Barrandovská noc

Barrandovská noc

Je přespůlnoc, otevírám okno, hledím k úplnému měsíci, slina z mých úst vyskakuje jako Šemík vstříc hlubině čtyř pater. Ptáci zblblí lampami zpívají a cvrlikají. Kdysi pod těmi lampami čítal i šetřivec Klement Gottwald, i toho pouliční osvětlení mátlo. Projede tramvaj, která v noci sem tam doveze na konečnou mrtvolu. Proletí letadlo, druhé a třetí. Letadla jsou z Barrandova na jaře a v létě vidět častěji než tramvaje. Ó, člověče nemotorizovaný, člověče neokřídlený, jen si vyčkej s uchem na kolejích!

Teď je ale noc, s okny dokořán, ptáci zpívají, letadla létají, v dálce hoří věčné ohně komerčních budov, měsíc se nehýbá, stejně jako muž v tramvaji těsně před konečnou. Tlukot pražců tak podobný tlukotu života ustává.