Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

lacrimosus

14. 04. 2011
5
9
1233
Autor
Estrella*

„Máš tak nevinné oči“

 

Proplétám se mezi těmi nahými těly,

zoufale lapám po dechu.

V pokoji se převaluje vydýchaný vzduch.

Chvíli co chvíli nepříjemný závan shnilých květin,

prolétne a zase zmizí za zaprášenými roletami.

 

„Jsi jako anděl“

 

Ležím na ukřičené posteli,

agónii svírám mezi koleny

a v poblouznění skučím

„Prosím už ne!“

Vlastní osud mě bezostyšně osahává,

jeho ruce se sápou po mé kůži,

odporně dýchá do mých vlasů, vzdychá …

 

„Lásko?“

 

 Těžké modré řasy zastiňují utopické pohledy,

a já stále čekám, kdy mě přijdeš zachránit

z těch zlatých klecí.


9 názorů

Estrella*
07. 05. 2011
Dát tip
Děkuju moc všem :)

Whitesnake
15. 04. 2011
Dát tip
Trochu záznam z deníčku, archaické, vyvanulé

vskutku. reminiscence mladistvého jitření

niíkdo tě nezachrání, možná by přesýpačky ještě něco dodaly *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru