Kolize vztahu a ... dodatkový epilog

A miluješ mě? Zní z tvých sladkých plných rtů.

Snad ano, ani nevím. Snad se to někdy dovím.

A copak víš to snad? Koumavý pohled na tebe pad.

Slovo vím i nevím, hloupé zdá se mi,

nikomu slovo říct nepovím a kapka jdoucí do ztracena.

A znáš mě? Cítíš ke mně náklonnost?

Srdce mé při pohledu na tebe propuklo.

A co má být? To s tím přeci nesouvisí ...

Naopak souvisí. Stejně jako klíč u brány.

A co snad? Myslíš si, že jsem hloupá?

Nemyslím, jen se snad se bojím.

Proboha o koho?

O nás dva, o mou prudkou povahu, o tikot skla.

Ale já bez tebe být nemohu ...

A já zase s tebou.

Tak tohle já nepřekousnu.

Já už sám sebe překous...

Takže konec? Zahodíš to všechno?

Asi ano, ale obávám se toho.

Proč? Copak víš vůbec co chceš?

Ba ano právě vím, ale nevím, co pak zvím

a zda-li je to vůbec má cesta......................