Letí víla, sama po tmě,
lehce pluje po louce.
Chytili ji, že prý zkrotne,
přivázali za ruce.

Když jí vláčí černou nocí,
oupuští ji naděje.
Svázaná a v cizí moci,
je majetkem zloděje.

Do trávy s ní prudce mrksne,
kde kvete bílá lilie.
V temné noci květ se leskne,
než kapky krve zakryje.