Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVěnováno jim
Autor
Bobby Bock
Věnováno jim
Zavidím lidem co umí,
tak nějak přirozeně bez příkras,
rozdávat lásku jako kytky,
dají ti všechno - i svůj čas,
a sobě nechají jen zbytky.
Klidně se tváří, klidně září,
cítí že dobrý jsi i ty,
nemají nechuť ve své tváři,
jak býti vnitřně bohatý?
Mají snad v sobě vlastní slunce,
které má nehynoucí zář,
vědí, že vážit lásku na libry či unce,
umí jenom a pouze lhář.
Tihle lidé jsou snad naše spása,
málokdo jim závidí však,
v lidské podstatě skrytá krása,
jak ji objevit, řekni - jak?
Na dně srdce snad ukrývá se,
na dně duše je také snad.
Státi vstříc této skryté kráse,
vzal bych si ji hned za příklad.
A žil bych podle ní jak oni,
čistě a lehce, bez obalu.
Vím, že se pro ni slzy roní,
a vím že stojí hodně žalu.
Mít sílu lidí s láskou v duši,
snad dokázal bych více ...