ne luna

já přeci sakra vím
o existenci vůle
vím
kde jsou přízně
nejrůznější mravy
jak žádá
společenský
protokol

     když to šlo dovnitř
     půjde to i ven

půlnoc se opět
zlomila v pase
roztáhla nohy -
už zas bude rodit
dívám se
jak skalpel řeže do tmy
jak krvácí světlem
a vůbec se to nepodobá
slovu svítání
znovu se dívám
na vystřelující bolest
je k nesnesení
noc
řve špínou
je k nesnesení
věčnost
před prvním
stínem

bylo by jednoduší
kdybych o tohle všechno přišla
jenomže
už tolikrát
mě zapomněli
umrtvit

a tak ti nevolám

a je mi
neúplně k