Bloudím

Celou noc jsem před sebou měl

dvé andělské vlasy

mystérium tajemný, chodby křižový.

Jsem v klášteře a nevím o světě,

už však nejsem mnichem,

ani teď, když jsem bez tebe.

V mé hlavě stále myšlenka, na to co bude potom,

když se mi teď nechce nic dělat,

s nikým nic podniknout

na nic nemyslet.

Snad přemýšlím o polibku na tvých rtech

snad na tvé milé šedozelené oči

snad myslím vůbec na tebe

není to jen příval pýchy v mém těle

a kdo vlastně jsem já pokud nemám rád tebe?

Urputný, urputný boj strhávám teď o tebe ve svém těle.