zajímavá situace! Ty a Bill Gates se rozhodnete své peníze vybrat a stane se co? Banka nemá, já nemám, páč už jsem si koupil operační systém. Ty peníze už tedy má Bill Gates, ale to nic nemění na tom, že stále má právo si z banky vybrat své 3000 Kč. Snad nemusím pokračovat. Když vezmu v potaz, že tohle všechno drží pohromadě nějaké centrální banky a že těch lidí je mnohařádově více než v mém příkladu, změní se pouze to, že k takové situaci nedojde třikrát do týdne, ale pouze jednou za několik desítek let. Na nemorálnosti takového jednání to nic nemění. Banka mi neměla co půjčovat, to mohl pouze Bill Gates a ty. Úroky nemají jít do kapsy bance, ale pouze tobě a Billu Gatesovi. A především - banka ti nemůže nijak garantovat vyplacení tvého vkladu, z hlediska fungování systému je to nesmysl, matematika prostě nelže. A to jsem raději nepoložil otázku, kde se v ekonomice záhadně vezmou ty peníze navíc, které musím bance splatit v podobě úroku.

Dero: Takhle jednoduše ekonomika nefunguje. Žádný stát neřeší krizi "přitisknutím" peněz, jak jsi to nazval. To přece nic neřeší. Národní banky pracují s kurzem měny podle jasně daných mezinárodních pravidel ve vztahu k HDP. Takže pokud dojde k tzv. "měně", není to vina bank, ale celého souboru ukazatelů, jako je vyváženost dovozu a vývozu, komparativních výhod, nerostných zásob, zemědělské produkci atd. Takže v tom "omezeném" množství zlata máš vlastně pravdu... A ještě PS: Když si u někoho v garáži uschovám auto, a pak zjistím, že mi v něm za zády jezdí, naseru se, jelikož mi ho ojezdí. Když si ale u někoho uschovám zlato, a pak zjistím, že on s ním obchoduje, je mi to jedno, pokud mi garantuje jeho vyplacení kdykoliv si řeknu.

Dero
25. 11. 2010
Dát tip
Dero, zlato přece ŽÁDNOU hodnotu samo o sobě nemá. Ale co by ne! Lidé ho chtějí, vyskytuje se v omezeném množství a nelze jej jednoduše získat. To mu hodnotu dává. Peníze si může kdokoli snadno natisknout, protože je to levné (!!), jenom pak půjde na patnáct let do krimu. Vidíš ten rozdíl? Ten rozdíl mezi zlatem a penězi je ten, že zatímco zlato nemůžeš těžit donekonečna (a lze to jen s velkým úsilím), peníze tisknout do nekonečna defakto můžeš. Zatímco zlata je v oběhu konstantní množství, peněz si můžeš přitisknout vždycky kolik zrovna chceš. Centrální banky ekonomické krize řeší tak, že prostě přitisknou peníze - nesnaž se to komplikovat, prostě je to tak - pošlou nové papírky do oběhu. Jejich vytisknutí banku nestálo téměř žádné úsilí a přesto se k nim lidé chovají, jak kdyby tyto nové peníze nepodložené žádnou tvrdou prací nebo kryté fyzickou hodnotou mohly koupit cokoli na světě. To je blbost, nesmysl, nelogičnost. A jen tak mimochodem, banky přece nechtějí nikoho okrádat, to je paranoidní názor. Banky jsou v podstatě normální obchodník, s rizikem jako každý jiný. Banka mimo jiné hlídá a ručí za tvoje peníze, obchoduje s nimi, ale pro případ neůspěchu je pojištěná. Ale no proboha! Banka nemá co obchodovat s mými penězi! Banky původně vznikly proto, abych si do nich mohl bezpečně uložit zlato. Vystavily mi směnku (bankovku), za kterou si to zlato zase budu moci vyzvednout. Část zlata si nechaly coby zisk za poskytování služeb. Potom až přišly na to, že se jim v trezorech hromadí uložené zlato, páč lidi začali vyměňovat bankovky místo valounků zlata, takže začali to zlato půjčovat na úrok bez vědomí jeho právoplatných vlastníků - to ti připadá normální? Vždy je to přece postaveno na důvěře lidí v měnový prostředek, nemyslíš? Ano, v tomhle máš naprostou pravdu. Ale snad mi nebudeš tvrdit, že lidi mohou stejně snadno ztratit důvěru ve zlato jako v dolar. Když si FED řekne "hele, zabijeme dolar a vyvážeme ho ze světové ekonomiky - natiskneme novou, analogickou měnu - tolar!", tak to může brutálně snadno udělat v řádu dní. Když si lidi řeknou "pfe, zlato, to už nás nebaví, to nechceme", tak se kouknou kolem... a nic. A právě proto to neudělají, zlato si bude uchovávat svou hodnotu, protože objektivně je vzácné. Dolar není, dolar vyrábí jiní lidi (FED) za vynaložení minimálního úsilí. V tom je rozdíl a v tom je problém. Ale řekněme, že ta důvěra lidí v tištěné peníze je bezbřehá. Ani potom nejsou nekryté peníze dobrá věc, protože uvaž, co se stane, když do ekonomiky napumpuješ nové peníze? Věci zdraží, protože v oběhu je najednou víc peněz. Problém je v tom, že nezdraží hned. Takže první článek řetězu, banka a lidé kolem ní, stále nakupuje na trhu za staré, levné ceny. Poslední článek, např. důchodce, už nakupuje za ceny nové, dražší. Co je na tomhle spravedlivého? A vyrovnávat inflaci úrokem? To je prostě směšné. Ekonomika může dobře fungovat i s fixním množstvím oběživa v systému. Ovšem v tom případě by bylo opravdu možné zašít výplatu do strožoku a banky by podstatně zchudly.

Dero, zlato přece ŽÁDNOU hodnotu samo o sobě nemá. Peníze kryté zlatem taky ne. Zkus ztroskotat na opuštěném ostrově s tunou zlata. K čemu ti bude? Čím se bude lišit tato (podle tebe) hodnota, od peněz, ať krytých, nebo nekrytých? Vždy je to přece postaveno na důvěře lidí v měnový prostředek, nemyslíš? A jen tak mimochodem, banky přece nechtějí nikoho okrádat, to je paranoidní názor. Banky jsou v podstatě normální obchodník, s rizikem jako každý jiný. Banka mimo jiné hlídá a ručí za tvoje peníze, obchoduje s nimi, ale pro případ neůspěchu je pojištěná. Inflace je kompenzována úrokem, ale jestli je považuješ za zloděje, v tom případě si výplytu zašij do polštáře. Jo a ty hyperfinance, jaký je z matematického hlediska rozdíl mezi součtem desítek, stovek, nebo miliard měnových jednotek? Vždy je to přece jen jedna matematika... Je přece jasné, že centrální banky provádějí hyperoperace, ale jen z tvého pohledu. Z pohledu jejich toku peněz je to opět normální obchodování.

no teda, to jsem netušil, jaké vášně pan Klíma rozvíří, za což jsem rád, přikláním se k polemice Dera...nedělám si nejmenší iluze o tom, že to v bankách může fungovat velmi podobně tak, jak Dero popisuje...nemám k tomu ekonomické vzdělání, jen to tak podobně cítím...ono podle mého až se tato civilizace zhroutí a nasvědčuje tomu mnoho ukazatelů, především ona naše nestřídmost a pohodlnost a doslova stále postupující vyždímání planety a jejích zdrojů, tak peníze možná budou, možná ne, ale spíš si myslím, že dříve než skončí bankovky, tak budeme platit jen virtuálními penězi - kartami anebo bude všechno dočista jinak, po zhroucení civilizace budeme možná - nás pár přeživších začínat asi od píky... to není pesimismus, ale zdravý skepticismus... myslím si, že právě kapitalismus už taky začíná mlít z posledního.. je otázka kolik let či desetiletí tenhle systém ještě bude fungovat...co přijde pak se uvidí, obávám se, že by se muselo objevit hned několik schopných "vůdců" či "politiků" někdo, kdo by dokázal nastolit nové vize o udržitelnosti našeho bytí s přírodou a zároveň kolektivní ochota se uskromnit a táhnout z ajeden provaz, o obou aspektech ale silně pochybuji, takže God mit uns!

dadadik
24. 11. 2010
Dát tip
deroušku ty jsi chytroučkej :)

Dero
24. 11. 2010
Dát tip
Kamile, mám za to, že můj příspěvek je promyšlenější, než se snažíš naznačit. Příměr k mému rodnému listu je nevhodný, protože ten devalvovat nemůže. Vždy ponese tutéž neměnnou informaci a představuje per se garanci o správnosti této informace. Peníze vznikly primárně proto, abych s sebou nemusel všude tahat skutečně fyzické věci, které mají hodnotu opět per se - jejich hodnota je v tom, že reálně existují a jsou různou měrou vzácné a žádané. Místo toho fyzickou věc svěřím věrohodné organizaci (bance) a ta mi vystaví úpis (bankovku), který říká: "Tento člověk vlastní dekagram zlata, tento dekagram je uložen v naší bance, prosím, kterákoli jiná banko, vydejte mu proti tomuto úpisu taktéž dekagram zlata." Zlato je v tomto případě mimořádně vhodné, protože nepodléhá zkáze. A zlato také dříve bylo prostředkem směny - a bylo to moc fajn, protože objem zlata ve společnosti zůstával víceméně konstantní a bylo nemožné lehkým způsobem napumpovat do společnosti nové zlato. Zlato nelze snadno vytvořit, proto má hodnotu samo o sobě. Proto je to dobrý prostředek směny. Dobrý ale neznamená praktický, proto vznikly bankovky, na kterých bylo kdysi napsáno, jakému množství vzácného kovu takový papírek odpovídá. S papírkem se lépe manipuluje, lépe se s ním počítá a vůbec je to tuze praktická věc, o tom žádná. Problém byl v tom, že banky začaly se zlatem svých klientů za jejich zády obchodovat, poskytovali jej cizím lidem na úvěr a tak chtěly zbohatnout. A z tohoto mamonu vychází veškerá tragédie, kterou nekryté peníze představují. Důsledky si prosím domysli sám, nebo se podívej na přednášku, na kterou jsem odkazoval o příspěvek dřív - tam je to vysvětleno zevrubněji. Moderní ekonomie je pavěda stojící pouze na důvěře lidí v hodnotu peněz. Síla nekrytých peněz, jejichž objem ve společnosti roste a roste, je zotročuje měrou, kterou si málokdo dokáže uvědomit - jednoduše proto, že pochopení situace vyžaduje alespoň nadprůměrný intelekt a značnou vůli poznat skutečný stav věcí a domyslet důsledky, čehož bohužel drtivá většina lidí není schopná. A příště prosím o konkrétní argument, proč si myslíš, že peníze mají hodnotu samy o sobě, já to nepochopil. A můžeš přihodit i vysvětlení toho, proč dochází k hyperinflacím, při kterých si bankovkama může člověk tak nanejvýš utřít pozadí. Ale ne z ekonomického hlediska, z toho logického. Jak může něco tak brutálně snadno ztratit veškerou svou hodnotu? Se zlatem by se mi to nikdy nestalo. S penězi plně krytými zlatem taky ne. Kde je háček?

Dero, promiň, ale tvůj příspěvek je nepromyšlený. Za prvé, žádná svoboda neexistuje, je to jen pojem, prázdné slovo. Každý kdo má jakékoli potřeby, je jejich otrokem, s tím nic nenaděláš. Ani tvá úvaha o penězích není správná, vlastně je to naopak, než tvrdíš. Peníze mají představovat hodnotu zboží, toť vše, není to žádný papírek, ale reálná aktuální hodnota. I svůj rodný list považuješ za papírek? Hodnota je přece v ověřené, vytisknuté, a garantované ceně onoho tiskopisu, a údajích na něm, ne v materiálu ze kterého je vyroben!!! (Proto argumenty o výrobě peněz neberu, to je přece blbost...) Směnný kurz peněz určuje poptávka a dosažitelnost zboží a služeb, za což odpovídá celá společnost, neházej to na banky. Navíc, inflace je proces předvídatelný, osobně neznám nikoho, kdo zchudl inflací. Mimoto, Aleš má pravdu, každý má možnost opustit konzumní společnost, ty peníze totiž musíš vydělávat tak jako tak, přičemž žvobytí i bydlení ve městě je mnohem dražší, než dům na samotě. Jediný problém je pohodlnost moderního člověka, to je podhoubí konzumu!!!

Dero
23. 11. 2010
Dát tip
Petr Nechvátal to řekl hezky. Jinak on je samozřejmě rozdíl mezi subjektivně cítěnou svobodou a svobodou skutečnou. Kdo se svobodný cítí, ještě svobodným být nemusí. Alešův příměr s chajdičkou na venkově zní jako rozumný argument, ale jen do chvíle, než si ho dekomponujeme na menší části. Řekněme, že pominu ten společenský argument o nemožnosti takové volby (= děti do jisté míry vyčleněné ze společnosti), ten totiž s množstvím stejně smýšlejících jedinců rychle přestává platit. Ale co půda? Jak ji získám? Narodil jsem se do světa, kde sice mohu svobodně smýšlet, ale kde již všechno někomu patří. Musím si ji koupit. Jak to udělám? Vytvořím nějakou hodnotu, kterou za půdu směním. Dosud vše, alespoň relativně, v pořádku. Půdu si koupím za peníze, které dostanu za tu určitou činnost. Co jsou to peníze? To jsou papírky určité hodnoty. Co jim dává tu hodnotu? Proč má tisícikoruna stejnou hodnotu jako pár desítek kilo brambor? Je snad stejně obtížné vyrobit tisícikorunovou bankovku jako vypěstovat ty brambory? Rozhodně ne. Tak představuje ta tisícikoruna nějakou pevnou hodnotu, za kterou ji mohu kdykoli bezpečně směnit - něco jako určitou váhu zlata nebo tak? Kdepak, zase špatně, nepředstavuje. A zde narážíme na první problém. Ve chvíli, kdy já dostanu za svou práci zaplaceno penězi, se s velkou důvěrou obracím na třetí stranu, finanční sektor, že tyto mé peníze si udrží svoji hodnotu, že tzv. nedevalvují. Což ony, mršky, z mnoha opravdu velmi nehezkých a neférových důvodů, které já nemohu nijak ovlivnit (ale zároveň je může ovlivnit někdo jiný, se kterým nemám a nechci mít nic společného), dělají. Takže je velmi výhodné je velice rychle utratit. Ale nemůže se stát, že ve chvíli, kdy produkt své práce směním za peníze, ztratí tyto peníze svou hodnotu? Že mi v rukou nezůstane jen pár gramů papíru? Může. A to je problém. A co banka, nemůže si snadno natisknout nové peníze a koupit za ně moje pole? Lidi mají tendenci odpovídat "ale jistě že ne!", ale mýlí se. Banka to dělat může a banky to také denně dělají. Otázka v takovém případě zní, zda se dnes dá rozumně vyhnout tomuto nebezpečí (tomuto podvodu!) v podobě nekryté hodnoty peněz. Můj názor je, že nikoli či jen velmi nesnadno. A to je jen jeden z mnoha důvodů, proč se domnívám, že to s tou svobodou na světě není dvakrát růžové. A mohl bych pokračovat dalšími příklady, ale už tak je můj příspěvek velmi dlouhý. A na závěr opakuji - vím, že drtivá většina lidí se necítí současným systémem omezena. To však znamená jen toliko, že nevědí, že omezeni jsou. Že to necítí a nevnímají. A doporučil bych k zamyšlení toto vystoupení A. Clause: http://video.google.com/videoplay?docid=3719610459164146264# - vězte, že za zhlédnutí stojí.

no, to jsem ani nečekal, jak se tu rozvíří diskuze, díky za ni...to, že je Ivan klíma levicový intelektuál - to je asi fakt, ale ptám se NO a co? - na tom, stejně jako kritice konzumního kapitalismu nevidím nic špatného - naopak, připadá mi, že před vším cokoliv může zavánět levicovými názory ( a kde je ta hranice) se máme mít na pozoru... a před tvrdým a nesmlouvavým kapitalismem ne? tím nechci ani neobhajuji komunisty, ale spíš zdravý selský rozum, který naše civilizace často zhusta postrádá, souhlasím s moorganem, že tržní společnost je dostih nadvýroby, uštvaných dělníků a často pouze sobeckých "hodnot" - řekl bych, že i s velkým důrazem na individualismus bez kolektivního a sociálního cítění ... a třeba budu považován za levičáka - byť volím pravicové strany, tak tohle se mi na dnešním konzumu nelíbí

znám pár takových, co to dokázali

moorgaan
23. 11. 2010
Dát tip
alesi zlehcujes - i v te chaloupce na vesnici je treba zit, vychovavat deti, ktere chodi do skoly, potrebuji pomucky, potrebuji se vyrovnat ostanim detem v obleceni, ve znalostech z televiznich poradu a filmu, potrebuji mobil, potrebuji treba odvezt do vzdaleneho mesta autem, jelikoz tam je velmi spatne spojeni jinym dopravnim prostredkem...v nekterych obcich uz ani neni kamenny obchod, ktery by mel dostatek zakladniho zbozi, je nutne zajit do vetsich a vetsich retezcu..nemit u mlade generace internet je jejich diskriminace od okolniho sveta..takze povidat, ze se nekde na vesnici schovas pred masinerii konzumu je fakt utopie!...

moorgane, kdo chce, může si pořídit chaloupku na venkově a žít zcela mimo potravinové řetězce, soběstačně. Nikdo mu nebude nic vyčítat. Za komunismu musel být "občan" názorově konsistentní s režimem, jinak měl smůlu. TAk jsem to myslel.

moorgaan
23. 11. 2010
Dát tip
alesi - myslim, ze strilis vedle !... pokud se nekdo narodil, bydli, vychovava deti v civilizovanem svete, tak se bohuzel musi zucastnit komzumni spolecnosti i kdyby nakrasne nechtel...za Husakova socialismu ,ale i za jinych socialismu v te dobe se za to, ze se nekdo zdrahal komzumni spolecnosti zas tak uplne nezaviralo / snad se zaviralo za jine veci, ale proto, ze se nekdo nechtel zucastnit "konzumu" - jelikoz, jak sam pises, vlastne nebylo co konzumovat - i kdyz, ta televite, ta auta, ta dovolena, ten nejaky spotrebni tovar prece jen byl, tak za to se urcite do basy neslo / mozna se utikalo do kapitalismu, ale tam se exilant opet zucastnoval konzumu, pokud chtel vubec prezit...konzumni spolecnost neni zadna vyhoda - je to masinerie, ktere se neda v civilizovanem svete utect, je to fenomen nadvyroby, je to modernizace a vyvojovy dostih ve vsech oblastech, je to jina vychova k hodnotam vzhledem k informovanosti o okolnim i vzdalenem svete...je to proste fakt!

výhodou konzomní společnosti je to, že kdo nechce, nemusí se účastnit. To v Husákově socialismu nešlo, nikdo neměl nic. A kdo se nechtěl zúčastnit, šel do basy nebo do exilu.

Dero: tenhle článek se trefil do týdne, kdy jsem zrovna četl jednu poměrně čerstvou knížku od IK, jméno už nevím, ale byl to svazek sebraných sloupků z Lidových novin. Celou knížkou se táhly nářky nad zkažeností lidu obecného, politiků obzvláště. Čekal jsem, jestli se to ke konci nějak zvedne, a ono nic...

Dero, článek p.Klímy je srandovní, jako ostatně většina výplodů z jeho pera. Co má znamenat ta scénka s nákupním vozíkem? To už podle jedné banální příhody soudíme morálku světa? Nebo údiv nad existencí chřestu v regále obchodu? Tobě to nepřijde směšné? Jeho kamarádka z Německa mu napsala, že žije v neustálém strachu! No a co? Kdyby každý, kdo má kamarádku, která si stěžuje že žije ve strachu, měl usuzovat na skryté hrozby společnosti, tak nikdo nědělá nic jiného. A podle p.Klímy bude takových krizí víc! Jak na to přišel? Z jednoho příkladu soudí budoucnost lidstva? Závěr je dokonalý! Podle něj pomůže láska! Tak podobné kecy vedl naposledy p.Havel před dvaceti lety, a dodnes se tomu všichni smějí.

Dero
22. 11. 2010
Dát tip
Kamile, můžeš mi prosím na příkladu myšlenek obsažených v článku ukázat tu hysterii? Dokážeš proti těmto názorům přesvědčivě argumentovat? Aleši, mám tvůj příspěvek chápat tak, že myšlenky I. Klímy, nastíněné v článku, se ti nelíbí, či je snad považuješ za mylné? Můžu se zeptat proč? Velmi mne to zajímá, hádat se nechci, nemusím ani reagovat a rozvádět diskusi, nebudeš-li si to přát.

Ivan Klíma je typický levicový intelektuál. Jediná věc, která se mi na něm líbí, je ostrá kritika současných komunistů.

Podobných úvah jsem už četl stovky. Společné je pro ně to, že vždy hystericky popisují nějaký "problém", ale nikdy nenabízejí žádné řešení... Víte proč? Protože když nad tím pořádně zapřemýšlíte, zjistíte, že onen strašný "problém" vlastně žádným problémem není...

Garay
21. 11. 2010
Dát tip
Zase vím víc. A zase mě to točí. Radší nevědět...

Květoň Z. souhlas moorgan: no bývá to tak, že z ušlechtilých ideálů se to kolikrát dost nehezky zvrtne... lidstvo je ale už tak "daleko", že se obávám toho, že to už stejně neuřídí a tato civilizace dřív nebo později krachne... a podobných varování může být nepočítaně, peníze a moc to bohužel asi převálcují

díky za návštěvy a tipy:))))

Škoda že ti, ktaří by s tím mohli něco udělat, na tyto přednášky nechodí.

dadadik
20. 11. 2010
Dát tip
**

Dero
20. 11. 2010
Dát tip
Výtečné. Děkuji za reportáž.

moorgaan
20. 11. 2010
Dát tip
...kazda utopie se jednou stane skutecnosti / v mirne poupravenych indiciich /

jj bude hůř, taka to cítím v kostech... a stylistické úpravy se dají provést a vidět vždycky, myslím, ale díky z anázor a za návštěvu

Norsko 1
19. 11. 2010
Dát tip
bude hůř

blbjenka
19. 11. 2010
Dát tip
a helemese, to je od něj hezké, od toho klímy. a od tebe je hezké, že to tu zmiňuješ, takový věci se tu neobjevují až tak často. a a mohly by. i když ten text by pár stylistických vylepšení snes, to zas né že ne, vidím tam pár divných formulací. ale aj tak dík za info :))

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru