Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

O láskách 4

13. 03. 2011
4
4
1933

Těžce, ztuha se o Tobě píše. Jsi atypická žena.

 

Naučila jsi mě věci, které mě měla naučit má matka. Od první chvíle, kdy jsme se setkaly, jsem cítila, že tě nesmím nechat jen tak odejít. Tenkrát jsem mnoho namluvila, ačkoli jsem mlčenlivá samotářka. Změnila jsem tón svého hlasu, abych na Tebe zapůsobila. Poslouchala jsi, sestavovala v hlavě střípky mých příběhů, jako bys slepovala velmi křehkou vázu. Pamatuješ tu maringotku, kde jsme zastavily? Snad právě tam ses do mě zamilovala. Vytáhlas z peněženky fotku svojí dcery, povídala mi o ní. Vyprávěla jsem Ti o citech, lidech a místech. Naslouchala jsi mým slovům, tam v noci se rodila láska – ne obdiv, který jsem dříve za ni považovala.

 

Jsme každá jiná, tehdy to nevadilo.

 

Bloudily jsme po cestách, v srdcích toulaly se. To léto bylo naše léto lásky, tisíckrát jsme se milovaly – v zátokách přehrady, v lese, na loukách, u mlýna, v autě, na terase jedné chaty. Neskutečně žárlila jsem na všechny kolem Tebe. Dělaly jsme se lepšími, vykopaly hrob pro naše slabosti, deprese a špatné vlastnosti. Pečlivě půdu udusaly. Kdo první začal zalévat ta zrádná semena? Klíčily, prorůstaly do našich duší.

 

Vystoupala jsi po mých smyšlených schodech až na vrchol, má Bohyně. Chtěla jsem se stát pro Tebe dokonalou, jenže – ouvej. Jsme přeci jenom chybující lidé. Nestačila jsem Ti, jsem špatně vyklopený otisk Tvých představ. Rozsypala jsem se pod Tvým hněvem. Zametla jsi drobky, hodila do koše.

 

Věřila jsem, že budeme šťastny. První rok za sebou zabouchl dveře, zazvonil druhý, vkročil třetí, čtvrtý. Byla jsi pro mě svatá, bezchybná.

 

Pro dlouhodobě fungující vztahy je tolerance ohromná věc. Nám chybí. Že jsem bezcitná a navrch svině? Že nespolknu své sobectví? Že vidím jenom sebe? Že mi na nikom jiném nezáleží? Že volám, hlásím se jen z prospěchu? A co důkazy lásky?

 

Darovala jsem ti polovinu mušle, co jsem našla spojenou v moři – ten symbol spřízněných duší, patřících k sobě. Čeho si nejvíc od Tebe považuji? Prstenu – pouhého stříbrného kroužku bez kamínku, bez ozdob a rýh – ztělesňuje lásku, co nekončí.


4 názory

větroplach
26. 06. 2011
Dát tip
*

Láska je prostě láska, přináší s sebou stejné problémy, co se vztahu týká. Tebe to zaujmout ani nemělo.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru