úplněk odráží i stíny

Křištálově čisté noci

pronikly do mého bytí

uzamčené v čase kdy

vůne hvězd

rozezní, vznítí

vodopády zpívající

po hřbitovech

bez květin

v tichu prázdna

hledám kletby

…pláču

lámu zajetí…

kolik šepotů se vrylo

nezvratně

do tvých rtů

hledání koutků v pavučinách plných

polibků

a ruším mstu, požehnání

pokojům zataženým clonou

znám jejich prach a nemám stání

unikám domům a hledám domov

rozezněly piáno v mých myšlenkách

bouřkami rozcuchaná panenka

přes zítřky za úsvity

soumrakem prodaná

v minulých životech

se zkouším schovávat

nechtěla bys

přenášet závoje

před deštěm očistit

oči od špíny

nehledět do země

načrtnout odstíny

kolem mě

rozeznět

v tichu

korálky ve vodě

roztrhané

jejich zpěv o slzách

o čase

o tom, co vzplane

jestli je vyslechneš

odpusť si