Momentka

...

Houštím já se probiji v měsíční zář

na mýtinu dopluji 

kde němá tvář.

Múza v závoji z bříz, bosa, co chvějící má ústa.

Slzy padají po její tváři perlové.

Udiven.

Ukázala se mi múza, špinavá a schnilá.

Hlínou, tou tě umyji

kvítím nalíčím

kreslím básním sním,

s tebou nemám splín.

Vodou osuším ti něhy

smrkovou větvičkou navoním

pak slůvkem sladkým opojím.

V niterné zachvění tvé ulehnu

vezmu  za ručku.

Tvou duši tělo miluji

ty má sbírka krásných not já v náručí chci tě nésti.

Po trávě oblacích na konec světa kam tvé oči dovolí

kam ty mě poprosíš.

Pověz.