Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVyhlídka nad Sázavou
05. 03. 2011
28
28
2744
Autor
Robinia
I když vyléčíš mé rány, nemohu slíbit nic. Jsem jen smutek v zátočině, který mě potkal cestou domů...
spolknutý ohybem cesty
nedotknutý ničím
a beze všech vzpomínek
slzy se rozstřikují po kamenech
marně šplhají vzhůru
lapajíce po dechu
zeleň se rozpouští do šedi
skály pukají
kameny všude kolem nás
jen dole řeka se točí...
Být ti tou řekou,
jejím pláčem být,
vůní i probouzením, bolestí i smíchem.
Tvou řekou být
vždy ve všem,
ve všem, co bylo, je i bude.
28 názorů
tu poslední strofu přeji tomu muži (předpokládám) pro kterého je! Šťastný to on :)
*
Ri_Ko, děkuji za Tvá zastavení, potěšil jsi mě moc.
Tahle vyhlídka je kousek před Prosečnicí směrem od Kamenného Přívozu :-)
Sázava je mou druhou duší...Luka pod Medníkem a osady kolem Sázavy, byly mým druhým domovem...
Mou první duší byla Berounka a nejvíc skála Kazín.. sedával jsem nahoře a díval se jak plyne řeka a rovnal si myšlenky..... Vzpomínám na to opět až nyní, když myšlenky tvé doputovaly ke mě a já ti za ně děkuju.....
T
Robie, chodila som na vs brigadu do sklarni Kavalier na Sazave, krasne miesto, cesta vlacikom, posedenia pri rieke s gitarou...
Ktoré miesta pri Sázave spomínaš?
(Ja zasa u Tvých dielok spomínam na mnohé miesta na Slovensku...) Vďaka
"I když vyléčíš mé rány, nemohu slíbit nic."
ake vystizne...
Na Sazavu rada spominam, je to davno, co som tam chodila...dakujem, ze si mi ju pripomenula
*
blboun nejapný
06. 03. 2011
Je v tom hodně smutku, ale i naděje. Moc pěkné.T*
Pláče řeka ....
její slzy na kameni
slévají se, hořce pění
smutek nesou do daleka