Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 454 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Čekanka
datum / id16.01.2011 / 376046Vytisknout |
autorMarcela.K.
kategoriePovídkyDalší dílo autora
zobrazeno2714x
počet tipů21
v oblíbených0x
Prolog
dnešek je jenom poslední
vteřina všeho co bývalo včera
a možná zítřek nebude
pozítří zbývá jenom do večera (J. Skácel)
Čekanka
 
 
 
,,Co myslíš, opravdu máme jen jeden život?“
David se na ni podíval a mlčel.
Lehla si  na deku vedle něho a pozorovala modrou oblohu.
,,Podívej, vidíš ten mrak? Vypadá jako medvěd – lední.“
Odvrátil oči od její tváře a začal pátrat po nebi : ,,Už ho vidím, medvěd letní ! Sežere tě! Huaaaá...“
Pokrčil prsty na ruce a zakousl se jí  do holého ramena. 
Rozesmála se: ,,Nech mě! Medvěde! Nech mě, Míšo… Mišulko…“
Nakláněl se nad ní a ona se mu dívala do očí, které ji  svojí barvou přitahovaly jako nebe.
Vlastně ani neví, proč jí začal říkat Čekanko. Kdyby měla tak modré oči jako on…
Zlobívala se na něho, že ji pořád nechává čekat. Na dopis, na zprávu, na něho. Jednou se kvůli tomu pohádali tak, že  si myslela, že už je konec.
 Jenže David se pak objevil jakoby nic, když už ho vůbec nečekala. Přinesl jí kytici, kterou natrhal na louce. Kopretiny, rdesno, smolnička, zvonky…a čekanka. Nevěděl ani co natrhal. Chtěl po ní, aby mu řekla názvy těch kytek.  Když pojmenovala čekanku, řekl jí : ,,Ta je jako Ty.“
,,Není!“
,,Je! Nehádej se!“
Od té chvíle přestala být Markétou. Od té chvíle už jí neřekl jinak, než  Čekanko.
Zvykla si. Probírala své pochybnosti  pak  jednou s kamarádem. Prý to tak  kluci mají. Milují i když nepíšou.

,,Co myslíš, opravdu máme jen jeden život?“ zopakovala otázku.
,,Proč se ptáš? Já to přece také nevím.“
,,Protože je to důležité.“
,,Jak důležité?“
,,Moc.“ Odpověděla a zmlkla.
David čekal, že bude pokračovat, ale ona se otočila na bok , koukala před sebe a hrála si se stéblem trávy.  Ležel a díval se na ni. Znal už její tvář dokonale. Poznal, kdy je smutná, kdy naštvaná...nejraději ale měl, když se jí v očích zablýskly ohníčky. To pak začala zlobit, smát se, nebo plácat nesmysly. Co rád neměl,  byly její slzy. Občas  si uvědomoval, že její babička má pravdu, když říkává, že Čekanka má všechno smíchané v jednom pytlíčku. Někdy jí tekly slzy a ještě než její  tvář oschla, už se smála.

Podívala se na něj.
,,Naši se doma teď pořád hádají.  Myslím, že tátu už to doma nebaví.  Možná si našel nějakou ženskou.“
David se rozesmál a oddychl si :,,Tvůj táta?! A ženskou?! Vždyť se na něj podívej. Která by ho asi tak chtěla? Leda slepá!“
,,No, dovol! Táta je skvělej! Je s ním legrace. To máma mu pořád nadává a on – mlčí. Já bych se vlastně ani nedivila, kdyby…“
,,Co, kdyby?“
,,Já nevím.  Prostě mi to připadá, jako kdyby si máma myslela, že tohle je jen nanečisto. Tenhle jejich život.  Že je možný ho opravit. Třeba jako diktát. Jo, diktovat to ona umí.  Myslím si, že táta z práce nespěchá ani domů. Doma je pořád takový divný dusno. Máma nadává a táta mlčí.  Jde radši do garáže, nebo ven se psem běhat. Pořád něco opravuje na zahradě, kolem domu je práce až až. Jenže máma ho ani nepochválí. Prý ji taky nikdo nechválí za to, že vaří a uklízí.
Jak se pozná, že dva lidi k sobě patří? Třeba ty a já? Co když žije někde nějaká úplně jiná holka a čeká na tebe a bylo by ti s ní daleko líp, co když ji potkáš a už bude pozdě a...“
Nedořekla větu. David si ji přitáhl k sobě a zavřel jí ústa svými.
Po chvíli uvolnil sevření svých paží.
,,Blázínku, to jsi začala opravdu přemýšlet brzo.“

Od rybníka k nim doléhal křik koupajících se dětí….
Pohladil ji po kulatícím se bříšku: ,,Čekanko, bláznivá…“




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

26.01.2012 20:09:59dát kritice tip8hanka
:)
jemne, napriek vaznej teme, nadejny koniec:)***
19.12.2011 21:55:40dát kritice tipMarcela.K.
3x nostalgické ? :-) to bych se nad tím měla zamyslet ;-) Děkuji za návštěvu.
19.12.2011 21:32:22dát kritice tipMadlen7
nostalgické ale povedené
19.12.2011 21:32:09dát kritice tipMadlen7
nostalgické ale povedené.
19.12.2011 21:31:49dát kritice tipMadlen7
nostlagické ale povedené
12.09.2011 22:58:12dát kritice tipMarcela.K.
Děkuji, jsou to jen příběhy, které se stále opakují...
12.09.2011 19:59:16dát kritice tipKvětoň Zahájský
Hezké postřehy. Vztahy jsou vděčné a věčné téma.
06.06.2011 19:20:00dát kritice tipKapsa
Pěkný obraz okamžiku, kdy jeden z partnerů znejistí...
05.02.2011 16:13:27dát kritice tipA.H.
korektor
Umíš krásně vystihnout okamžik. *
23.01.2011 15:49:38dát kritice tipruprecht
nečekaný závěr... byla přejezená... :)))
23.01.2011 14:31:31dát kritice tipPatrik von Oberklee
Vynikajúce! Podľa mňa si vystihla jej obavy absolútne presne. Určite Tip
21.01.2011 13:13:19dát kritice tiprímoraj
markétko bláznivá :)
19.01.2011 17:06:03dát kritice tipMarkel
dobře jsem si početla,líbilo, takové fajn - T
18.01.2011 18:27:08dát kritice tipkoloušek
Hezky napsaný příběh ze života.T*
18.01.2011 17:26:07dát kritice tipguy
příjemně letně to naladí ..
i když trochu předčasně :-)
18.01.2011 11:12:11dát kritice tipnostalgik
Podobní tátové a mámy jsou všude kolem, jen takových Čekanek není nikdy dost.
***
17.01.2011 21:42:37dát kritice tipMarcela.K.
Děkuji.
17.01.2011 18:28:44dát kritice tipskoro
Tvé smuténky jsou hezké,ale rád vidím i takové
veselejší téma.T.
17.01.2011 09:43:17dát kritice tipLakrov
redaktor prózy
Ohlédnout se, možná rozhlédnout a poučit se z toho. To všechno v téhle povídce shledávám. Tip.


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor