Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

---úvod---

22. 11. 2010
3
8
1889
Autor
těša

 

 „Nejsem svině, ale Medvídek!“ odpověděl jsem.

Práskla dveřmi a já se obrátil k publiku: „Spojme fakt, že každá myšlenka je znakem, s faktem, že život je běh myšlenek – to dokazuje, že člověk je znak. Takže můj jazyk je totální souhrn mého self, protože člověk je myšlenkou. A myšlenka je definována diskursem, který ovšem není člověku vlastní – je pouhým dozvukem diskursů jiných mluvčích. Jsem tedy komplexem zbytků cizích znaků. Hromadou fragmentů. Medvídkem.“

Domluvil jsem. Místo publika se ozvala pomocnice režiséra, že by chtěla znova pasáž od blbosti.

„Fakt? Někdy mi lidi kolem připadají strašně chytrý.“

„Vidíš, mě zas někdy lidi připadají hrozně blbí.“

„Mě někdy taky. Ale nemusím z tebe dělat blbečka, když mám jednou pravdu, ne?“ odpověděla vyčítavě.

„Aha. Tak mám pokaždé držet hubu, když jsem v něčem lepší?“

„Chytřejší snad neznamená lepší, proboha, jde o to, jakej seš, ne?“

„Co? Historia magistra sapientia. Sapientia magistra historia. To je, oč tu kráčí.“

„Dobře, jsi génius a já blbá, stačí? Proč mi to pořád musíš opakovat?“

„Kvůli pár slovům latinsky? Ale hovno, o to přece nejde. Na psychologii jsem se toho nenaučil moc, ale to hlavní jo – psychologicky myslet. Diskurs ti najde relevantní vztahy, nejde o to, co víš, ale z jakýho pohledu to analyzuješ. Blbost neexistuje. Chytrost neexistuje. Jsou to jungovský masky, který užíváš při interakci s určitejma lidma, jako když pes dominuje nebo submisivuje. Připadáš si blbá, protože máš k mý mentální reprezentaci připojenej archetyp chytrosti –“

„Vidíš, jakej vrháš stín?“

„Proč? Plaším ti snad mravenečky?“

„Ne, stínem ne. A vidíš si do ksichtu?“ začínala být hysterická „A stejně tak ti já nevidím do hlavy, vím jenom, jakej ty sračky v ní vrhaj stín na ten ksicht. Mohl bys mi laskavě vysvětlit –“

„A co bys chtěla vidět? Jednotlivý neurony?“

„Doprdele, jenom proč ze mě děláš blbou. Jsi génius, dobře. Jsem blbá. Nestačí? Můžu za to snad? Tak proč?“

Gong.

„Nemůžeš říct proč, ty svině?“

„Nejsem svině, ale Medvídek!“ odpověděl jsem.

Práskla dveřmi a já se obrátil čelem ven: „Spojme fakt, že každá myšlenka je znakem, s faktem, že život je běh myšlenek – to dokazuje, že člověk je znak. Takže můj jazyk je totální souhrn mého self, protože člověk je myšlenkou. A myšlenka je definována diskursem, který ovšem není člověku vlastní – je pouhým dozvukem diskursů jiných mluvčích. Jsem tedy komplexem zbytků cizích znaků. Hromadou fragmentů. Medvídkem.“

Zíral jsem do otevřeného okna. Publikum se vypařilo, ale v pozadí zůstalo nadšení: scéna byla dokonalá, argumenty neprůstřelné a koneckonců její blbost, že odešla. Blbost, nic než blbost, tedy chybné nazírání na svět. A ani chybné ne, kdoví, třeba to byl osud nebo podvědomý zájem. Aspoň pro mě to nakonec dopadlo ideálně – zmatek, splín, oproštění, stádium ticha a úspěch následovaný konečnou spokojeností. Jistě, je konec básním, je konec hudbě, neurvalé spontánnosti i romantickým podnájmům. To všechno s sebou ale nese nátlak nebo nedosažitelnost vyšších možností po týdenním pobytu v kempu člověk prostě nemůže hned na ples: je nutná očista. A očista je peklo oplácané duchovním bahnem do přijatelné podoby. A bohém nemá peníze, a když jo, musí je v rámci role rozházet, čímž se ochuzuje o případnou asketickou radost šetření bez akutní nutnosti: dneska a zítra si uvařím sám a udělám si z toho rituál s dobrým vínem a filmem nad sporákem.Radost nevynucené střídmosti, která dovolí cítit příjemnost násobenou užitkem. Je nakonec jenom jedna profese, která odůvodní výstřednost a nese s sebou postavení hodné mých ambic a schopností -

Telefon. Ano, je nutné být neustále zodpovědně a včas na příjmu.

„Saussure. Wo co go?“ 

„Nazdar lingvisto. Máš chvíli? Celkem jemná záležitost, konopná mašlička mezi mechem a kapradím, víska uprostřed šumavských luhů a hájů.“ 

„Dal bych si říct. Jezdil jsem tam jako malej“ 

„Fakt? Ptam se jenom, jestli bys chtěl, vlastně ná do toho nic není, ale šlo to bůhvíproč přeze mě, se asi burani zbláznili: na stole leží nedojezená čočka a v ní kondom. Normálně rozbalenej, ale nepoužitej, zapuštěnej dovnitř, trochu čočky je i v něm. Jinak na povrchu žádný nepravosti. A na věšáku v předsíni jsou další, pod bundama navlečený na každý tyčce jeden, přičemž jsou na nich nějaký čmárance červeným fixem.“ 

„Jo, to bych bral, už jenom tak ze zájmu. Kdo to má na starosti?“

„Volal jsem nejdřív tobě. Zastavíš se u mě?“

„Jasně, jsem tam hned. Sjedeš do toho pajzlu u Florence? Je to tam takový pěkně diskrétní, jenom sem tam bezdomovec, kterej řeší vlastní nepravosti.“

„A kdy? Taky si dám rád utopenýho.“

„Za tři hodiny? A kup prosím cesou startky, určitě někdo bude tahat. A je příjemný, když tě maj lidi rádi.“

„Šťastnou déjedničku.“


8 názorů

těša
07. 07. 2012
Dát tip
diky moc...jo, neco k tomu obcas pripisu, ale je to stylove vetsinou stejne uplne jinde. a spoustu dulezistejsich veci okolo, tak to schovavam, ze bych si udelal nekdy dva tri mesice nekde v lese s psacim strojem a demizonem bilyho a vypsal ze sebe dusi:))) jo a s tema uvozovacima vetama mas pravdu...jakmile se dostanu nekam k cesky klavesnici, zkusim je tam doplnit. dik:)

reka
03. 07. 2012
Dát tip
Nevím, jestli jsi po úvodu ještě něco napsal, ale chci ti říct, že bys měl. Protože tohle je dobrý. Dobře napsaný, s nečekanými skoky, které ale dávají (aspoň trochu) smysl. Vtipný. Nápad se scénou mě pobavil. A jak jsem to četl, byl jsem zvědavý, co bude dál, a klidně bych četl další díl. Jen velmi malý detail, ten dialog v první části by možná snesl sem tam uvozovací větu, jako kdo co říká, teď jsem se v tom malinko ztrácel.

těša
03. 01. 2011
Dát tip
jo, rád bych, ale všechno má svůj čas (koneckonců mi zamýšlený celek rotuje hlavou už tak dva roky a výsledkem je prakticky jenom tohle, takže další stránku vidím tak LP 2012:)) valerie, díky moc, možná s tím zkusím časem něco udělat, aby to bylo přehlednější.

Prosecký
03. 01. 2011
Dát tip
Budeš pokračovat?

Ze začátku jsem byla trochu zmatena, která ona to vlastně mluví. Potom jsem si řekla, že je to sakra jedno, vždyť tomu textu jde o něco jiného. Je to taková slast z dobrýho psaní, ale asi mi k tomu chybí nějaký rámec, jako samostatný celek to nefunguje - což pravděpodobně ani nemá. Těším se na dál.

těša
24. 11. 2010
Dát tip
díky, avízo - doufám - posílám.

těša
23. 11. 2010
Dát tip
ne, aspoň ne navenek. a mohl bys mi prosím napsat něco k tomuhle? rád bych se o tom textu něco dozvěděl, ježto mám nějaké plány podobného stylu. díky.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru