Dáreček

Den přehoupnul se v noc

kde plíce lesa

vydávají tichý vzdech

poslední plamen dohořívá

propadne se do tmy

tam, kde jsme stáli

jen my dva

Čas ručičky brzdil

a mně se tajil dech

co vysrážel se ve výhledu

všechno na chvíli zazdil

Políbení, ten rozverný šotek

spustil plejádu odlesků

splašily se koně…

( Jen když se rozpomenu ..! )

Tvůj úsměv je otištěn ve vakuu

kdekoli, kam mé oči zabloudí

Ach, už vím po dnešku

i ty tlamy velbloudi

že oázy jen tak nevyschnou

a kdo koryta vádí přebrodí

uslyší trávu růst

Z nebe se zas sype bílý prach

tvé dlaně se ho snaží marně

zastavit

uvězněny v kruhu sněžných

drah

srdce tluče – Děkuji

a já schovaná

v tvém vřelém objetí

vím, že nejhezčí dárek k Vánocům

jsi Ty