Vrcholové dílo

Měsíc byl nad řekou,

když zastavil se čas

a vítr

přinášel elegie z Tyrolska,

tak jako nosívá

první ranní zprávy

o ztracených láskách

a smutnících hvězdách.

A já

v baru na náměstí

poslouchal,

jak Bach sedí za piánem

a v rohu

u špinavého stolu

sní o jednom vystoupení s ním

Václav Hrabě.

Bylo to zvláštní,

když rozestoupilo se nebe

a červánky prchaly z oblohy,

na náměstí

pospával Gellner,

tak jako francouzský šlechtic,

a nechával si zdát

o své první,

co byla bez studu

jako Manon Lescaut

a křídla motýlí.

Je krásné chodit nad ránem tímto městem,

jen kdybych neměl pocit,

že vrcholovým dílem každého umělce

je jeho předčasná smrt…