Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jesličky

04. 05. 2011
21
23
2840
Autor
Marcela.K.

Nikdo nesmí zavírat oči a myslet si, že utrpení, od něhož se odvrátil, vlastně neexistuje (Albert Schweitzer)

 
 
,,Padej…“
Zůstala stát. Nevěřila tomu, co vidí. Proti ní, uličkou mezi postýlkami, běželo dítě, které šťouchancem do zad nasměrovala sestra z oddělení větších dětí.
,,Jiřino, dělej!“ houkla na ni druhá, která stála před umývárnou a pomáhala mrňatům natahovat erární punčocháče.

Jesličky. Těšila se do práce a teď tu stála bezradná. Nechápala, netušila, nevěděla co dělat.
Odpoledne chystala dětem svačinu. 
,,Jiřina tu má tátu!“
Kolegyně vzala za ruku hubené děvčátko a zvedla je od stolku:,,Dej mu ji. A svačinu…“podala jí hrnek s kakaem a krajíček chleba, do kterého Jiřinka nestačila ani kousnout.
V šatně stál muž s umaštěnými vlasy a pichlavým pohledem. Předala mu dítě i svačinu.
,,Je divnej," řekla, když se vrátila do herny.
,,Stejně jí to zase sežere!“ odvětila kolegyně .
,,Cože?“ zeptala se, protože se jí zdálo, že špatně slyší.
,,Běž se podívat, sežere jí tu svačinu. Vsaď se!“
Vstala a šla ke dveřím, otevřela je. Jiřinka seděla na lavičce a převlékala se do svých šatů. Otec nad ní ještě žvýkal. Na skříňce stál prázdný hrneček od kakaa.
,,On jí to fakt snědl…“ oznámila kolegyni a ta se rozesmála: ,,No, a co jsem ti říkala!“
,,To je strašný, vždyť je tak hubeňoučká!“
,,Aby nebyla, když má tátu debila!“
,,Tak…“ nedořekla, nevěděla, jestli by to holky nebraly jako výtku a tak se raději zarazila.
,,Tak co?“
,,No, že bych ji nechala tady, dokud se nenasvačí…“
,,Hmm…“

Druhý den, při obědě , když šla kolem místa, kde seděla Jiřinka, chtěla ji pohladit po hlavě.
Děvčátko se leklo, přikrčilo a málem převrhlo misku s polévkou.
,,Dávej pozor!“ křikla na ni pomocnice, která pomáhala sestrám s rozdáváním jídla.
Opět následoval pochod přes ložnici a rituál se žduchancem do zad.
Tentokrát kolegyně zaregistrovala její udivený pohled:,,Je blbá, neví, že má jít,“snažila se jí vysvětlit své počínání: ,,Zdržuje!“

Vzala Jiřinku beze slov za ruku a dovedla ji k umývárně:,,Vyčůrej se a půjdeme spinkat.“
Holčička na ni upřela šedomodré oči, ale úsměv neopětovala.

,,Jiřina tu má tátu.“
,,Svačí!“ řekla s důrazem na to jediné slovo a nahnula se nad děvčátkem, aby mu podala koláč k ústům: ,,Táta počká!“
,,Tak to bude pěkně naštvanej a hladovej,“ zasmála se kolegyně a jízlivě dodala:,, Za pár let tě to přejde.“
Ozvalo se silné zaklepání na dveře.
,, Si tam běž sama.“

,,Jiřinka ještě svačí, musíte chvíli počkat, než dojí,“ řekla muži, který se dožadoval svého dítěte.
,,Spěchám,“ odpověděl .
,,Tak ji tu nechte, zařiďte si, co potřebujete a vraťte se pro ni později. Jsme tu do čtyř hodin.“
Sama nevěřila tomu, jak rozhodným tónem mu dokázala přednést svůj návrh.
On jen něco zavrčel….pochopila, že počká.
Jiřinka dojedla poslední. Ostatní děti už si hrály, když ji vedla ke dveřím…


Další den si posadila dopoledne děvčátko v herně na klín. Bylo lehounké a rozcuchané, krátké, světlé vlásky jí připomínaly kuřátko. Vzala do ruky obrázkovou knížku o tom, co se ztratilo v obilí…,,Píp…“
Když zvedla hlavu, střetla se s nechápavým pohledem své kolegyně.
Po obědě se opřela o zeď u vchodu do jídelny…čekala.

Jako poslední dojedla Jiřinka. Když ji zahlédla u dveří, rozběhla se a chytla se jí za ruku.




23 názorů

Marcela.K.
12. 03. 2019
Dát tip

....samozřejmě, že je lepší nemuset dávat dítě do jeslí.


Alexka
24. 04. 2014
Dát tip

Ještě, že se najde někdo, jako ty, kdo má odvahu ty malé děti bránit... 


A.H.
20. 07. 2011
Dát tip
A toto není jediný případ, znám jich mnoho na stejném základu, bohužel. :/

Marcela.K.
20. 07. 2011
Dát tip
bohužel to není vymyšlené...

A.H.
20. 07. 2011
Dát tip
Srdcervoucí... *

Benji
04. 05. 2011
Dát tip
Krátké ale působivé. Myslím, že Jesličky II nemusíš psát. Tady je všechno. T.

koloušek
04. 05. 2011
Dát tip
Četla jsem docela se strachem, že to nějak špatně skončí a jsem ráda, že ten konec tam už není.T*

Marcela.K.
04. 05. 2011
Dát tip
Kdyby měla autorka tehdy dobrý postřeh, bylo by na světě třeba o jednu velkou bolest míň... Kapso, děkuji za komentář, ale Jesličky II nebudou... tolik odvahy nemám.

Lakrov
04. 05. 2011
Dát tip
Pro Kapsa: > ...je patrné v náznaku, že mezi dcerou a otcem nejde jen... Jistě, máš dobrý postřeh. A což teprve autorka...

najmä 2
04. 05. 2011
Dát tip
pekná, dobre sa mi čítala*

gabi
04. 05. 2011
Dát tip
napísané pekne s citom, smutne zo života *

Kapsa
04. 05. 2011
Dát tip
I v tak krátkém příběhu je patrné v náznaku, že mezi dcerou a otcem nejde jen o svačinu. Takový příběh, tak jak ho píšeš, by si zasloužil pokračování, jen z toho titulu, že je skutečný a neměl by zapadnout.

Robinia
04. 05. 2011
Dát tip
viz nostalgik, nejhorší je, že je to pravdivý příběh...

napsal jsem to blbě, myslel jsem pěkně napsaný, že jsem ho viděl před sebou. To se omlouvám. Takže to ještě je inspirované realitou. Hm. Tak na to já bych asi neměl, takhle někde dělat, já bych byl hned v kriminále, já bych mu rozbil hubu.

Marcela.K.
04. 05. 2011
Dát tip
fereny, děkuji za upozornění a komentář nezaměstnaný, není to až tak "pěkný" příběh. Má své pokračování, ale to už psát nebudu. Jiří, ano hrozivé je, že je to příběh pravdivý, který zdaleka neskončil happy endem.

..ani nevím..co bych k tomu napsala..+!

nostalgik
04. 05. 2011
Dát tip
Nejde mi o zájmena ani o uvozovky, ani o to jak je to napsané. Dokonce ani o to, že je to napsané. Hrozivé je to, že jde o jeden z mnoha podobných pravdivých příběhů, do nichž vstupuje tak málo spravedlivých. ***

Pěkný příběh, který ve mě vyvolává pocit, že bych se měl také pokusit občas něco změnit a apatii nasekat na zadek. Líbi se mi to.

fereny
04. 05. 2011
Dát tip
,,Je divnej, řekla, když se vrátila do herny.“ - je to všechno v jedněch uvozovkách.. Obsahem je to silné a pěkné, kéž by všichni byli takoví, jako tahle pracovnice v jeslích. Akorát jsem se trošku ztrácela v těch zájmenech, kdo co říká a kdo koho vlastně pošťuchuje, než jsem si to dala dohromady. *

Lakrov
04. 05. 2011
Dát tip
Zprvu trochu nepřehledné, což je však zřejmě záměr; něco jako ilustrace nepřehlednosti oné 'společenské' siuace. A ta záverečná rozhodnost, ten pokus (a ne marný) něco změnit, je dojemně silný.

Háber
04. 05. 2011
Dát tip
plačem nad tým * a chápem * krásné *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru