Ta vrána

Havrane

Zas jednou křídla roztáhni

A zviř ten dusný vzduch

Zviř dusný vzlykot plačících

A vzlétni

Až tam

Nahoru

Mezi nachlazené mraky

Zviř je

Aby hromy ohromily

Jejich uplakané oči

Ať duše taky zahřmí

K tobě

Vždycky jsi mi říkala

"Neboj se chlapče

Já tě nikdy neopustím

Ještě není správná doba

Opouštění"

Vždycky

A s úsměvem

I během smrti

I mezi během

A pády

Mezi sedmými pády

Byl jsem tam s kým?

S tebou přece

Hlupáku, otevři oči

A zavři pusu

Havrane

Vlétni mi do úst

A zviř mi duši

Proměň to semleté maso

Ať mi dlouho nečerná

Ať neztratí se v barvě

Tvých perutí

Seděl jsem ti na klíně

A ty ses mi smála

Lehce líbala mě na suché rty

(stejně nezvlhly)

Krajkovaným kapesníčkem

Otíralas sobě oči

Vždycky

I bez úsměvu

Bez květovaného bezu

Na ten bílý ubrus

Viděl jsem tvou tvář

I když matně

Hlava padla

A spodním průzorem

Promiň

Musel jsem se smát

Mezi životem

A mezi mnou

Na mezi

V mezeře stromů

Stihlas mi toho tolik říct

A pak jsi zmizela

S Pánem Bohem, Janinko!

Buď zdráva

(i když nemocna - ne mocná!

tos vždycky byla

I když havran

zase na chvíli

mezi oblaky

Zkameněl

Hrdá a vzrušená

(roztáhni křidélka a pyšná buď)

Já jsem to neviděl

Já jsem asi taky

Zase na chvíli

Mezi oblaky zkameněl)

V tvém oku

Skvím se

Mávám rukama

Nohama

A mávám celým tělem

Abych rozvířil ten

Smutek

Ha! Vrána! (bez havrana)

to jsem já