Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 454 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

STŘÍPKY - BÁBINKA
datum / id03.02.2011 / 377626Vytisknout |
autorMarcela.K.
kategorieOstatní nezařaditelnéDalší dílo autora
sbírkaSTŘÍPKY,
zobrazeno1323x
počet tipů16
v oblíbených0x
Prolog
Uprostřed světničky ležela v otevřené rakvi
To na malých vesnicích bývalo nutností
sousedé přichází - smutkem se pohostí...

Ležela klidně
jakoby spala
ruce na prsou sepjaté
To ji tu takto necháte?!

Se Žalem utíkám nahoru k lesu
Slzičky Panenky Marie šeptají
Bábinko kytičku zase ti nesu
do dlaní schovávám slzičky potají...

To na malých vesnicích bývalo nutností
Průvod se pomalu u křížku zastaví
Slunce se rozhlíží - hledá mou babičku
jakpak ji dnes v té truhle pozdraví?!

Muzika zahraje a průvod smuteční
v polích se zastaví několikrát
Do slz a vzlykání vzpomínky spěchají
vidím zas bábinku u plotu stát

U hrobu loučím se
dívám se do dálky...
Najednou zdá se mi že vidím ji tam
Odplouvá na mráčku
směje se
mává mi...

tak už tam tatínek nebude sám
STŘÍPKY - BÁBINKA
 
 
 
 
Letos ty prázdniny začínají divně.
Vyzvedly jsme si vysvědčení dřív, protože jedeme rychle na Moravu.
Divné je i to, že maminka nesla velkou papírovou krabici k Petráčkům.
Teta telefonovala. Bábinka je prý v nemocnici a dávali jí tam i kyslík. Maminka říkala, že pojedeme rovnou do Šumperka, do nemocnice. To uvidíme babiččin dům jen z okna vlaku. Bude smutné, když tam u plotu  nebude bábinka stát a mávat kapesníkem. Pozoruji  nenápadně  maminku. Sedí na lavici a dívá se z okénka. Teda tváří se, že se dívá, ale oči má začervenalé a lesklé, jako kdyby chtěla plakat.

Mám s sebou knížku. Jenže se mi nechce číst. Nechce se mi ani dívat z okna. Chci jen abychom už byly u babičky.  Aby se na nás podívala a usmála…a řekla, že už je jí  dobře a pojede s námi domů.
Doma vezme zase krabičky, závažíčka a pytel potištěných papírků a my jí budeme pomáhat rovnat ty papírky do těch krabiček. Jsou to pásky k přebalování kostek do polévky, mají z boku takové zářezy, aby se daly srovnat správným směrem. Je to nimravá práce, ale bábinka nám vždycky dala koruny, když jsme  krabičku srovnaly…
A nebo půjdeme na stráň na maliny a budu babičce pomáhat, nebudu utíkat a fňukat, že  maliní škrábe…
Taky bych s ní šla pomalinku do Spolku a vezla bych tu tašku na kolečkách, co jí koupila maminka
k  Vánocům a vůbec by mi nevadilo, že jdeme pomalu a zdržují nás sousedi. I s paní Jurajdovou bych si povídala a neutíkala babičce napřed domů…
Nebo bych si jen sedla na obrubník k plotu, až by bábinka odpočívala na židli u přední zahrádky a povídala bych si s ní, sluníčko by nás hřálo, babička by si stáhla šátek na krk a ve vlasech by se jí třpytily stříbrné nitky. Micka by se k nám připlížila a já bych ji lákala na papírek uvázaný na niti, že to je myška a babička by se zase smála, jak je ta kočka hloupá…

,,Musíme babičce ukázat vysvědčení…“
Maminka se na mě smutně podívala. Má starost, to je jasné.
Ach jo, ať už jsme u bábinky.

V Hanušovicích přistupuje do vlaku strejda Láďa, co je strojvedoucí: ,,Kam jedete?“
,,Do Šumperka, do nemocnice,“ říká  maminka.
,,Ale bábinka v noci zemřely, “odpověděl strejda.
Rozplakaly jsme se.

 
 
…..
Cesta ze zastávky na vyhnálov zešedla. Myslím, že se ten den  schovalo i slunce. U plotu nikdo nestál, nikdo nemával. Když nás uviděla teta Mařa, rozplakala se.
 
Maminka si v Šumperku při zařizování pohřbu vymkla kotník a tak měla nohu v zinkoklihu.
 
Už jsme věděly, co bylo v té papírové krabici, kterou nesla k Petráčkům. Černé šaty. Nechtěla je vézt s sebou na Moravu.

 
 
 
Uprostřed babiččiny světničky stála rakev.
Babička v ní ležela klidně, ruce sepjaté na prsou.
Nebála jsem se. Vypadala  jako by spala. Jen se mi smutek zakousl do krku a nemohla jsem polykat a ani se dívat na ty lidi, co do světničky vcházeli a zase vycházeli ven.
Rozběhla jsem se z domu na stráň k lesu. Nosívala jsem v létě bábince z louky uvázané kytičky  – zvonky, kopretiny, pomněnky, smolničky, různé druhy trav…. nejvíc se mi ale líbily ty červené, drobné kytičky, co jim bábinka říkala Slzičky Panenky Marie, jen Bouřku jsem netrhala, aby nezahřmělo.
Natrhala jsem ta nejmilejší – červená kvítka. Když jsem z nich uvázala malou kytičku, loudala jsem se zpátky k domu.
 ,,Ta je pro babičku.“
Maminka si ode mne kytičku vzala a vložila ji bábince do sepjatých rukou.
Po  chvíli se objevila na bábinčině tváři slza. Mezi smutečními hosty to zašumělo.
Ne, babička neplakala, to mi později maminka vysvětlila…že se lidé po smrti dávají do chladírny. Když pak bábinka byla v teple, mohlo se stát, že se na její tváři objevila krůpěj vody.


Bylo to smutné léto.
Babiččina světnička osiřela.
Když jsme se vracely z Moravy domů, řekla nám maminka, že si můžeme vzít něco, co patřilo bábince,  na památku.
 Maminka si vybrala růžový hrnek ozdobený zlatou růží, Zuzka babiččin hřeben a já skleničku s namalovanými  modrými pomněnkami.  Je na ní zlatým písmem napsáno – Anna.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

01.02.2021 01:24:20dát kritice tipMarcela.K.

Anna byla bábinka - maminka maminky.

Marie byla tatínkova. I o té píšu. To byla "jen" babička.

01.02.2021 00:37:52dát kritice tipannnie

Proboha, Marcelko, ten závěr mě zasáhl jak střela. Neboť i já... Děkuju, tip a.

30.01.2021 19:38:03dát kritice tipMarcela.K.

.

24.01.2012 22:16:07dát kritice tip8hanka
ano, viem, cokoladove, ako babicka a maminka:)
24.01.2012 22:14:06dát kritice tipMarcela.K.
Bábinka z Moravy...mám její oči :-)
24.01.2012 19:55:18dát kritice tip8hanka
mala som iba sest, ked zomrela moja babicka, doteraz si pamatam rakvu v strede izby, sviece okolo a vecerne modlenie tetiek z dediny...
prolog i pribeh zimomriavkuju, su velmi silne, velmi *****
09.02.2011 08:50:38dát kritice tipKiwagamo´ag
T
06.02.2011 21:49:06dát kritice tipkoloušek
T*
06.02.2011 01:46:26dát kritice tipguy
*
05.02.2011 13:02:20dát kritice tipruprecht
do Vánoc? a potom se stane co? dostanu dárek? :))
05.02.2011 10:54:17dát kritice tipMarcela.K.
rupí...tohle je nejhezčí komentář, který jsi mi kdy napsal...vydrž do Vánoc :-)
04.02.2011 16:00:52dát kritice tipruprecht
smutné, dojemné a ani trochu kýčovité... po přečtení mi trvalo notnou chvíli, než jsem se vrátil z toulky po vlastním dětství... divné, bylas tam...*
04.02.2011 12:10:05dát kritice tipMarcela.K.
Strejda tak mluvil. Není to překlep. Děkuji.
04.02.2011 11:40:15dát kritice tipsepotvkorunachstromu
..dobře ti rozumím..
..krásně lidsky napsáno..
..té naivity je tam akorát..pěkně vyvážené..
..vřdycky budou chybět nějaké věty v takových příbězích..
..bábinka zemřely..je nářečí anebo překlep?
04.02.2011 10:41:17dát kritice tipMarcela.K.
Už mi bylo dvanáct. Myslím, že tehdy jsem si poprvé uvědomila, že život každého z nás jednou skončí. Ještě jsem na prázdniny na Moravu jezdila, ale už nebyly "pohádkové". S babičkou jakoby zmizelo nějaké kouzlo. Asi tu chybí víc vět, ale neumím je napsat.
04.02.2011 10:28:19dát kritice tipLakrov
redaktor prózy
Tohle je smutný střípek, do něhož se vešlo jan málo dětské hravosti. Snad jen ta vzpomínka na závažíčka připomíná cosi, co leckdo z nás zažil; jenže je to jen smutná vzpomínka. Stejně jako rozdělování nicotné pozůstatlost v závěru. Jenže i takový je život...
Zmínka o zmrzlé kapce vody působí dosti naturalisticky; možná by jí slušelo více dětské (naivní) podání, což by s sebou na druhou stranu přineslo více slov a více rozmazávání té slzy... tak nevím.
Asi by se mi líbilo, kdyby v tom textu byla (byť jen jedna) věta navíc, nabízející dětské východisko. Takhle je to bezvýchodný příběh smutných prázdnin.
04.02.2011 09:09:16dát kritice tipHáber
* smutno * pekné *
04.02.2011 08:25:58dát kritice tipHundin
už prolog mě dostal ...
04.02.2011 06:54:12dát kritice tipnostalgik
Kdybych mohl být andělem, chtěl bych být andělem blažené smrti. Odvádět jen ty, kteří prožili spokojený život, rozdávali co měli a nejvíc lásku.
Šli by se mnou klidní a s úsměvem. A nikdo kolem by neplakal. Kdybych byl andělem...
***
04.02.2011 00:03:51dát kritice tipzasil
Nějak vyrostla ta Tvoje malá.


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor