Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

.antony.

Výběr: a2a2a
07. 12. 2010
10
35
2727
Autor
.duke.

 

Naučil se se svou bolestí pracovat. Mít ji svým způsobem rád. I když ho někdy naprosto paralyzovala. Když přišla, věděl, jak jí otevřít stavidla. Stačilo pustit určitou hudbu nebo si na balkóně zapálit cigaretu. Už po pár tazích, po několika dávkách nikotinu do mozku se cítil přikurtován v místě a čase. Naprosto bez perspektivy. Stál tam, doléhalo k němu Her eyes are underneath the ground a on si liboval, jak krásně trpí.

Provozoval to ještě v době, kdy spolu bydleli. Nebyla k zastavení. Její svoboda ho znesvobodňovala, protože do ní nebyl zahrnut. Bylo to jako pozorovat východ slunce a sám upadat do temnoty.

Lucie mu řekla: „Musíš ji vyzvracet. Vybli to. Vybli!“

Během let toho do sebe dostal tolik, že vyzvracet ji, znamenalo vyzvracet i kus sebe. Někdy mu to připadalo jako transplantace srdce. Bez anestezie. Po kouskách ji dostával pryč. Pak přišlo období ticha, vyrovnanosti. Domníval se, že všechny provazy, které ho k ní poutaly, jsou zpřetrhány.

Ale nebylo tomu tak. Po období ticha přišlo období žravosti, kdy ho sytila byť sebemenší informace o jejím životě. A z těch kousků, které se k němu dostaly, začal opět skládat mozaiku společné budoucnosti. Jeho fantazie dokázala divy. Zaplnit vytvořené díry, vdechnout život mrtvým částem.

Jsou jiný holky vole,“ řekl mu brácha v hospodě. „Nebuď kretén, vykašli se na ni.“

Věděl, že brácha má pravdu. Racionálně to měl zpracované. Ale něco uvnitř ho nutilo znovu to zkusit. Znovu nahodit motor a rozjet se. Pokolikáté už?

 

Antony v současnosti nevykazuje žádné známky zlepšení. Včera jel autobusem okolo stráně, kde spolu před rokem sáňkovali. Muž tam táhl asi tříletého kluka stojícího na lyžích za provaz do kopce, žena dvojici pozorovala zdola. Když k ní chlapec dojel, sevřela ho v náruči. Antony odvrátil hlavu od okna a pohled upřel do prázdna.

Je to ztracený případ. Postrádá smysl se jím dál zabývat.

 

Gide kdesi napsal, že Kristus uvrhl lidstvo ještě do většího bahna, než ve kterém se nacházelo. Domnívám se, že se člověk vrhá do bahna sám. Je to jeho přirozenost. Přirozenost lidské paměti, mazat špatné a nabízet pěkné, byť mrtvé. Nekonečné obelhávání, obcházení racionality, podléhání emocím.

Záměr je jasný: nebýt sám.


35 názorů

.duke.
09. 12. 2010
Dát tip
a2a2a: dík za kritiku, promyslím to.

a2a2a
09. 12. 2010
Dát tip
Přivedl jsi mne k tvé próze, musím ji pochválit, je to zdařilá úvaha v povídkovém balení, formálně se mi líbí, snad až na samotný epilog, který netvoří její přirozenou součást a posouvá celý text spíše k úvaze. Asi bych, čistě ovšem z jakéhosi uměleckého hlediska vypustil i poslední větu ...Je to ztracený případ...., a nebo, ještě lépe bych její obsah někde, jinak zformulovaný zasadil do textu. Ale je to opravdu dobře napsané.

.duke.
08. 12. 2010
Dát tip
To máš i v živočisné říši. Sameček od kudlanky se nechá sežrat samičkou, poté co se s ní spáří. Zvíře zhyne pro život svého potomka. Normálka..

Nicollette
08. 12. 2010
Dát tip
No jo, je takový... Právě že jsem přemýšlela, jestli to o čem ty mluvíš, je pro člověka přirozené.. Jak je možný, že člověk, jediný ze všech tvorů, dělá něco co ho ničí.. je to přirozené? Já nevím. Přemýšlím o tom. Musím se rozhodnout, každý se musí :) Olé.

Metta
07. 12. 2010
Dát tip
ses zajimavej autor

StvN
07. 12. 2010
Dát tip
Já jsem nějak nepochopil, o čem se vlastně diskutujete. Přijde mi, že mluvíte oba o tom stejném:) Jinak tenhle text se oproti tomu minulému trochu rozpadá a přijde mi víc osobní, ačkoliv jsi použil fiktivní třetí osobu.

.duke.
07. 12. 2010
Dát tip
Tvůj postoj mi připadá trochu hraniční, Nikol. Odjímáš člověku jeho přirozenost. Představy, přání, požadavky. Bereš mu naftu. Jako kdyby z tebe promlouvala Bhagavadgíta. Jenže žijeme v Evropě, ne v Indii.

Nicollette
07. 12. 2010
Dát tip
Nezávislost na rodičích je rozhodně nejdůležitější krok :) Myslela jsem to víc absolutně, do drtě... Věci existují, to je jasné - nepotřebují tě. Ani žádní lidé tě nepotřebují, není na tobě závislý jejich život. Být svobodný znamená, podle mě, si tuhle myšlenku připustit a vzdálit se ze života lidí a existence věcí tak, že sice pořád jsi, ale už bez nároků, bez falše, bez přání, bez požadavků, bez představ. To je to samé jako bys byl mrtvý, ale když mrtvý nejsi a beztak bys to dokázal, pak musíš být svobodný jako žádný jiný člověk na světě. Pak tě nedrží nic. Ne nadarmo šamanovi vymřela celá rodina, než se měl stát šamanem. Ale to je jen kapička z toho... A osobně, když o tom píšu, si myslím, že to není žádná výhra být svobodný. Alespoň z mého pohledu, z pohledu člověka spoutaného řetězy a trčícího v jeskyni a civícího na stíny na zdi, to žádná výhra není :) Co by ti ale k tomu řekly ty moje zlatý kočky..

.duke.
07. 12. 2010
Dát tip
Jsi milá.

Nicollette
07. 12. 2010
Dát tip
Jste zvrhlí.

.duke.
07. 12. 2010
Dát tip
Uživí. Sakra!

.duke.
07. 12. 2010
Dát tip
Hustý.

.duke.
07. 12. 2010
Dát tip
No, Nikol, myslel jsem, že místo "tutového poznání" zmíníš třeba nezávislost na rodičích, práci, která člověka uživý a takovýhle věci. Asi to vnímáš fakt více pocitově.

Norsko 1
07. 12. 2010
Dát tip
Vlasy má husté?

.duke.
07. 12. 2010
Dát tip
Jo, ruce jo. Nikdy si nelakuje nehty.

Nicollette
07. 12. 2010
Dát tip
Řekla bych, že ho tutově poznáš, ale asi nemáš šanci takového člověka potkat :) Já osobně jsem stejná jako ostatní lidi, nejsem sama. Nedokážu se změnit. Ale dokážu si dobře představit, jak by to mohlo vypadat... je to ale jen představa, třeba by nefungovala..

Norsko 1
07. 12. 2010
Dát tip
Co ruce? Má hezké ruce?

.duke.
07. 12. 2010
Dát tip
Má pěkný obličej.

Norsko 1
07. 12. 2010
Dát tip
když tě baví s milou nikol rozpoutávat diskuse..

.duke.
07. 12. 2010
Dát tip
Norsko: to bych tu s milou Nicol pak nerozpoutal diskusi ale

.duke.
07. 12. 2010
Dát tip
Zodpovědnost za sebe. Jak se pozná Nicol člověk, který je zodpovědný sám za sebe? Pokud tak vnímáš sebe sama, jak tu zodpovědnost u sebe poznáváš? Že ji máš. Pocitově?

Norsko 1
07. 12. 2010
Dát tip
Pokolikáté už? Zde by se dalo končit, co myslíš?

.duke.
07. 12. 2010
Dát tip
Zodpovědnost za svůj život. Hm. Nevím, co si pod tím mám představit. Je to pro mě příliš obecné.

Nicollette
07. 12. 2010
Dát tip
Není. Podle mě je to sobec mnohem víc, když nemá zodpovědnost za sebe. Já nemám za nikoho druhého zodpovědnost a přesto se jako sobec necítím. Teda.

Nicollette
07. 12. 2010
Dát tip
Já mám doma kočky, protože kočky dokážou být samy :) a to mě uklidňuje, náramně... Jsou to nejkrásnější existence jaké jsem kdy poznala :)

.duke.
07. 12. 2010
Dát tip
Co je člověk bez zodpovědnosti za druhé, Nicol? Není to sobec?

.duke.
07. 12. 2010
Dát tip
Třeba ty, Nikol, proč máš doma kočky? Nemá to co dočinění se samotou?

Nicollette
07. 12. 2010
Dát tip
Podle mě - být sám, je to nejtěžší v lidském životě :) Sice nemáš zodpovědnost za druhé (já jsem toho názoru že ji nemám ani tak), máš ale zodpovědnost za svůj život. A tomu se, prostřednictvím tebou zmiňovaných vztahů, člověk nakrásně vyhýbá... a ano, je to přirozené.

.duke.
07. 12. 2010
Dát tip
Zapomněl jsem tam napsat "m". Psal jsem názor zde pod dílem za sebe.

.duke.
07. 12. 2010
Dát tip
Ještě k tomu "být sám" - je v tom svoboda, ale je to vždycky jednodušší, než být s někým. Protože být s někým, znamená nemít zodpovědnost pouze za sebe. Přirozeností člověka je existovat ve vztazích, ne být solitér.

Nicollette
07. 12. 2010
Dát tip
A umí si představit, co v konečném důsledku vlastně znamená být sám? Být sám a samota - to jsou asi i dvě věci... To musí mít jasno v pojmech :)

.duke.
07. 12. 2010
Dát tip
Nevnímá samotu takto hraničně: pomezí mezi životem a smrtí.

Nicollette
07. 12. 2010
Dát tip
Být sám je totiž svoboda. A svoboda je smrt, prolíná se. Být sám je jako být mrtvý a to je na tom to krásné, můžeš pak všecko... Vrhání se do bahna je vyhýbání se svobodě.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru