Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Útok na naše peněženky

29. 11. 2010
1
6
1129

Předvánoční šílenství vypuklo naplno, obchodníci a všudypřítomná reklama už nejen že vystrkují růžky, ale masírují nás kamkoliv se vrtneme. Zboží se zlevňuje v nejrůznějších akcích, výlohy se předhánějí v tom, aby se staly nejpřitažlivější ve městě. Jestli na to nebo ono máme je vcelku jedno. Lákavé půjčky nám mohou toto dilema vyřešit. A jestli budeme mít na splácení, to bude zajímat až v poslední řadě lačné exekutorské firmy. Útok na naše peněženky byl už dávno zahájen a nyní jde jen o to, jak tuto bitevní vřavu přečkáme s co nejmenšími ztrátami. Tedy, abychom odolali všudypřítomnému pokušení nakupovat jako smyslu zbavení kde co, a pak se před svátky nedivili, že nemáme na rohlík.

Už malé děti ve škole se učí, že dárek, který potěší, není o ceně, ale o správném výběru. A když je vymyšlený a vyrobený vlastnoručně, může potěšit o to víc. V tom měly výhodu naše babičky, co nám pletly svetry či ponožky, domácí kutilové, malíři, co známé obdarovali pěkným plátnem nebo hudebníci, kteří své nápady zvěčnili na nějaký nosič. Dneska už počítačovou generaci ponožkami ani svetrem babičky příliš nenadchnou. Pokud to není nový notebook nebo playstation, v očích nejmladších se nejspíš objeví nepředstírané zklamání a nebudou to ty pravé Vánoce. Vzpomínám si, že jako kluci jsme si často přáli nové brusle nebo hokejku, případně boby, protože vánoční prázdniny (tehdy bez počítačů) jsme strávili na ledě lítými hokejovými mači nebo závody na nedalekých stráních. Ti movitější pak na sjezdovkách na Šumavě s plnou lyžařskou výbavou.

Dneska pod jedličkou či smrčkem ratolesti očekávají spíš snowboard s tučným kapesným na vleky. Vánoce bez sněhu případně propaří na počítačových hrách nebo prochatují s kamarády na facebooku. Inu, jiná doba si žádá jiné kratochvíle. V každém případě nám předvánoční čas peněženky pravidelně citelně provětrá tak, jak se to žádnému jinému měsíci v roce nepovede. Obvykle patřím k těm, kteří dárky pro své blízké shání v posledním týdnu před Vánoci. A to v tom lepším případě. Letos jsem se rozhodl, že udělám výjimku. To, co mě napadne, zkrátka koupím nebo vyrobím hned a vyvaruji se zaručenému nákupnímu stresu a tlačenici v obchodech se stejně uspěchanými jedinci. Člověk si zavčasu může i lépe promyslet, čím vlastně nejbližší obdaruje a pak si může s potěšením a v klidu užívat pravou předvánoční atmosféru a těšit se na den D, společný štědrý večer u rozsvíceného stromku s kaprem a bramborovým salátem.


6 názorů

no asi trochu jo

Barman
03. 12. 2010
Dát tip
Já se nemůžu zbavit dojmu, že se ti spíš stýská po mládí:)

to máš pravdu, v tomhle je humoru poskrovnu, spíš kritika, ale jinak díky, mě se tvůj styl líbí též:)))

Chtěl jsem tím jen nenápadně naznačit, že trocha humou a nadsázky fejetonům prospívá. Jinak se mi tvůj žurnalistický styl velmi zamlouvá.

ahoj Květoni - tvá reakce je vlastně takový malý milý fejeton-díky za něj

Vánoce, podobně jako Velikonoce, jsou v naší rodině svátkem pohyblivým. Nastávají v okamžiku, kdy se strejdovi Karlovi, vášnivému rybáři, poštěstí ulovit kapra. Vloni to bylo dokonce dvakrát za sebou v jednom týdnu uprostřed července. Mělo to výhodu, že jsme nemuseli snášet z půdy a oprašovat prázdné balíčky, které si tradičně nadělujeme a třetí den zase nepoškozené vracíme do truhly po babičce. Dokonce i bramborového salátu zbylo hojně, a uleželý, navzdory předpisům EU, chutnal ještě lépe. Pouze náš fíkus, který po léta suploval vánoční stromek, nevydržel sváteční piercing dvakrát po sobě bez možnosti oddechu, nestydatě odhodil listí a nyní se vystavuje uprostřed obýváku jen tak hanbatý. Teď smutně hledím na olysalce a je mi jasné, že letos do peněženky přecejen budu muset sáhnout.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru