Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

.recall.

Výběr: StvN, G_B_Show
06. 12. 2010
37
62
6000
Autor
.duke.

Odstranil jsem všechny věci, které by mi ji mohly připomínat. Ale paměť se nedá oblafnout. Pořád tu je. V koupelně, v ložnici, u televize. Směje se, pohupuje nohama.

 

Domluvit si elektrokonvulzivní terapii nebyl problém. Poprosil jsem primáře, aby mi napsal žádanku na čtyři zákroky. Každý pátek jeden. Moc dobře jsem věděl, do čeho jdu. Byl jsem se na ECT dvakrát podívat.

Poprvé to proběhlo naprosto v pořádku. Muž byl uspán, poté mu spánky pomazali vodivým rosolem a přiložili na ně na několik sekund věc, která se podobala sluchátkům. Když do nich vpustili proud, muž ani nehnul brvou. Asi za patnáct minut se probral a sestra ho odvedla na oddělení.

Byl to pacient s obsedantně kompulzivní poruchou smíšenou se simplexní schizofrenií. Po několika zákrocích se symptomatika jeho onemocnění zmírnila, poruchy paměti však byly výrazné. Defektní byla především schopnost reprodukovat informace z dlouhodobé paměti.

Při mé druhé observaci zákroku anesteziolog pacientku celou rozpíchal, protože nemohl najít vhodnou žílu. Moje žíly byly v pořádku, připravené do sebe přijmout i jehlu většího průměru bez toho, aby se rozervaly. A i kdyby mi nějaká praskla a krev se vylila do podkoží, nebylo by to téměř nic oproti očekávané úlevě.

Můj plán byl absolvovat každý pátek odpoledne jeden zákrok, poté se nechat odvézt kolegyní domů, přes víkend odpočívat a v pondělí zase nastoupit do práce. Primář byl k účinkům ECT shovívavý, tvrdil mi, že je nesmysl předpokládat specifický účinek – tedy vymizení vzpomínek na určitou osobu. Efekt terapie vnímal v globálním měřítku. Přes jeho skepsi jsem sám sebe přesvědčoval, že nemám co ztratit. Bolest, kterou vzpomínky na ni vyvolávaly, byla nesnesitelná a v práci mi téměř znemožňovala fungovat. Objevovaly se zcela nesmyslně, byl jsem schopen kolem její osoby ruminovat celé hodiny.

Po prvním zákroku jsem byl naprosto mimo. Na cestu domů s kolegyní jsem měl amnézii. Probudil jsem se okolo deváté večer oblečený v posteli na prosliněném polštáři. Měl jsem problém vybavit si, jaký je den. Měl jsem problém vybavit si své jméno, datum svého narození. Sobotu jsem proležel u televize. A v neděli večer jsem si na ni vzpomněl. Moje psychika byla otupělá, zpomalená. Snad i proto byla vzpomínka na ni jakoby statická, nepohyblivá. Stáli jsme na kopci nad Bray vedle kříže. Držel jsem ji okolo pasu a díval se na město. Její vlasy jezdily po mém obličeji. Už tehdy jsem podvědomě věděl, že ji ztrácím. Tohle se mi vybavilo i s vůní slaného větru, který se k nám nesl z moře.

Další tři zákroky měly podobný efekt. Páteční prospané odpoledne, sobota u televize a nedělní bolestivá pesima, jejichž podkladem byly samovolně se objevující vzpomínky na ni. Každé pondělí, někdy i úterý, jsem měl výrazné problémy v práci. Potíže mi dělaly telefonáty, na které jsem nedokázal flexibilně reagovat, často jsem měl problém vybavit si jména pacientů. Vzpomínky na ni však zůstávaly stále živé. Tak skončil můj experiment.

 

Nějaký spisovatel kdysi napsal, že čím víc je člověk ponořen do bolesti, trýzně, tím větší dílo může stvořit. Čím hlubší má bolest kořeny, tím vyšší strom může vyrůst. Nevěřím tomu. Bolest nemá žádný potenciál. Je to pomalý zabiják. A paměť je její tichý společník.


62 názorů

.duke.
25. 03. 2012
Dát tip
tak dík ;)

Lieskovec
25. 03. 2012
Dát tip
skoda, tohle mohlo byt spracovane i humornou formou. kazdopadne zajimave, povidkove.

Athares
06. 02. 2012
Dát tip
Termíny mi někdy přišly nadbytečné ( u popisu psychických nemocí jsou pochopitelné, ale observace už je jen zbytečně poangličtěné pozorování ). Jinak to nemám co vytknout a hlavní myšlenka se mi líbí.

.duke.
31. 07. 2011
Dát tip
novej vztah, jedině ;)

Panebože, co tedy pomůže?! Co pomůže? ***

.duke.
26. 04. 2011
Dát tip
nojo.. milé těla v bordelu, to by jeden pohledal.. pokud nejde o asii ;) s horama souhlasím.. ty jsou nejlepší.. jinak myslím chvíli natáhnout na lajf.. prodloužit to.. to je umění.. dobrou ;)

.duke.
26. 04. 2011
Dát tip
a šak jo.. já taky nemám s literaturou nic společnýho.. persuaze mi ale pravděpodobně ještě jde ;)

.duke.
26. 04. 2011
Dát tip
s prothiadenem moc zkušenost nemám.. myslím, že se ani moc nenasazuje.. paměť ale oslabuje minimálně.. narozdíl od ECT - to je řežba ;) mixovat antidepresiva s alkoholem je docela mazec.. každopádně menší než když se alkohol mixuje s antidepresivama.. já si nemyslím, že je dobrý duševní bolest vydržet - pokud neustává.. ony ty antidepresiva jsou nakonec prima.. nevzniká na nich závislost, sou bezpečný.. člověk trocha přibere, nemá ty extrémní euforie ani suicidální myšlenky.. je tak nějak bezpečně mezi tím.. myslím zvyšujou kvalitu života u mnoha lidí.. a nakonec: ono zas jít do bordelu není moc velká výhra.. koupit si tělo.. to je slabá náplast;)

Garth
22. 04. 2011
Dát tip
výborná

jolana.
21. 01. 2011
Dát tip
vybroušenej text..

Tragicus
20. 01. 2011
Dát tip
Napsane je to sice vyborne, ale je pro mne dost tezko akceptovatelne, ze by nekdo sel na ECT kvuli takove kravine. Coz je v konecnem vysledku docela problem.

Stařec_007
14. 01. 2011
Dát tip
U první věty jsem se nadechl a vydechl až s poslední tečkou :-) ( jen se závěrem nemohu souhlasit, paměť se asymptoticky blíží k nule takže jednou určitě zapomeneš...) Jinak T*

katugiro
13. 01. 2011
Dát tip
Nebýt prvního a posledního odstavce, šlo by vlastně o docela obyčejnou kazuistiku - drží si i její jazyk a odstup. První odstavec pak slouží jen jako uvední do problému, zatímco poslední to posouvá blíž k literatuře, protože přesvědčuje čtenáře, že byl dosavadní odstup jen obrannou maskou. Ale já osobně mám radši víc literatury a míň masek :)

.duke.
11. 01. 2011
Dát tip
Jo, dobrej film. Myslím ale, že tam Jimmy ty vzpomínky na Kate smaže. Jinak se docela rozždíjí různý filmy, kde pameť či podvědomí je ústřední koncept. Třeba v Inception, naprostá paráda.

Aleinad
10. 01. 2011
Dát tip
To mi až moc připomíná Věčný svit neposkvrněné mysli. A s tím posledním odstavcem nesouhlasím.

Godfrey
10. 01. 2011
Dát tip
Já nevím, na mě to bylo takové příliš odtažité.

.duke.
06. 01. 2011
Dát tip
To mám pořád. Jedno a to samý. ;) Dík!

Plopez
06. 01. 2011
Dát tip
dobrý a najednou máš téma, viď :) fakt píšeš líp a líp, tak ať to vydrží.

Edvin1
04. 01. 2011
Dát tip
:-)

.duke.
04. 01. 2011
Dát tip
Seberealizace, sebeaktualizace dle Goldsteina - o to mi jistě při psaní jde. Ale nepotřebuji k ocenění celou řadu čtenářů. (Když třeba kuchař udělá biftek z brazilské hovězí svíčkové, těžko ho ocení ten, kdo si je zvyklý pochutnávat na řízku.) A to jsme na Písmáku, Edvine. Tady platí ještě trochu jiná pravidla - svým způsobem velmi zábavná. Měj se!

Edvin1
04. 01. 2011
Dát tip
Seberealizace? To je jako kdyby kuchař řekl, že chuť jeho jídel je mu fuk. :-) Ale jak chceš - nebudu Tě přemlouvat, abys měl ze svých čtenářů radost. tak se měj moc fajn. ed :-)

.duke.
04. 01. 2011
Dát tip
Jo, elektrody, to je jistý. O čtivost mi nejde, Edvine.

Edvin1
04. 01. 2011
Dát tip
"I can't remember you name" je stejné jako "I do not recall your name". Jedná se o jinou úroveň vyjadřování, that's all. Synonyma. Jo, a klidně nás trap těmi výrazy. Já to snesu, ale přidá Ti to na čtivosti všeobecně? A co že to jsou ty věcičky, co je dávají na uši? Snad ne nějaké elektrody? Ed :-)

.duke.
04. 01. 2011
Dát tip
Jo, to je určitě místná kritika. Ale užívání pojmu ECT či EKT je obecně známé, především díky Formanově zfilmování Keesyho knihy "One Flew Over the Cuckoo's Nest". Stejně tak jsou v obecném povědomí psychiatrická onemocnění (aspoň doufám)jako je schizofrenie či OCD. Se slovy pesima a ruminovat i s tím dalším s tebou celkem souhlasím. Jak jsem v tom odborném jazyce jednou byl, už jsem se ho držel asi. Pokud anestezilog nenajde žíly v předloktí, ani na rukou a nohou, jde třeba ke krku. Než se k němu dostane, je pacientka opravdu rozpíchaná - lepší a výstižnější výraz mě nenapadá. Recall není paměť ale funkce paměti - vybavení. Mě třeba hledání výrazů, který neznám docela baví. Je to moje záliba. Dycky už se těším, až je budu moci použít tady na Písmáčku. ;) Dík za kritiku.

Edvin1
04. 01. 2011
Dát tip
Autor uchopil poznatek z lékařské praxe a udělal z něj povídku se solidní pointou (pacient zapomene na něco jiného, než má). To chválím. A přiznávám, že text na první pohled působí celkem elegantně. Mám však určité výhrady. Autor usiluje o spisovnou češtinu, (avšak: „oblafnout“, proč ne „oklamat“?, „rozervaly“ - proč ne „roztrhly”?), ale je zřejmě zdravotník a jeho profesní deformace je tak veliká, že do textu vkládá spoustu odborných výrazů bez ohledu na to, zda je jejich význam všeobecně znám, nebo není. Co je to propánakrále „elektrokonvulzivní terapie” („elektrošok”?), „obsedantně kompulzivní porucha smíšená se simplexní schizofrenií”, „ruminovat”, „pesima”? V textu jsou také jiné divné výrazy, sice srozumitelné, ale dle mého názoru nepatřící do krásné literatury. Připomínají spíše chorobopis: „symptomatika onemocnění”, „defektní schopnost”, „reprodukovat informace”, „observace zákroku”, „podkoží”, „flexibilně reagovat”. Proč ne třeba: „neschopnost” či „narušená schopnost”; „pamatovat si” či „vzpomenout si na něco”; „pozorování zákroku”; „pod kůží”; „pružně reagovat”? Na druhou stranu se Autor nesnažil zjistit si správný odborný, ani laický výraz v případě, že jej zapomněl, a píše prostě: „přiložili na ně na několik sekund věc, která se podobala sluchátkům”. Takže zdravotníkem asi přece jenom není. Nemyslím si, že Autor smí od čtenáře požadovat znalost výrazů určitého oboru, případně jej nutit k používání slovníku cizích slov. Přičemž si dovolím poznamenat, že jsem některé z těchto výrazů nenašel ani tam. Mám si snad pořídit lékařský slovník? Dovoluji si připomenout, že se ve světové literatuře proslavila řada lékařů (Bulgakov), ale nevzpomínám si, že by psali jinak, než jejich kolegové - nezdravotníci. Na závěr bonbónek: „anesteziolog pacientku celou rozpíchal”. To snad ne! Ed  P.S. A proč anglický výraz ".recall.", navíc se dvěma tečkami? Nešlo by prostě "Paměť"? Zní taky o.k.

G_B_Show
02. 01. 2011
Dát tip
Velmi dobrý. Pro mě spíš jeden pocit, báseň natažená do krátké prózy, ale perfektním stylem. Četl bych dál.

Andyhell
22. 12. 2010
Dát tip
Působivé. Zajímavé. Dobré.

.duke.
20. 12. 2010
Dát tip
No jo.. Původně jsem to zamýšlel zařadit jako anekdotu, ale nenašel jsem takovou kategorii ;)

Winter
20. 12. 2010
Dát tip
jo, pěkný to je. je pěkný vidět, že do toho svého psaní už dokážeš zasadit jakékoliv slovo, aby netrčelo. Škodolibá poznámka závěrem: počet tří terapií a gradace jejich neúčinnosti svou literární stavbou připomíná spíš anekdotu.

Markel
13. 12. 2010
Dát tip
dobře jsem si početla, -T

.duke.
07. 12. 2010
Dát tip
Možná to byl Goethe, nejsem si jist.

ceder_john
07. 12. 2010
Dát tip
takovejch cizích slov a nějakej spisovatel.. navíc to že nedokážeš říct myšlenku bez tej zmínky je k ničemu.. možná to má nějakou atmosféru..ale bavilo by mě toho číst víc?

matik
07. 12. 2010
Dát tip
pěkně napsané a s koncem naopak souhlasím

médea
07. 12. 2010
Dát tip
*

StvN
07. 12. 2010
Dát tip
Nevím, na co přesně bych měl podle tebe reagovat. U někoho se může "a i" nebo opakování může jevit jako chyba a u někoho to může být dáno stylem. Následující příklad je ukázkou stylu a tvůj zásah je podle mě už zásahem do stylu a já s ním nesouhlasím, už by to nebyl duke: .duke. napsal Měl jsem problém, vybavit si, jaký je den. Měl jsem problém vybavit si své jméno. Tangens by napsal Měl jsem problém vybavit si, jaký je den, stejně jako mé jméno. StvN by napsal Měl jsem problém vybavit si jaký je den a měl jsem problém vybavit si své jméno. Každý by to napsal jinak a ne vždy může editor měnit úplně syntax a všechno, to by to mohl rovnou přepsat celé.

.duke.
07. 12. 2010
Dát tip
ldw: jo, dík

Honzyk
06. 12. 2010
Dát tip
**

Fouraix
06. 12. 2010
Dát tip
Už tehdy jsem podvědomě věděl, že ji ztrácím. hell inside

obsedantně kompulzivní

Janina6
06. 12. 2010
Dát tip
Púsobivé, silné, četla jsem jedním dechem, takže jsem mírně přidušená :-)

souhlasíš? můžu tě zařadit?

.duke.
06. 12. 2010
Dát tip
no, dík, l.d.w. ;)

No do prdele, Duku to nemá chybu, a ten konec má úžasnou sílu. Připojuju se k návrhu na nominaci do PM.

.duke.
06. 12. 2010
Dát tip
dík za kritiku! opravím..

StvN
06. 12. 2010
Dát tip
Tohle mě hodně bavilo. A ta smíchanost normálního vyprávění s profesní deformací ve vyjadřování nepůsobí vůbec špatně. Člověk se aspoň pořádně dozví, jaký mají vlastně tyhle choroby základ. Napsaný to je suprově. Opravdu.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru