Sysifova štace

jak stárnu, smysl všeho hledám
člověka v prostoru, čas je naléhavý
od tajemství odehnat se nedám
svou touhu vědět nedostanu z hlavy

zvídavý balvan tlačím vzhůru
pokaždé s vrchu kutálí se zpátky
ruce až do krve, rozum se brání
chci pravdu znát, nejsem na pohádky

navždy mi zůstane z té Sysifovy štace
jediná jistota, jediné poznání
marnost nad marnost, zbytečná práce
hledáním do krve nic se nezmění na ní

24. března 2011