Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 430 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+14 neviditelných
Od Muzea k Muzeu
datum / id09.05.2011 / 384142Vytisknout |
autorMovsar
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno2196x
počet tipů7
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Od Muzea k Muzeu

Moje pouť začíná u Muzea. Ve stánku si dám prefabrikované jídlo a skrze naleštěnou výlohu pozoruji opiomana. Klíží se mu oči, usíná, padá ze soklu, nadechuje se k životu, vydechuje cigaretový kouř. A tak stále znovu, v cyklech, jako bizarní květina životně rozevírající květy a umírající v tu samou chvíli. Proces kypění a vadnutí. Burroughs postřehl neustálé mření a obnovování buněk narkomanů, kteří tím neztrácejí mladistvý vzhled. Co by mohla paní z některého stylistického studia, kterých je tady tolik, poradit takto vybavenému manekýnovi?

 

Sestupuji ke kříži, tedy tam, kde se náměstí křižuje s Jindřišskou. Plane tu oheň. Kdosi zapálil betonový odpadkový koš. Oheň má výšku a přitahuje diváky. Stará paní stojí opodál a upřeně hledí do plamenů. Snad kdysi viděla hořící Berlín, snad očekává vlajku vztyčenou nad Reichstagem. Minulost je ale pryč. Je čas jít dál.

 

Vcházím do útrob pošty. Obří organismus je v plné práci. Tráví stovky, tisíce dopisů. My, odesílatelé přinášíme potravu, skládáme dary kolem pomyslného ohniště, někteří jdou jen s korespondenčním lístkem, nesměle, jiní uchystali uniformovaným a prsatým Ribannám překvapení v podobě plných tašek. Jim patří pro dnešek tento poštovní potlach.

 

Pestrobarevná synagoga za dalším rohem připomíná amazonského papouška. Ostatně při správném úhlu pohledu je skryta za množstvím kvetoucích stromů. Kostel svatého Jindřicha a Kunhuty tiše vyrůstá nad ty stromy. Orient versus okcident. Lidé spěchají i v místech tak posvátných. 

 

Kupuji si plechovou kávu u stánku na nádraží. Drží pěnu a mysl. Je hořká jako historie těch míst. Co ta pamatují. Do dveří se sem stále vlamují holubi a starousedlíci. Rekonstrukce nerekonstrukce.

 

V metru tiše hovoří dva ruští mladíci. Hovoří pomalu jako když černooká dívka kdesi na břehu Bajkalu plete svému milému čepici, jako když se ve vesnici opéká šašlik.

 

Vystupuji ve stanici Muzeum. Mezi panenkami na baterky kupuji legrační paruku. Ještě pár schodů a mám pod sebou celý Václavák. A chci si tu cestu užít. 




Názory čtenářů (Skrýt smazané)

20.05.2011 18:18:58smazaný uživatel
smazaný uživatel
20.05.2011 18:14:58dát kritice tipMovsar
tak ne že bych nechtěl, ale na takovou metu se necítím. každopádně díky za podporu!
20.05.2011 18:10:27smazaný uživatel
smazaný uživatel
20.05.2011 18:04:31dát kritice tipMovsar
díky, Forreste, tak příjemnou zprávu mně tady už dlouho nikdo nenechal
20.05.2011 17:54:31smazaný uživatel
smazaný uživatel
14.05.2011 22:34:54dát kritice tippampelin
yummy
14.05.2011 22:02:37dát kritice tipMax Hutar
Moc fajn, jo, jo, už jsem dlouho nepomyslel na tuto cestovatelskou snivou avantgardu!
10.05.2011 17:53:14dát kritice tipZbora
redaktor poezie
Honzyk to napsal hezky. Tyhle Tvoje miniatury mají svou moc přenést čtenáře do konkrétní nálady, do toho času, alespoň mě ano.

První je úžasná.
10.05.2011 13:29:48dát kritice tipPetrusha
na mňa to asi nezaberie, ja mám rada veľké mestá maximálne na pohľadnici ... kedykoľvek do nejakej väčšej dideny vrazím (vrátane Prahy), teším sa na jediné ... byť už stade konečne preč :)
10.05.2011 13:26:15dát kritice tipMovsar
a pro petrushu: no, praha naštěstí není cukrátkovej kreml nebo vymazlenej krumlov, takže i důvody pro odtažení se najdou. ale měla bys ji poznat, je to láska na první pohled.
10.05.2011 13:24:30dát kritice tipHonzyk
jo, jen todle pis, ja ti radit nemusim a ani nechci (nemam to rad) - ale je radost, kdyz se jeden z textu cos dozvi, navic videny ocima "toho druhyho"))
10.05.2011 13:23:11dát kritice tipMovsar
díky Honzyku a Fruhlingu, sám bych to o sobě neřekl líp. :-) dík za čtení a názory, je to chuť zapisovat dál.
10.05.2011 12:00:31dát kritice tipPetrusha
na mňa neznalej prahy to pôsobí odťažito ...
09.05.2011 22:43:25dát kritice tipFruhling
Tohle není špatné.

Trochu mi dělá problém pozice "průvodce" je tak na půli cesty mezi jasnou vydefinovatelností (vypravěč se charakterizuje srze Burroughse) a nezúčastněnou objektivitou.

Jinak si myslím, že každý, kdo chce psát o světě, by si měl podobný text zkusit.
09.05.2011 18:51:09dát kritice tipHonzyk
..text ma svou cenu - podobny reportazni prvky
(s o u c a s n o s t, zadny uteky do minula), na tomhle serveru zalostne chybi: tak si rikam, kdyby to tu rachlo a prilitli Martani, co si pomyslej vo tom, jaky jsme byli a co jsme psali ,)...?*
09.05.2011 17:02:17dát kritice tipMovsar
tak jsem zjišťoval: desku tam má, podle zjištění nějakého badatele amatéra snad byla i určena kancelář, ve které mohl pracovat (úsměvná byla jeho metoda: existuje datovaný a hodinou určený dopis, v kterém kafka popisuje úhel dopadu slunečních paprsků na jeho stůl; ve stejném čase pak byl stůl nalezen. skoro byc za tím viděl járu cimrmanna s úhloměrem:-))
09.05.2011 15:47:53dát kritice tipMovsar
o Franzovi v devatenáctce jsem nevěděl. přiznávám. ale vím, že teď tam je naleštěný office house. doporučím majitelům pamětní desku.
09.05.2011 15:41:27dát kritice tipJosephina
plane, hledí, do útrob, hovoří - jsi nějaký staromilec, poměrně popisné, trochu nuda, a u Franze K. ses nezastavil - pracoval na rohu Jindřišské a Václavského náměstí - v č.p.19.


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.