Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 454 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Pohádka pro Rozárku
datum / id17.03.2011 / 380660Vytisknout |
autorMarcela.K.
kategorieJen tak pro radostDalší dílo autora
zobrazeno2159x
počet tipů12
v oblíbených0x
Prolog
zatímco klidně usínáš
a kolem úst ti úsměv taje
andělé hrají na šalmaje
ten tvůj u tebe drží stráž

sedne si zlehka na polštář
je krásný jako na obrázku
drobí sny do tvých hebkých vlásků
a ty je ráno rozcucháš
Pohádka pro Rozárku
 
 

Na kraji jednoho městečka, tam, kde řada domků lemovala kraj louky, za kterou se rozvalovalo pole, a za ním šuměl  les, bydlela s maminkou a tatínkem holčička, která se jmenovala Rozárka.

Měla dlouhé, světlé vlásky a modré oči, kterými se zvědavě dívala kolem sebe.

Také měla pusinku a ta se celý den nezastavila.

Jen co ji ráno sluníčko pošimralo pod nosem, vyskočila z postýlky, otevřela dveře do ložnice a volala: „Vstávejte vy lenoši, už je ráno!“

 

Tatínek jen zabručel jako medvěd a otočil se na druhý bok.

Maminka otevřela jedno oko a zase ho rychle zavřela: „Rozárko, vždyť je neděle. Ještě si lehni. Dnes přece nejdeme do školky.“

Holčička si dala ruce v bok: „Já vám říkám, že už je brzo. Koukejte, jak svítí.“

„Co svítí?“ zabručel medvěd.

„No sluníčko přece! A já mám hlad!“

„Já ne,“ odpověděla maminka a přitulila se k tatínkovi.

„Chci snídani!“

„Ale, ale…copak to tu máme za holčičku. Není  to nakonec ten kluk, co nezná kouzelné slovíčko? Jakpak on se jmenoval?“ zeptala se maminka nahlas.

„Adámek,“ zabručel táta do polštáře.

„Maminko, prosím, uděláš mi snídani?“ zeptala se rychle Rozárka. „Rohlík s másílkem a maládou…a kakalo.“

„Tak se jdi umýt a oblékni se. To už zvládneš sama a já hned přijdu.“

 

Po snídani na stole zbylo pár drobečků. Rozárka se rozběhla do svého pokoje.

Ráda se dívala oknem přes zahradu k lesu. Někdy zahlédla na louce srnky, jindy přes pole utíkal zajíc, nebo letěla koroptev...

„Hoří, maminko, hoří,“ ozvalo se volání z dětského pokoje a do táty jako když střelí. Vyskočil ze židle, kobrtl o nohu stolu, zavrávoral, ale nespadl  a rozběhl se chodbou: „Kde, kde hoří?!“

Rozárka ukazovala směrem k lesu: „Podívej, kouří  to tam.“

„Ty jsi trubka!“ Rozesmál se tatínek a otočil se na maminku, která už také rychle přiběhla mezi dveře pokoje.

„Nic nehoří. Jen se páří z lesa. Porostou houby.“

„Porostou houby?“ podivila se Rozárka.

„Ten kouř je pára. Teď pár dnů pršelo, je teplo a tak se voda vypařuje z mechu, a když je v lese vlhko a teplo, rostou houby.“

„…a nebo šišky!“ dodala Rozárka.

„Proč  šišky?“ zeptal se táta.

„Stará babička to říkala, že když nerostou houby, tak budeme sbírat šišky! Půjdeme do lesa?“

„Ano, ale až po obědě.“

 

Zazvonil telefon.

„Děda volá,“ řekl táta

„Dědušáček! „ vykřikla Rozárka a honem natahovala ruku po mobilu.

„Dědušáčku, můj miláčku, přijeď. Po obědě půjdeme do lesa. Já myslela, že hoří a on kouří jen les páru. Ne, srnky nekouří,  ani veverky, ani zajíci…“směje se do telefonu.

„Přijede, dědušáček přijede i s babičkou! Prý vezme konev, kdyby tam někde na pařezu kouřili ježci, tak je pokropíme!“

Maminka jen zakroutila hlavou: „Hele, oni nám tu holku zblbnou.“

Tatínek se k ní přitočil, chytil ji kolem pasu a řekl: „…ale nezblbnou, nezblbli mě, nezblbli bráchu ani ségru…“

 

Když po obědě zastavilo před domem auto, vyběhla Rozárka dědovi a babičce naproti.

„Dědušáčkůůů,“ skočila dědovi do otevřené náruče: „Budeš koník?“

„Až posbíráme v lese krtkům ty cigarety,“ odpověděl děda s vážnou tváří  a postavil ji na zem.

„Podívej, babička si na to vzala košík.“

Rozárka nakoukla babičce do košíku. Na dně leží sáček bonbonů.

„Babičko, chceš bonbón?“ zeptala se

„Nechci, Rozárko…“ odpověděla babička s úsměvem.

„Tak se teď zeptej mě,“ řekne Rozárka

„Rozárko, chceš bonbón?“

„Chci, “zakývala malá rychle hlavou…

 

Odpoledne v lese  uběhlo jako splašený zajíc.

Když večer nakoukl oknem do dětského pokoje Měsíc, zastavil se a zaposlouchal do pohádky, kterou Rozárce před spaním četla babička:

 

 

O KRÁLI, KTERÝ HLEDAL ŠTĚSTÍ

 

Povím ti dneska pohádku

o králi, který hledal štěstí.

Měl doma plnou truhlu zlata

a přesto sám stál na rozcestí

rozmýšleje se kudy kam.

Ve světě bloudil dlouho sám

a ptal se, kde se koupit dá

 to  štěstí, které on hledá.

 

Nikdo z poddaných však žel

o jeho štěstí  nevěděl.

Kdo měl ho doma, neprodal.

Smutný čím dál víc byl pan král.

Chtěl  přinést domů paní své

štěstí v truhličce zavřené.

Schovali  by ho v paláci,

mít štěstí se přec vyplácí.

 

Když zoufal si už smutný král,

že štěstí nadarmo hledal,

vracel se zpátky cestou domů.

Tu děd sedící v stínu stromů

z dálky vstříc se mu usmívá

a jeho hlava šedivá

pokyvuje mu na pozdrav.

Vítám tě králi a buď zdráv!

 

Král začne starci vyprávět,

jak s prázdnou vrací se dnes zpět.

Chtěl  koupit  štěstí svojí ženě.

Děd usmívá se zamyšleně.

Pročpak jsi opouštěl svůj hrad,

copak svou ženu nemáš rád?

Štěstí se koupit nedá přece,

nevylovíš ho ani v řece!

 

Jednu radu ti přesto dám,

netoulej se už více sám.

Až královnu svou obejmeš,

něco hezkého řekni též,

cokoliv co tě napadne,

to přece není nesnadné.

Pak šťastný bude život váš.

Když miluješ tak nehledáš.

 

 

 

 

***

Na kraji jednoho městečka, tam, kde je to do lesa, co by kamenem dohodil, bydlí v domku se zahrádkou holčička, která rozdává radost. Jmenuje se Rozárka  a občas si trošku vymýšlí, ale to nevadí, protože ona nelže. Jen si vybarvuje svůj svět duhovými barvami.  Je křehký, můžete se zastavit, nahlédnout, ale nerozbíjejte jí ho, prosím.

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

28.09.2012 11:34:16dát kritice tipJonash
zabručel medvěd... :D :))
08.01.2012 13:11:50dát kritice tipSoňa
krásná..
20.04.2011 13:37:12dát kritice tipMarcela.K.
Určitě, když budeš místo Rozárky číst Johanka :-)

Hezké bylo, když jsem malé Rozárce tu pohádku četla a ona věděla, že to je o ní, ale přitom jí to bylo divné, protože do toho domečku se budou stěhovat teprve příští měsíc....ale hodně ji to bavilo :-)
20.04.2011 12:45:34dát kritice tipguy
vyzkouším na své nejmladší vnučce, až bude o něco větší..
doufám, že to bude fungovat i na Johanku :-)
19.03.2011 11:46:47dát kritice tipnostalgik
Až půjdeš sama do lesa, Rozárko, vezmi si košík. Když nepotkáš žádného zlého člověka, který by ti chtěl ublížit, budeš mít plný košík štěstí...
***
19.03.2011 09:47:50dát kritice tipruprecht
Taky znám jednu holčičku, která si trošku vymýšlí, ale nelže, jenom si vybarvuje svůj svět duhovými barvami. Jmenuje se Marcelka. :))
17.03.2011 11:24:14dát kritice tipMarcela.K.
Děti jsou různé...moje dcera třeba nejraději poslouchala "pohádku o tom, jak jsme si ji s tátou "vymysleli". Pohádka o Rozárce není žádným ohlížením a teskněním po dětském světě. Naopak, je to příběh o tom, co nás teprve čeká.
Ten domek ve kterém v příběhu bydlí, ještě není zkolaudovaný. Myslím, že Rozárka "pochopí", že je to pohádka o ní, hned z úvodní věty.

Děkuji za systematický rozbor, který ale, bohužel, vyjadřuje opět jen Tvůj úhel pohledu a nezamýšlí se až tolik nad tím mým.
17.03.2011 10:56:33dát kritice tipLakrov
redaktor prózy
Je to spíš pohádka o Rozárce než pohádka pro Rozárku. Slovními obraty, vybranými z dětského jazyka, a zvoleným dětským úhlem pohledu se v lecčems podobá tvým Střípkům, což je milé. A připadá mi, že stejně jako v případě Střípků, je tenhle, ač dětskýma očima "filtrovaný" příběh, určen spíš dospělým, ohlížejícím se (tesknícím) po ďětském světě. Děti se po dětském světě "ohlížet" nepotřebují, nedělají to a takovéhle "podětšťování se" dospělých je mnohdy udivuje. Příběh, jako je tenhle, je začne zajímat nejspíš ve chvíli, kdy se v něm poznají nebo si v něm alespoň začnou připadat (prostřednictvím výroků či jiných "artefaktů") zmiňováni.
Je to moderní pohádka; ne klasická, obsahující příběh s jistou mírou nadsázky, v němž vítězí dobro nad zlem, a v jejímž podtextu je podsouváno ponaučení, týkající se některého ze základnch rysů lidkých vlastností či chování. Morálně naučný podtext je vlastně obsažen až v poslední, veršované části, při jejímž čtení mii dochází, že teprve ona je tou vlastní pohádkou.
17.03.2011 08:54:10dát kritice tipsynáček
*


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor