O plechovce

"co nevidět tudy (ne)prosviští peloton nevidomých jezdců" naopak k vojákům a hřebíkům jsou jezdci rychlí, svěží, i když ( ve smyslu platonských oslněných mudrců nevidí) vodník, spolčený s hřebíky, nastražil hrnečky na píchlé duše:-) "rezaví čekáním nic" zůstávají na svých pozicích, nedělají nic, jenom rezaví "jen na obzoru se motá jediná postava otřesená pádem z rozkvetlé višně" tento osamělý jedinec nepotřebuje dav, aby postupoval vpřed, i když si bolestivě namlel nějakou vážnou osobní ztrátou, možná lásky (rozkvetlá višeň) nebo i ztrátou iluze, jde po svých "oči v sloup na něm Zákaz vjezdu" tudy asi cesta nevede, přesto hledí vzhůru "skoro v úplňku". protože se dívá dál, až k Měsíci, vidím že zákaz není stabilní, stejně jako úplněk pomine a kulatá značka se stane srpkem, tedy nic není ztraceno

"Vojenská bota dupla na přechodu" noha někoho v davu, který ho činí silným, poslušně zastavila na červenou na místě k tomu určeném. "až se vodník ukrytý v semaforu začervenal" vodník se objeví i dál...v semaforu se skrývá,nepatří tam, chce cosi řídit, třebas vojenský pochod, červená se pýchou i trochu stude, nebot ví, naž má přichystané ty hrnečky kanalizaci "a hřebíky zaří(n)čely smíchy" patří to k onomu dílu 382240, hřebáky mohou být ta parta ichtylů, malé a pichlavé, co ale řinčí jen na cizí dupnutí a taky jen v davu "zaujaly pozice víko se zazubilo odjelo v protisměru" taky viz ono dílo, víko oddělené neurdží směr, může někoho přejet,ještě se této svobodě zubí

děkuji za obsáhlý komentář, Edvine, jsi jeden z mála, kdo si s tím dá práci :-) je pravda, že někdy vložím dílo, jenom abych viděla žluté řádky a držívám se kategorií MIMO, Blbůstky atd. Tohle byl inspirováno dílem č.382240. (Norsko 1: Čus) a přemýšlela jsem o něm, když jsem prolézala bunkry v Normandii. ted zkusím ten výklad :-):

Kurňa, já tý moderní poezii nerozumím! A tak bych chtěl!!! Co je to "vodník ukrytý v semaforu"? Proč hřebíky řičí smíchy? Proč se víka zubí? Proč, jak a kam odjíždějí v protisměru? Pro mne to jsou pouze šikovné hrátky se slovy. Přiznávám, že se to dobře čte, a že když si to předčítám nahlas, tak mám moc příjemný pocit,asi jako po atletickém tréninku - procvičil jsem si výslovnost a nic mi tam v tom textu nezadrhávalo. Ale pokud se jedná o myšlenku: Viz výše - některé věty mi nedávají žádný smysl, jiné smysl mají, ale nic moc neříkající. A hlavně - nějaká ústřední myšlenka chybí úplně. A tu bych nutně potřeboval, abych mohl mít po dočtení básně jakýsi konkrétní dojem. Takhle jsem po skončení pouze zmaten, a v hlavě i srdci žádná stopa po přečteném. Nepochybuji o Tvém talentu, jen si myslím, že teprve až se Ti podaří najít nějaký nápad dřív, než usedneš ke klávesnici, a když už jej budeš mít, tak když se Ti jej podaří i přebásnit tak, aby jej průměr jako já pochopil a zapamatoval, pak můžeš doufat, že se budu já a lidé mně podobní ke tvým básním, pod dojmem té první, zvědavě a snad i v očekávání lit. zážitku opětovně vracet. Nic ve zlém. Ed

skvělost*

T*

pači pači. aj z padom z višne.

Ty jsi moje jistota, tvoje verše se mi vždycky líbí :) *

Sice hezké, ale asi néé "blbůstka".

všechno jsem si to představila a byly to moc krásný obrázky :c)*

Jedna velká báječná slovní hříčka upletená z menších jak pomlázka z proutků... t*

...*

to je dada - to mám ráda :o)

erben,hitchcock a breton...aneb jak pejsek s kočičkou....

a je to tvoje :-) mně to přišlo celkem real, to ve mně vyvolalo dílo č. 382240 :-P

*!