Onanista

Steven X. se stal onanistou z nouze. Znal dokonce přesné datum, kdy mu byla poctivá manželská soulož poprvé odepřena.

„Gynekoložka říkala, že mám vulvodynii,“ prohlásila Maggie při krájení salátu.

„Proč to zase krájíš? Víš, že ty listy se mají trhat. Pak vydrží dýl čerstvý.“

Pod pojmem vulvodynie si představil něco neurčitého, něco vágně ženského, něco jako infekci močového ústrojí. Něco, o čem by se při přípravě zeleninového salátu nemělo mluvit.

Pedantickými pohyby trhal listy lociky seté. Převratný význam Maggiina sdělení mu proto byl podrobně objasněn až u ředkviček.

„Nemůžu mít sex. Děsně to bolí.“

„Jak je to možný? Mě to nebolí,“ ohradil se.

Tak jí dají nějaký prášky, no. Přejde to.

„Od minulýho týdne mám strašný bolesti. Nemůžu ani nosit kalhoty. Promiň, Steve...“
Maggie se nahnula na salátovou mísu a vzlykla. Steven X. ji mechanicky objal.

„Nebreč. Budeme na to dva. To se nějak vyřeší, uvidíš...“

Z celé události si vyvodil shrnující závěr: Maggie s ním už nebude šukat.

Steven X. si při mytí nádobí řadil myšlenky jako vlaštovky na drát. Napřed si ujasnil, že je mu ženy líto. Vybavil si poslední společnou dovolenou v Mexiku, opojnou vůni opalovacího krému („Steve, to už nejsou záda!“) a něžné noci v hotelovém pokoji do rytmu písně María Bonita („Acuerdate de Acapulco de aquella noche…“). A komu bude líto mě? pokračoval tok myšlenek nezávisle na křiklavých barvách pláže. Jsem jenom člověk. Sklopil zrak a prohlédl si svoje mléčně bílé ruce. Nedá se svítit.

Maggie stále ještě popotahovala v čerstvě povlečené posteli.

„Bolí tě to teď?“

„Teď ne, ale... Co budeme dělat?“

„Nic. Právě že nic.“

Steven X. ji účastně pohladil po zádech. Když konečně usnula, přesunul se na hostovský záchod a mechanicky se uspokojil levou rukou.

***

Do práce jezdil stejnou cestou už skoro pět let. Polňačka vedla kolem malého jezírka, které okupovaly divoké kachny. Když tál sníh, Steven X. nasával štiplavou vůni venkova pootevřeným okénkem. Těsně před vjezdem do města silnici přetínala úzká štěrková cesta. Umínil si, že jednou namísto do práce odbočí na pěšinu a zjistí, kam vlastně vede.

***

Od 13.ledna 2010 (zapsal si po dlouhém rozmýšlení do diáře) s ním Maggie nespala. Pláče, chodí ke gynekologovi na konzultace a uzavírá se do sebe. Musím stát při ní, povzbuzoval se Steven X. Jsem její chlap a opora. Sperma se však tvořilo navzdory jeho altruistickému rozhodnutí. V takto emočně vypjaté situaci bylo krajně nevhodné somrovat po Maggie hand job (manuál) nebo nedejbože dokonce blow job (orál). Musel tedy jednat promyšleně a organizovaně. Plánoval onanii většinou na osmnáctou hodinu během příprav večeře; tou dobou už Maggie plakala do zeleniny.

„Jsem bezcitný?“ trpěl, když po sobě splachoval zmačkaný kus toaletního papíru.

Ze záchodu však vycházel vyrovnaný, klidný a s umytýma rukama.

***

Sex mu samozřejmě chyběl. Myslel na něj i ten den v Tim Hortons, kdy z roztržitosti zakopl o nohu židle a polil sedící ženu odsvrchu dolů horkým kakaem. Steven X. se neobratně dotýkal jejího těla; sterilně, přes vrstvu bundy, hromadou ubrousků. Cítil se trapně, ale zdálo se, že jí ten omluvný zájem příliš nevadí. Dokonce odmítla zaplacení čistírny a podstrčila mu telefonní číslo pod záminkou, že by s ním šla na večeři!

Steven X. si ji zvědavě prohlédl. Maggie ještě nikdy nepodvedl, ale... Při pohledu na plná ústa a bezbranný pohled cizí ženy, mu byla myšlenka vnuknuta přímo násilně. Pod politou bundou se zřetelně rýsovala pevná prsa. Co když by mu fakt dala? Ubrousek s číslem si zastrčil do kapsy kalhot a pozoroval politou kandidátku na mimomanželský sex, jak houpavě odchází k zablácené Toyotě.

Erotickou tenzi vystřídala sebelítost: Kdy se naposledy ožral do mrtva? Kdy se naposledy probudil v posteli s rozmilovanou děvkou a s čerstvě podrápanými zády v hodinovém hotelu? Kdy? No přece nikdy. Nedokáže to. Bude navždy jen onanistou. Stereotypním, poctivým, věrným manželem a utajeným onanistou. Rozhlédl se po kavárně. Pak přistoupil k pultu a objednal si čersvé kakao.

„To je dobrý,“ kývla něj žena se síťkou, „platit nemusíte.“

Opět si připadal jako vítěz. Dnes získal telefonní číslo, kakao zdarma a novou chuť do života. Je snad méně cenný než ostatní? Má snad méně peněz, vlasů či potřeb než ostatní?

Steven X. dospěl k přesvědčení, že i vzorný manžel pomáhající manželce překonat trauma způsobené nevyzpytatelností vulvy, si přece za branami středostavovského domku s ohništěm a zahrádkou může občas vyhodit z kopýtka. Z toho kopýtka nikdy nebylo vyhozeno a život je na zahálející kopýtka příliš krátký. (Rychle si propočítal, zda mu přestávka na oběd postačí k občasným záletům. Maggiiny sendviče sní u počítače až kolem druhé hodiny).

***

Do práce se dnes už nevrátí! Těsně před křižovatkou dupnul na brzy a švihnul auto do tajemné stezky. Je čas odhalit tajemství neprobádané odbočky. Pak zavolá ... Alicii. Zvolnil jízdu a přesvědčil se, že ubrousek má stále v pravé kapse. Kamínky štěrku odlétávaly od pneumatik s křupavým chrch chrch chrch. Prérijní krajina lemovaná zakrslými borovicemi naskýtala neutěšený pohled. Jasně modrá obloha však dodávala pustině barvu, a Steven X. cítil nový příliv vitamínu D do unaveného organismu. Zastavil na kraji cesty. Vžil se do nové role desperáda tak hluboce, že si ji chtěl patřičně vychutnat. Planina se roztahovala desítky kilometrů daleko, do opuštěných obzorů. Teď jí zavolá a popíše do telefonu všechno, co s ní provede. Jenže....

Cukání ve slabinách eskalovalo a Steven X. už věděl, že si bude muset napřed naslinit levačku a přetáhnout předkožku několikrát přes žalud.

Ve vteřině před nezastavitelným výstřikem si Steven X. zbaběle uvědomil, že horká láva jeho fantazie by mu mohla pěkně zasvinit tachometr, a tak rychlým, koordinovaným pohybem vyhrábnul zmačkaný ubrousek z kapsy a erotický ohňostroj  umlčel v hlubinách papíru.

Tááááák.

Zazipoval poklopec a s přehledem sáhnul po mobilu. Teď už nebude působit jako obyčejný sexuální loudil. Rozprostřel poskrvněný ubrousek. Směs inkoustu z propisovačky a vítězného spermatu zanechala po sobě abstraktní malbu, ze které se dalo rozeznat jen

AL   K   5