Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVysutá zahrada
Autor
AHED
Tam někde na kopci stejně jednou skončím...
usedavě stojím a
neklidně pláču dlaním do tváří
se smíchem sepsal jsem smlouvu
stvrzenou močí
kývl a sám se sebou odebral se
na věčný odpočinek k ostatním
kolik už?
kolik podobných
milostivých
bezelstných
a charismatických
kolik stejných
jako já?
ptám se sebe
když volám do tmy
a nikdo mě neslyší
odpověď rozplyne se v šeru
monochromatických pohledů
šedých výkalů touhy
a rozšlápnutých berušek
usedavě sedím a
neklidně pláču kolenům do očí
spoutejte ruce, zatněte prsty!
duše mé! duše mé!
podělím se s vámi
o zármutek
božího beránka
nebojte
vložím vám do klína
šest pětikorun
než spočine mi
okolo krku
slizký had
stočený ve smyčku
mého osudu
(pohřbím se
na kopci
na stromě
na vzduchu
teď vane
svěží vítr z hor)