Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Sedla si můra na stínidlo noci

06. 04. 2011
15
29
3898
Autor
Muamarek

Možná i křídla nočních můr mají svůj smysl. Mé přání je takové, ať Těm, jimž se zdají, se nevrývají pod kůži a dopřejí jim klidný spánek... Ještě jsem se k tomuto snu, jehož obsah jsem víceméně ve verších shrnul, vrátil. Nebyl to můj sen, ale týkal se mě. Vlastně se dá říci, že ovlivnil určitým způsobem mé kroky. Pochopil jsem, že jde o zkoušku přátelství, jež bych označil za velmi pevné a prověřené. A vzal jsem si z toho, že přichází okamžik, kdy takové přátelství bude stát před zkouškou. Jednou z nejtěžších. Může se zdát, že je velmi snadné vzít si něco, o co člověk celou dobu usiloval, a co se mu najednou samo nabízí. Konečně kýžený ráj, zdálo by se. Jenže v tom bylo jakési "jenže". Nabízená šance s sebou nesla i oběť na druhé staně, a to takovou, že by dotyčnou osobu zničila. Zničila by její duši. To jsem nechtěl připustit, protože jsem se celou dobu snažil myslet víc na ni než na sebe. I když bych asi nebyl člověkem, kdybych neprahl po překročení i této hranice, již jsem si sám vytyčil. "Víš, je to asi blbé, ale chvíli jsem měla pocit, že jsi byl darem od Boha, mou druhou šancí, a tím, že jsem tě odmítla, mě teď čeká trest." "To je nesmysl, to si nemyslím. A co hlas, co tě přede mnou zrazoval? To byl jako ďábel? Nebo ten samý Bůh, co by tě teď měl trestat? Spíš si myslím, že by bylo proti Bohu, kdybys pro mě zničila to, co sis vybudovala a co já osobně považuju za božský dar, ten nejcennější." "Takže už mi šanci nedáš?" "Sama víš, že jsem ti jich dal jako nikomu. A nikdy jsi nenašla vůli se pro mě rozhodnout. Teď je již pozdě. Nebylo by to dobré... Ale to nic nemění na tom, jak jsem tě miloval a že přítele a oporu ve mně najdeš vždy. Nezradím ale, v co věřím, to bych zradil i tebe. Jdu do toho i s tím, že se možná už neuvidíme, ale ty budeš šťastná a potřebuješ, abych udělal právě tohle, i když tě to možná děsí..." "Cítím se teď hrozně prázdná." "Podívej se, je tu nový život, který tě naplní. Asi to takhle mělo být a člověk to má přijmout. Sama víš, jaké chování ti u jedné z nejbližších osob vadí. Snad ti mé rozhodnutí pomůže, abys nešla v týchž šlépějích. Jen když si člověk uvědomí bolest druhých, překoná tu svou, její plameny vyhasnou a nespálí tě... Věřím, že jednou pochopíš, že jsem se rozhodoval jedině tak, jak jsem mohl. Právě pro to silné přátelství, pro ten cit, pro tu lásku...Hnízdo je základ, tři stébla unesou někdy více než kamenný most..."

 

 


 Zdál se mi sen – a vpravdě trochu strašný,
kdosi mi nechal psíka u dveří,
a nikde nikdo – půlnoc udeří,
s ní táhlý sten a vytí zlostné kašny

 Vím jenom to, že nesnáším, když strádá
tvor, jemuž život v žilách klokotá,
to není láska – ani ochota,
jen povinnost mu zakrýt holá záda

 „Víš co, tak pojď“, mu říkám hlasem vlídným,
„ven tě teď vyhnat prostě nesvedu.“
Lehce ho drbu, toho nezbedu,
bude tu noc – a pak? Snad den, snad tři dny?

 Mám trochu strach – i přesto, že již svítá,
ze psa je děcko, co se rozbrečí,
to nejde sdělit, vtěsnat do řeči,
chybí mi dech i všechna vitalita

 Říct, že je psem to děcko, co tu kvílí,
tak si jen všichni něco pomyslí,
člověk je totiž velmi odvislý
od známých pravd, co nemění se chvíli

 Dát dítě pryč – v tom svědomí mě zradí,
už si ho vinu pěkně na prsa
a někde uvnitř had se namlsá,
je jako stín tam v lese pod kapradím

 Stín prošel tmou, já zděšeně čtu v očích
sto stránek hrůzy a škleb netvora,
tu zrůdnost zvrhlých, do níž okorá
tvář, kde se cit již sotva někdy smočí

 Řvát do ticha – jen to mi ve snu zbývá,
a jedna víra, že se probudím
do světa mízy, v jehož osudí
mi s pokorou Bůh dá i kousek zdiva…


29 názorů

Muamarek
18. 06. 2011
Dát tip
Nejspíš se nemýlíš, řekl bych, že obsah je díky prologu jasným... Měj se hezky, Marek

Augustus
18. 06. 2011
Dát tip
Pokud jsem aspoň přibližně pochopil, tak jsem i já prožil něco podobného. Možná právě proto mne báseň hluboce oslovila a mohl jsem prožít její katarzi. Ale možná se mýlím. Rozhodně dávám TIP.

Muamarek
12. 04. 2011
Dát tip
Alegna: díky, to je zajímavé, zamyslím se nad tím... Marek

Alegna
12. 04. 2011
Dát tip
ráda bych rozvedla, napíšu, jen co cítím z představ vyvolaných Tvou básní: - pevné, velmi silné přátelství stojí při Tobě, teď potřebuje Tvou pomoc - Ty sám máš starosti, které rostou - někdo se staví Tvým přítelem, ale sám cítíš, že to tak není ale neber mě moc vážně :-))), jsou to jen pocity

Muamarek
12. 04. 2011
Dát tip
Alegna - můžeš to trochu rozepsat, vypadá to zajímavě... Díky za zastavení, Marek

Alegna
12. 04. 2011
Dát tip
hm, moc se mi líbí opravdovost snu, při čtení jej vidím před očima a cítím pocity. Mám chuť vyložit sen o pevném přátelství a velkých starostech *

Muamarek
11. 04. 2011
Dát tip
Tož je jedno, kdy se zaselo, hlavně, co se sklidí... Přeju Ti dobrou úrodičku :-))

Muamarek
11. 04. 2011
Dát tip
Tak to gratuluju, mail Ti pak napíšu do zpráv. Přečtu si rád, ale až v květnu, teď mám fofr... Dík, Marek

Muamarek
10. 04. 2011
Dát tip
To bych se i rád koukl...

Muamarek
07. 04. 2011
Dát tip
Že by novej Lysenko :-))) Nic průkopnickýho, a pak je to na všech polích... Tak držím palce, Marek

Muamarek
07. 04. 2011
Dát tip
Sebastiana - díky za zastavení, měj se krásně, Marek

Muamarek
07. 04. 2011
Dát tip
Whitesnake: Díky - už je "vpravdě" dohromady. "S ní" je v pořádku. Půlnoc udeří a sní udeří i ten sten... "Sten" je možná trochu archaismem, ale nemyslím, že tady nějak archaismy převažují... Děkas za krátký exkurs k Poeovi. Mám jeho tvorbu velmi rád:-)) Jinak tohle jelo samo a rychle, máš pravdu... Marek

Whitesnake
07. 04. 2011
Dát tip
a ještě (promiň)... 4. verš: s ní???? Že ty jsi zase spěchal ozlomkrk :-)

Whitesnake
07. 04. 2011
Dát tip
a "VPRAVDĚ" se v tomto případě píše dohromady.

Whitesnake
07. 04. 2011
Dát tip
Nemůžu si pomoct, ale připadá mi to trochu jako parodie na E.A. Poea, mám vázanost v rámci "gotiky" rád, ale ty, když ji volíš, tak si až přiliš ve vleku archaismů. Nic proti nim... ale prečti si první sloku a IMAGINE: v srpnu 1834 se vrací Edgar Allan z putyky a na zaplivaném rohu jej prosí bezdomovec o peníze. Poe: "Pouze, když mi něco zarecitujete..." Muž: "A co by to mělo být?" Poe: "Cokoli. Musíme si peníze nějak zasloužit." Muž: "Dobře. Napsal jsem jednu báseň. (Začíná recitovat 1. sloku). Poe mu v zamyšlení dává pár dolarů a něco si brumlajíce, odchází. ... Ještě tuto noc načíná pracovat na Havranovi.

Muamarek
07. 04. 2011
Dát tip
BN - dík za zastavení, jsem rád, že sis odsud něco odnesl... Měj se, Marek

...obsahový tip*

Muamarek
06. 04. 2011
Dát tip
Koloušek: Ty plynuly samy s příběhem... Dík a pěkné sny, Marek

koloušek
06. 04. 2011
Dát tip
Další horor, obdivuji rýmy.T*

Muamarek
06. 04. 2011
Dát tip
Tangens: A jak jde diplomka od ruky? Nějaký psychologický téma, co?

Muamarek
06. 04. 2011
Dát tip
Říkám si, že hozením na papír to člověk obrousí :-))) Měj se, maceško, Marek

macecha
06. 04. 2011
Dát tip
krásně popsaná hrůza. Umím se vcítit, občas mě také nevštíví .... T***

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru