šakali

Po rozednění
se polomrtví šakali vrací do svých úkrytů
kde se líně páří a pohasínají.
V puse se mi přelívá ta rozpl-zlost
našeho vztahu.
Něco mi říká ať to ještě zkusím.

Kolik energie
je možné vložit do mrtvého koně,
který sjíždí ze zádi lodě,
co jsme jí tak dlouho hledali jméno?
Vlny jej jako stydké pysky stejně pozřou,
aby se nad ránem mohl zase vrátit
a vystřídat polomrtvé šakaly.

Minuty jsou jako ozubené dlouhé jazyky,
znásilňují dny. Čas teče kolem.
Věřím,
že tam na nás čeká ještě kousek oblohy,
který si budeme moct ukousnout,
než nás to semele.