Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Muž na cestě

03. 04. 2011
13
21
4030
Autor
Tragicus

     Když se probudil, nevěděl kde je. Nevěděl, kde usínal, takže na tom vlastně nebylo nic divného. Hlava jej pořád bolela a oči pálily, ale tentokrát neomdlel, když se pokusil vstát. Jako včera, lépe řečeno – když se probudil naposled - kdysi a kdesi ve tmě.

     Probuzený si na nic stále nevzpomínal. Vstal a pomalu zkusil jít. Protože tentokrát byl den, poznal kde je alespoň v obecné rovině: stál ve svahu, kolem byla tráva a pod ním keř, zpoza nějž zněl pohybující se život.

     Po cestě šli lidé a u cesty stál muž.

     “Promiňte... Kde to jsme?”

     “Na cestě,” odpověděl muž, aniž by se svou banální odpověď byť jen pokusil nějak zdůraznit, spíše naopak, jako by dal důraz na malé písmeno. Bylo tomu ovšem bezpochyby tak, byla to natolik obyčejná silnice, že cesta s malým “c” mohla být docela dobře jejím vlastním jménem.

     “A jak se jmenujete?”

     “Jmenuji...” zopakoval. “Jmenuji se muž,”

     Probuzený jej chvíli sledoval, zda neuvidí úsměšek, ale muž muž se tvářil vážně. “A jak se jmenuji já, náhodou, nevíte?” dodal nakonec ztrápeně.

     “Jistě. Vy se jmenujete muž.”

     “Jsme příbuzní?”

     “Neřekl bych.”

     Mlčeli, občas míjeni skupinkami lidí.

     “Kdybychom měli alespoň čísla, řekl bych, že jsme v nějaké podivné totalitě.”

     “Nač čísla? Vždyť jsme všichni stejní.”

     Probuzený pohlédl do tváře kolemjdoucích, ale ti se za stejné rozhodně považovat nedali.

     “Na vzhledu přece nezáleží,” uhádl jeho myšlenky muž. Nadechl se, jako by chtěl ještě něco dodat, ale nakonec jen mávl rukou.

     “A co tady děláte?”

     “Stojím,” řekl muž a zdálo se, že to myslí vážně.

     “Aha.”

     “Čekám na svou roli,” dodal po chvíli, “stejně jako vy.”

     “Já?”

     “Ano, vy. Také stojíte.”

     “Ano.”

     Na cestě upadl muž, z rukou mu vypadly tašky. Ležel lící na silnici a slepě na ně hleděl. Žena a děti jdoucí s ním se zastavily. Muž  muž se podíval na Probuzeného, pak pokrčil rameny, přistoupil k rodině. Vzal tašky a vykročil, žena s dětmi jej následovaly. Mrtvého po chvíli odnesli.

     Probuzený se osaměle rozhlédl, ale poblíž již nikdo nestál, jen opodál leželo kolo.

     Jeho kolo.

     Náraz, chvilková zastávka v povětří, se zadním kolem nad hlavou a let vpřed, větévky mu rozdrásaly obličej...

     Chvíli hleděl na kolo, rozpomněl se na vše, odkud jel, kdo byl, ale kam jel ne, jako by tuto jedinou vzpomínku někdo vzal a odstranil.

     “Moje role...” zakolísal, ale hned - ostatně nevěděl, co ztratil -, ač nejistě, zvedl bradu: “Žádná -- role...”

     “Žádná role.” zopakoval pak s důrazem na jedinou tečku.

     Ohlédl se, do svahu nad cestou, zase se otočil zpět, přešlápl, obrátil a vykročil na trávu, ale zastavil se - jako by uslyšel ticho, které se rozhostí, když domino přestane padat, těžké a zklamané ticho.

     Stál, bokem ke stráni, občas sebou trhnul, k jedné či druhé straně.

     Vpravo? Vlevo?

     Nad cestu se skláněl strom, na jeho větvi seděl pták, sledoval Probuzeného tmavým okem. Pak poskočil, posměšně pípl a odletěl pryč.

     Nad asfaltem se tetelil vzduch, ve svahu byl stín a černé siluety stromů.


21 názorů

Tragicus
30. 12. 2011
Dát tip
Na pozitivni kritiku neni nikdy pozde... ;) Dik za cteni.

Tragicus
20. 05. 2011
Dát tip
Pouziva se to celkem normalne, zkus google. I u deti i u zen zvlast se pise ypsilon, takze je nesmysl, aby se dohromady psaly s mekkym.

Tragicus
20. 05. 2011
Dát tip
Hlavni postava stala ve svahu, ne na svahu. Ma tam byt ypsilon, pomlcky jsou v poradku. S carkama mas pravdu. Dik za cteni.

Tragicus
15. 05. 2011
Dát tip
Diky, to mne tesi.

Saetri-Ihn
13. 05. 2011
Dát tip
Nadchly mne tečky a kurzíva, takové graficko významové hrátky v próze mám rád. A pak ještě odstavec s "na cestě upadl muž..." Zajímavá povídka, která je jedna z těch, co dokazuje, že texty v nečasoneprostoru nemusí být jen slátaniny. Tip!

Tragicus
02. 05. 2011
Dát tip
Diky za cteni a komentare. sarkulka: Ano, to male pismeno je zamerne, ma stejny duvod jako u cesty (a proto je take s kurzivou).

sarkulka
01. 05. 2011
Dát tip
Když je Proguzený s velkým "P", nemělo by být i velké "M" v místech, kde je používáno slovo "muž" jako jméno? Třeba: Muž muž se podíval na Probuzeného... Možná to je záměrné, nevím. Ale jinak se mi líbí.

Tragicus
08. 04. 2011
Dát tip
Potreboval jsem, aby se Probuzeny zeptal primo na jmeno, protoze na otazku "Kdo jste?" by muz zcela jiste odpovedel: "Jsem muz.". Ale dik za cteni.

těša
08. 04. 2011
Dát tip
líbí se mi využití kurzivy a M/m, tečky... "jmenovat se" mi připadá přehnaný a násilný, beze škody na důraznosti by podle mýho názoru šlo použít "kdo jste?" etc.

Tragicus
06. 04. 2011
Dát tip
S tim 'bych' mas pravdu, opravim. Co je sikovne a co ne mame asi jiny nazor (a muj ma v tomto smeru prednost). Z toho souveti je dulezita jen jedna informace a ta je pak rozvita dale v monologu, dlouha mi neprijde, mozna by v pulce mohla byt pomlcka, ale nijak zasadni zmena k lepsimu by to nebyla. K "vyznamu" ve zprave.

Tragicus
05. 04. 2011
Dát tip
Diky za cteni a komentare. Winter: Odpovedi, priznam se, neznam, nikdy jsem nad tim nepremyslel. StvN: Jasne, diky.

StvN
05. 04. 2011
Dát tip
Ten popis na začátku celkem drhne. Popisy ti moc nejdou. Nicméně pak jsem se do textu dostal a šlo to dobře. Když už popis, tak využívej detaily, jako třeba - Nad cestu se skláněl strom, na jeho větvi seděl pták - to ti jde dobře. Můžu nominovat do PM?

Winter
04. 04. 2011
Dát tip
Důsledná redukce. Měl bych ale otázky, částečně jsou to i mé programové body, takže to ber spíš jako ideologické stanovisko: lze literaturu / literární příběhy chápat jako soubor abstrakních schémat? Nesouvisí téo nějak se zánikem naučného románu alá Mann, jež svou společenskou abstrakci akorát zabalil do stylistického masa? Není objevnou nakonec transkripce běžných věcí, tak aby absurdně vyzněly a ne jimi prvoplánovitě byly? Jinak ta tísnivost tam znát je.

Janina6
04. 04. 2011
Dát tip
Působivé... mám z četby takový tísnivý pocit. Překlepy jsem žádné nenašla, ale pokud jsi tam měl víckrát to sloveso být, jak píše Adrianne, možná to nemuselo až tak vadit. Totiž některé věty, které působí na první pohled jako stylisticky chudé, právě svou formou podtrhují ten dojem nepřirozenosti, cizoty "toho světa", na mě tedy působí jako záměr. Třeba "na cestě upadl muž", "ve svahu byl stín", to by se určitě dalo napsat košatěji, ale proč, když tady to holé vyjádření má svoje kouzlo? Naopak bych to možná ještě zvýraznila.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru