LIST PLNÝ POVZBUZENÍ

LIST PLNÝ POVZBUZENÍ

 Nedávno jsem četla co udělala jedna učitelka svým žákům.

Řekla jim, že mají napsat jméno každého spolužáka a k němu aspoň jednu věc, která je na něm duševně krásná.

Když všichni odevzdali lístky,  sepsala každému jednotlivci co k němu spolužáci napsali a pak jim je rozdala.

Celá třída se v jednu sekundu začala usmívat, celá třída měla v jednu sekundu pocit, že nejsou

na světě zbyteční.

Možná to bylo jen gesto, kterým chtěla zabít čas, možná to byla dobrá vůle, aby ukázala, že na každém je něco krásné.

Každopádně to byl dobrý nápad.

Když se poletech setkali na pohřbu spolužáka, zjistili, že každý z nich má pečlivě ten list uschovaný.

Myslím, že by takový list měl mít každý z nás.

V té nejhorší chvíli sebelítosti a ponížení, by jsme si přečetli, že vůbec nejsme zbyteční, že vůbec nejsme k ničemu.

Možná právě ten člověk co nás zrovna ponížil si svým chováním léčí své problémy na nás.

Ale pořád je to jen jeden člověk a přece jen je mnoho dalších co si myslí, že úžasní jsme.

A díky živote za takové lidi.