O existenci nadčlověka

  Dobrého dne přeji.

  Pozor pánové, vědátoři, informátoři, pokušitelé osudu, šlechtici i jiná důležitá zvířeno, viděl jsem ho, ano, jako teď já vidím vás a vy mne v tomto sálu. Ano zatáhněte smuteční vlajky, dnes je významný den pro mne i pro vás, zatáhněte, ať je tu temno, protože doba je temná, zlá, nepříznivá k ušlechtilosti; nechť za mými zády se rozsvítí bílým, až příliš umělým světlem (dokonalý to vynález, jehož počátky se datují v době objevení ohně a k opravdovému vrcholu, jakožto k vrcholu himalájském, se přiblížil kolega Edison se svou neskutečnou, skvostnou žárovkou – není to světlo boží, zvolám v nadšení a biji se za pravdu, která je tak slabá v kolenou, s hlubokými šrámy se schovává tam v tmavém koutě, posledním neosvíceném místě, určitě celá léta neuklízeného, tedy pánové vzdělaní i nevzdělaní, nechť je dáno pravdě zadostiučinění, i na jiné se určitě dostane, nebojte se, času je mnoho i jízlivých slov je víc než dosti, tvrdých a upřímných ran), opravdu tak bělostným, že jeho bělost a neposkvrněnost, jež promítá se za mnou na stěnu stejně tak čistou, nás jistě překvapí. Teď si uvědomuji, divím se, že to nikoho přede mnou nenapadlo, vždyť právě obraz, který se nám tu vytváří v tak tajemné, starobylé, mrtvé, atmosféře, je tak zřejmý, jest to oni jediní zástupci flóry i fauny, nerosty, snad dokonce, a to se nebojím povědět, zástupci snového světa nadpozemského, opravdové symboly čistoty, jakých se nedočkáte ani v čínských prádelnách.

  Tak to by bylo vše – pro začátek. Ne, prosím nevstávejte, zde pánové, došlo k trapnému omylu a zde z této pozice se vám hluboce omlouvám nad tímto nedorozuměním, tohle není konec mého referátu, chtěl jsem jen naznačit, že to by bylo vše, ale jen na úvod, omlouvám se znovu a znovu, že jsem vás opět přinucen přibíjet k vaším místům (byla určena podle přesného matematického vzorce, tak přesného, že i Einsteinova teorie z těchto okruhů a témat výrazně pokulhává, a proto byla vyloučena) tupými, špinavými, mírně rezavými hřeby velikosti víc než velké (ano, je nutné se vyjadřovat zcela přesně, hlavně v tak důležitých mírách, jako je právě tato, aby nedošlo k zbytečným přehmatům na poli lásky a života).

  Jsem opravdu rád. Situace je pod úplnou kontrolou, ne mojí, ale je to zcela dostačující, v tomto případě povoluji mírnou odchylku, abychom se více přiblížili lidskosti.

  Abych pokračoval dál. Viděl jsem mnoho, řekl bych, že mě, takového světoběžníka nemůže nic překvapit – může (teď se sálem rozhostí úžas a skepse), mám jeho vlastní fotografie (vykřiknu na ně – opět další úžas), za chvíli se můžete přesvědčit na vlastní oči, až v pečlivém chronologickém pořádku pustím diapozitivy, které jsem ze snímků udělal, také jsem s ním žil – řek bych, že několik dlouhých, nudných let (opět další, snad už poslední úžas, který by se měl proměnit v pozorné mlčení vědátorů, myšlenkářů a podivínů, podvodníků, ponorníků, úšlapků a zášlapků, komorníků, truhlářů, rakvářů a jiných fialek).

  Vím, je to vzácný exemplář, ten nejvzácnější, snad skoro řekl bych, na vymření, přesto mé výjimečné schopnosti skvělý, nezadržitelný duch, nezdolná trpělivost, můj supervýkon, superzrak, supernevímco, mé mega, giga, hexa, se naň soustředily, zaměřily, vystopovaly, našly a zdokumentovaly a to vše najednou. Ano, vzácní kolegové, ale je to neuvěřitelné. Má supernepřekonatelná osoba udělala tak významný objev, ba skoro troufám si tvrdit objev století, snad i tisíciletí, snad celých věků, dalších a dalších generací, které si tento superobjev budou nadále připomínat v gigantických oslavách na mou počest, v příbězích, bájných vyprávění, v písních a na konec se budou o mně učit v učebnicích a v odborných pojednáních.

  No – ostatně posuďte sami. Zhlédněte pozorně diapozitivy, po této obrazové části bude odborný seminář, kde dám prostor i otázkám zaměřeným výhradně na mou osobu, doufám, že se plně zapojí všichni a nebudu přinucen vaše paže fixovat dalšími hřeby do vzpřímené polohy, pak vaše otázky vyčerpávajícím způsobem zodpovědět a nazpět odhřebíkovat je do volně leženého stavu podél vašeho mdlého těla, tak zničeného vědou. Také si prosím na obrázcích všimněte nápadné podobnosti mezi subjektem a mnou, podoba není víc než náhodná. Zatím na shledanou, já se vrátím…