Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBeznadějná
17. 02. 2011
3
10
1331
Autor
lenkak
Doufání skoná poslední.
Nad hrnkem žluklé kávy
sedím tu sama s nadějí
minuty, hodiny, den po dni.
Pachuť života zašlé slávy,
po tom co ostatní umřeli.
Lokty na desce z umakartu,
klikavý tikot kukaččí,
momenty páchnoucí hnědě,
jo, jo, típám poslední cigaretu!
Popelník stejně už nestačí…
Kouřím tu toliko neděl.
Zbyly jsme na světě samy.
On vlastně nikdo nečeká!
Naděje umřela s vámi,
nakonec zbývám jenom já…
10 názorů
Zblázníš a pak stejně umřeš. Důležitý je, zbláznit se do tý správný formy- do šťastnýho blázna.
No, právě mě tak napadlo, že když zůstaneš jen ty a naděje, tak vlastně naděje už žádná neni- co na světě sám?
Však se taky chystám tě pročíst pořádně ;-)
Asi to spíš nechám uležet a vrátím se časem, teď jsem nad tím dumala tak moc, že jsem dodumala. Měla jsem myšlenku pro mě docela zábavnou, ale vyjádřit jí a ještě aby se to rýmovalo?! :-D
Děkuju, vcelku jsme se bála to sem dát, nesedí mi to, nejsem s ní spokojená, ale už s tím neumím hnout.
Jo, Písmák se ještě dočká věcí, obávám se... ;-)